INSTRUMENT X

umělci Milan Guštar
místo Galerie CIANT
tagy hudba technologie k poslechu zvuk dějiny dějiny umění
ůčinkující Milan Guštar
kamera Tomáš Dvořák
zvuk Tomáš Dvořák, Nikola Brabcová
střih Nikola Brabcová
kategorie Přednášky
publikováno 3. 9. 2008
jazyk Česky / English
embed link icon

Elektronizace zasáhla ve 20. století snad všechny obory, výrazně ovlivnila záznam, přenos a reprodukci zvuku a hudby a nevyhnula se ani hudebním nástrojům. Patří elektřina a hudba k sobě? Jsou hudební nástroje využívající elektřinu srovnatelné s nástroji tradičními? Kdy, jak a proč vznikly? Jak se mohou vyvíjet dále? Jaké nové možnosti přinesly? Přednáška o elektromechanických a elektronických hudebních nástrojích a přístrojích pro práci se zvukem se pokusí na tyto otázky najít odpověď.

související s
INSTRUMENT X

0:06:00

Mytologie strojů

Výstava mystologie strojů Jiřího Kaňáka v galerii Jelení ukazuje, že technologie jsou pradávnou a integrální součástí naší kulturní imaginace.
0:13:06

Pohyb-Zvuk-Prostor

Kozmické louky, jedna z posledních dvou záplavových oblastí na Opavici, tu stojí jako křehká paměť vody i svědectví o krajině, které umí dýchat spolu s řekou.

International Conference Art criticism 2.0

The privileged places of art-critical exposure – catalogue essay, curatorial remarks, broadsheet review, glossy art magazine article, academic research paper, art-historical monograph, and their online versions – have been challenged by new means of accessing the art-critical discourse (‘joining the debate’): blog entry, tweet, youtube video, facebook status/comment.
0:26:59

Petr Skala

Originální tvůrčí postupy, jež využíval k zasahování do vlastní plochy typicky 16mm filmu (jako např. proškrabávání, rytí, malba, aplikace chemických prostředků ad.), tak ve svém jádru nesly prvky blízké nejen zahraničnímu hand-made filmu, ale také gestické malbě a místně specifickému, materiálně orientovanému informelu.
0:50:39

Kultura převlékání: Umění na troskách socialismu a vrcholcích nacionalismu

Edit András sleduje zejména společensky angažované, sociálně citlivé a kritické práce maďarského umění. Zajímá ji změna společenské pozice umění a to, jakými způsoby se aktuální situaci přizpůsobuje nebo jí naopak vzdoruje. Všímá si, jak se postsocialistická kultura vypořádává s vlastní minulostí, věnuje se genderovým aspektům maďarského umění, zkoumá vztah kultury a moci i způsob, jak snadno se kulturní a historická témata dají politicky zneužít.