dějiny umění

MIZENÍ/OBJEVOVÁNÍ

ŠKOLA PERFORMANCE

Avdej Ter-Oganian
Škola performance je součástí rozsáhlého projektu Škola avantgardy, který Avděj Ter-Oganjan začal v roce 1995 a pokračoval s ním až do roku 1998. V první skupině studentů, se kterou pracoval, byli lidé různého věku z neuměleckého prostředí a spolupráce netrvala dlouho. Ve druhé skupině byli hlavně známí Avdějova tehdy patnáctiletého syna Davida Ter-Oganjana v podobném věku. Projekt měl formu experimentálního zasvěcování nezkušených a naivních teenagerů do uměleckého světa.

Nastavovaná současnost. Cena Jindřicha Chalupeckého a současné umění.

Kolokvium při příležitosti 25. ročníku Ceny Jindřicha Chalupeckého.

International Conference Art criticism 2.0

The privileged places of art-critical exposure – catalogue essay, curatorial remarks, broadsheet review, glossy art magazine article, academic research paper, art-historical monograph, and their online versions – have been challenged by new means of accessing the art-critical discourse (‘joining the debate’): blog entry, tweet, youtube video, facebook status/comment.

Naléhavá přítomnost: umělecká díla na fotografiích

Jakým způsobem podmínila fotografie, se svou schopností zpřítomnit umělecké dílo, chápání dějin umění a vizuální kultury a potažmo výuku a výzkum v oboru? Jak vynález fotografie proměnil naše vnímání uměleckých děl? Jaké jsou historické, teoretické, estetické, pedagogické a politické důsledky subjektivity fotografa? A v čem tedy s ohledem na tyto otázky spočívá Sudkova jedinečnost?

Dějiny kurátorství současného umění – Jiří Ptáček

Jiří Ptáček
Jako kurátor je Jiří Ptáček činný od konce 90. let. Převažují období, kdy tento segment svých aktivit provozuje na volné noze, v letech 2007 a 2008 byl dramaturgem galerie NoD při Experimentálním prostoru Roxy/NoD, v současnosti pracuje jako kurátor ve Fotograf Gallery. Vedle toho se Ptáček intenzivně věnuje umělecké kritice a publicistice (mimo jiné periodika Umělec, Fotograf, A2, Flash Art či Nový prostor). Mezi lety 2003 a 2006 byl šéfredaktorem časopisu Umělec.

Dějiny kurátorství současného umění - Jaroslav Krbůšek

Jaroslav Krbůšek
Galerista a kurátor Jaroslav Krbůšek se pohybuje v českém uměleckém provozu od osmdesátých let. V roce 1984 založil Galerii Opatov, v níž do ukončení jejího provozu v roce 1992 připravil 111 výstav; v letech 1994 až 1997 provozoval Galerii Ruce, od roku 1995 do roku 2002 byl ředitelem Galerie Václava Špály. Ve svém příspěvku se věnuje především své činnosti v rámci Galerie Opatov.

VÝSTAVA ÜBERLEBENSKUNST (UMĚNÍ PŘEŽÍT)

Jiří Ševčík
V úvodním textu k výstavě Jana a Jiří Ševčíkovi píší: „Zkolabovaly alternativy, zkolaboval zájem společnosti a zůstala jen okrajová pozice. Viděno zevnitř, problém Východ–Západ tedy stále zůstává. Pro Západ je východní umění zajímavé jen pokud je kompatibilní produkcí nebo produktem obětí.

O GALERII-DROGERII ZLEVNĚNÉ ZBOŽÍ

Aleš Záboj
Obchod se zlevněným drogistickým zbožím na Bayerově ulici v Brně fungoval v letech 1986–1989 také jako nezávislý výstavní prostor.Jeho koncepci vytvořili umělci Petr Oslzlý a Rostislav Pospíšil, pohybující se v oblasti výtvarného umění a divadla; technickou podporu zajistil vedoucí drogerie Drahomír Svatoň.

Prohnutá dlažba

Proč zmizela Jarmila B.? A proč by nás to mělo zajímat? Jarmila B. byla umělecká keramička, která nevynikla žádnou zajímavou realizací, jen množstvím tak trochu zbabraných projektů a vynucených, ničím výjimečných kompromisů. Jedná se tu ale spíš o to, co nevytvořila – o její radikální vize, jež zůstaly zachycené v jejích denících (a jež nápadně připomínají projekty jistých radikálních konceptualistů a některé akce současných umělců). V jistém smyslu předběhla svou dobu.

Kritické reflexe k výstavě "Budování státu, reprezentace Československa v umění, architektuře a designu"

V nepravidelné rubrice kritických reflexí výstav nabízíme vždy několik různých pohledů očima teoretiků a kritiků současného umění.
Druhý díl se věnuje výstavě Budování státu, reprezentace Československa v umění, architektuře a designu, která proběhla v Národní galerii v Praze.
K výstavě se vyjádřili Ivan Jurica, Marie Klimešová a Tomáš Pospiszyl.

Dějiny kurátorství současného umění – Tomáš Svoboda

Tomáš Svoboda
Tomáš Svoboda (1974) je aktivní umělec konceptuálního ražení, patří ke generaci, jež vstupovala na scénu začátkem nového tisíciletí. Vedle vlastní volné tvorby se věnuje instalování výstav. Ve svém příspěvku představil především vlastní podíl na založení a následném vedení galerie Display v pražských Holešovicích.
0:00:01

Vilém Flusser: Bezedno / Hra proti aparátu

Dějiny kurátorství současného umění - Marek Pokorný

Marek Pokorný
Postupem času v činnosti Marka Pokorného vystupuje stále výraznější zájem o otázky institucionálního provozu umění. Ve svém příspěvku kritizoval pro české prostředí podle něj charakteristické „hybridy“ – instituce s nejasně vymezeným statutem, v nichž se typicky prolínají zájmy partikulární a obchodní s deklarovaným universalistickým posláním. Problémem takových institucí má být jejich inherentní nestabilita daná střetáváním vzájemně protikladných funkcí, jež přitom samy o sobě nemusí být nelegitimní. Kriticky se vymezil i vůči „naivnímu“ free-lance kurátorskému přístupu – kurátor coby autor konceptu připravuje výstavu a volba výstavní instituce představuje cosi druhotného.

MALUJEME V PŘÍRODĚ

Bohumil Vostal
Snímek zaznamenává momenty z krajinářského plenérového kurzu členů třebíčského výtvarného kroužku při Osvětovém domě Bedřicha Václavka, který se pod vedením Antonína Kybala konal v roce 1959 v okolí Ptáčova. Kroužek, založený v roce 1953 jako okresní platforma převážně amatérských malířů, organizoval lokální výstavní činnost a umělecky vzdělával své členy.

ŠEDÁ CIHLA 78/1991

Vojtěch Adamec, Zdeněk Beran, Jiří Beránek + 59 more
Prvotním impulzem výstav Šedá cihla byla snaha o splacení dluhu autorům, kteří nemohli před rokem 1989 svobodně vystavovat nebo příslušeli k polooficiální scéně. Záhy se se ale výstava pokusila transformovat do reprezentativní přehlídky aktuálního umění.
Zajímavé pozadí této akce si žádá širší vysvětlení, které má kořeny o deset let dříve.

Bauhaus a Funkcionalismus Mini-symposium

Mini-sympozium „Bauhaus a funkcionalismus“ zkoumá recepci a interpretaci vzniku a rozkvětu funkcionalismu v Československu v meziválečném období, kontakty s Bauhausem v Německu. Osoba předního teoretika modernistické avantgardy Karla Teigeho a jeho pedagogického působení na Bauhausu je exemplárním příkladem networku a vzájemných kontaktů.

DŮM

Michal Baumbruck, Michal Blažek, Pavel Büchler + 12 more
Film zachycuje dům Čestmíra Sušky a Nadi Rawové, v němž se v červenci 1980 odehrálo jedno z prvních neoficiálních sympozií 80. let, na něž brzy navázala další (Netvořice 81, Mutějovice 83 ad.), a které vyústily v sérii Konfrontací (1984–1987), výstav nejmladší generace výtvarných umělců.

Are//Athens//Partahhiana

Artyčok.tv in collaboration with Are is bringing a selection of lectures and presentations from the field of contemporary art scene in Greece.

KONFRONTACE II V KRYMSKÉ

Jiří David
Pravděpodobně jediný filmový záznam z neoficiálních Konfrontací, výstav organizovaných studenty pražských vysokých uměleckých škol v letech 1984–1987. Druhá výstava ze šesti se konala v roce 1984 v domě pronajatém studentem AVU Petrem Petrem v Krymské ulici 21 v Praze-Vršovicích. Zúčastnili se jí studenti AVU, VŠUP a dva zahraniční stážisté, kteří pokryli nejen stěny domu, ale i prostory na dvorku a na pavlači.
01:33:30
0:50:39

Kultura převlékání: Umění na troskách socialismu a vrcholcích nacionalismu

Edit András
Edit András sleduje zejména společensky angažované, sociálně citlivé a kritické práce maďarského umění. Zajímá ji změna společenské pozice umění a to, jakými způsoby se aktuální situaci přizpůsobuje nebo jí naopak vzdoruje. Všímá si, jak se postsocialistická kultura vypořádává s vlastní minulostí, věnuje se genderovým aspektům maďarského umění, zkoumá vztah kultury a moci i způsob, jak snadno se kulturní a historická témata dají politicky zneužít.

Dějiny kurátorství současného umění - Olga Malá

Olga Malá
Kurátorské aktivity Olgy Malé jsou spjaty s jejím působením v Galerii hlavního města Prahy. Právě tam v 90. letech a na počátku tisíciletí realizovala společně s Karlem Srpem řadu výstav zahraničního i domácího umění.K nejvýznamnějším počinům dvojice Malá-Srp patří založení tradice Bienále mladého umění Zvon.

Chalupecký ve světě

Tomáš Pospiszyl, Tomáš Glanc, Anežka Bartlová + 3 more
Jaký je smysl umění? Mění se tento smysl, překračujeme-li hranice států a politických systémů? A co se stane, jestliže umění překročí hranice svých vlastních definic?
Na tyto i další otázky se pokusilo hledat odpovědi mezinárodní on-line sympozium s názvem Chalupecký ve světě, které zorganizovala Společnost Jindřicha Chalupeckého.

Dějiny kurátorství současného umění – Milena Slavická

Milena Slavická
Historička umění, kritička a kurátorka Milena Slavická se ve své prezentaci věnuje především vlastním kurátorským aktivitám z 90. let. Zahajuje ji ovšem poměrně obšírným pokusem o obecnější typologii kurátorské praxe. Vyzdvihuje tu roli Haralda Szeemana coby zakladatele kurátorství pojímaného jako druh autonomní tvůrčí činnosti.

Dějiny kurátorství současného umění – Milan Knížák

Milan Knížák
Milan Knížák je od šedesátých let výraznou osobností české umělecké scény. Od roku 1990 vede Ateliér intermediální tvorby na Akademii výtvarných umění v Praze, mezi lety 1990 a 1997 zde působil ve funkci rektora. Od roku 1999 do roku 2011 byl ředitelem Národní galerie v Praze. Především jeho působení v této funkci i s tím spojené příležitostné kurátorské činnosti je věnován jeho příspěvek.

ŠEDÁ CIHLA 34/1993

Jan Ambrůz, Daniel Balabán, Bubánová Tauchmanová Simona + 31 more
Výstava Šedá cihla 34/1993, pokračovala v typu uměleckého salonu, 34 umělců narozených v letech 1941–1964 vybrala odborná jury složená z Jany Geržové, Mahuleny Nešlehové a Petra Nedomy. Úspěšná letní výstava probíhala v prostorách Galerie U Bílého jednorožce na náměstí v Klatovech a v exteriéru hradu a interiéru zámku Klenová.