Field: Políčko – Contemporary Art in Taipei presents Yao Jui Chung

umělci Jui Chung Yao
místo _Neurčené místo
tagy Anglické titulky dějiny umění malba postkolonialismus
ůčinkující Jui Chung Yao
kamera Juliana Höschlová
zvuk Juliana Höschlová
střih Juliana Höschlová
interview Juliana Höschlová
kategorie Profily
publikováno 3. 4. 2011
jazyk Česky / English
embed link icon

Před knihou Instalace umění na Tchaj-wanu od Yao Jui Chunga se jen stěží najdou nějaké knihy o současném umění v této oblasti. Yao vždy chtěl něco dělat pro tchajwanské současné umění, ale byl mladý, chudý a měl problém prodat své práce. Většinu děl skladoval doma, co mohl dělat? Hodit je pryč? Tak se pokusil udělat velmi jednoduchý výzkum. A uvědomil si, že psaní je nejlevnějším způsobem.

související s
Field: Políčko – Contemporary Art in Taipei presents Yao Jui Chung

0:02:31

Keep Going!

Sedlákova práce je úzce propojena s jeho osobní zkušeností poutníka a hikera – jeho život se v posledních letech odehrává převážně na stezce, a právě malba se pro něj stává prostředkem, jak se k těmto zážitkům opakovaně vracet.
0:20:10

Lukáš Prokop

Díla Lukáše Prokopa se vymykají jednoduchým kategorizacím, neboť je jim vlastní oscilace mezi různými médii: subtilně spojuje práci s videem, grafikou, objektem, fotografií, textilem, psaním nebo digitálním tiskem. Aktivním zapojením technologických kreativních procesů do tvorby Prokop taktéž záměrně problematizuje i svou autorskou roli jako výhradního producenta uměleckého obsahu/díla.
0:25:52

Jakub Adamec

Současné kurátorství se proměnilo. Od snahy budovat si odstup a chránit vyváženou reflexivní pozici se dostalo spíše k rovině empatie, spolupráce a snahy o dehierarchizování. Jistě tomu tak není vždy – ale právě Adamcova praxe je dobrým příkladem toho, jak pokus o naplňování tohoto způsobu kurátorování nese plody.
0:14:54

Jan Uličný

Jestliže autor neumí věci pojmenovávat, umí je pomalovávat a pomodelovávat a to není málo. Jestliže k pochopení autorova díla je vhodná představa čtení scénáře, tak jeho prizmatem se jedná o spíše o mapu, nedokončenou mapu všehomíra. A jestliže má být umělec skrze něco nemrtvý, tak to má být právě nedohled konce a Uličný ještě se ještě ani nedobral pořádně začátku, naštěstí.

Prázdná místa / A co ty, Mirečku?

Video chápe autor jako součást dekolonizačního procesu v rámci historie československé kinematografie. Jeho konceptuální metoda práce je založena na dekonstrukci a reinterpretaci původních scén z československých filmů Křik (Jaromil Jireš, 1963), Jak básníci přichází o iluze (Dušan Klein, 1984) a Dědictví aneb Kurvahošigutntag (Věra Chytilová, 1992). Ve všech vystupují stereotypně zachycené černošské postavy.