„České umělkyně nepotřebují feministických programů.” Jindřich Chalupecký a umělkyně

místo GHMP – Městská knihovna
tagy feminismus dějiny umění k poslechu
ůčinkující Karina Kottová, Tereza Jindrová, Martina Pachmanová, Marie Lukáčová, Petra Hlaváčková
kamera Martin Pfann
zvuk Martin Pfann
střih Martin Pfann
organizátor Společnost Jindřicha Chalupeckého
playlisty Společnost Jindřicha Chalupeckého
kategorie Diskuze
publikováno 19. 9. 2022
délka 01:33:30
jazyk Česky / English
embed link icon

Jaký byl postoj Chalupeckého k „ženskému umění“ a proč v rámci českého kontextu na jedné straně vyzdvihoval ženy umělkyně a na straně druhé odmítal myšlenky feminismu?

A jak na jeho komplikovaný vztah k umělkyním a jejich tvorbě můžeme nahlížet z perspektivy dnešní (feministické) teorie a historie umění i samotné umělecké praxe?

související s
„České umělkyně nepotřebují feministických programů.” Jindřich Chalupecký a umělkyně

Status umělce

Je umění hobby anebo je to vlastně práce, která má svá specifika? Jak máme v chronicky podfinancované kulturní sféře vlastně tvořit, kurátorovat a psát, když náklady na běžný život stále stoupají?
01:05:21

Co ze té naší fotky jednou bude?!

Debata se pokouší o nahlédnutí k mlhavému horizontu naší budoucnosti. Můžeme být po těch dvaceti letech aspoň trochu spokojení? Stojí před námi výzvy, nedodělky či problémy, které bychom se měli pokusit napravit?
01:05:08

Otevřená cesta

Výstava Otevřená cesta / The road is open / Phundrado drom a tradiční kultura Romů v ní zobrazená, se stává odrazovým můstkem pro konverzaci tří romských osobností o podobách romipen, vlastních kořenech a významu etno emancipačního hnutí na současnou kulturu Romů.
0:47:12

Anarchofeminismus jako příběh dvojí emancipace

Ludmila Böhmová se dlouhodobě věnuje sociálním hnutím, konkrétně feministickému a městskému. Její přednáška je věnována iniciativám a skupinám v rámci anarchistického hnutí, které od 90. let tematizovaly nerovné postavení žen a společensky opomíjená témata.