Václav Janoščík

0:36:48

Galerie Kurzor

Galéria Kurzor je projekt spravovaný Centrom pro současné umění Praha, ktorý sídli priestore bývalej pekárne v pražských Holešoviaciach. Každoročne dáva vybranému kurátorovi či kurátorke priestor a produkčné, finančné a inštitucionálne zázemie pre uskutočnenie celoročného dramaturgického plánu v podobe výstav, doprovodných programov a publikacií.

Class of Interpretation IV. - Keller Easterling: Medium Designu

At a moment of digital ubiquity, it may be easier to treat the data from digital platforms as primary in contemporary innovation and to believe that, if coated with sensors in an internet of things, the stiff, dumb world will suddenly become responsive and “smart.” But the heavy lumpy components of space are themselves information systems that don’t really need digital devices to make them dance.

Class of Interpretation II. - Chus Martínez and Ingo Niermann

Co dělat, když můžeme nedělat nic? Vazby, pouta, sevření a hádky jsou metody porozumění. Pozvaní hosté chápou význam důvěry, lásky a zájmu jako klíčových součástí formování think tanků, pracovních skupin a dalších kolektivů zaměřených na výměnu znalostí. Jak se tento způsob jednání liší od protekce? Hlavním cílem zde není korumpovat moc prostřednictvím vztahů, ale vztahy vytvářet za účelem znovuzískání vzájemné relevance.

Class of Interpretation I. - ANON collective

In their own words, the text is, “the work of ANON. We are a collective of ‘Other.’ Some of us are sex workers, some immigrants, many of us queer. There are even a few privileged white cucks amongst us. Never the less, ANON is largely the work and brainchild of people of color (PoC). Our social disciplines are as varied as our identities: from journalists to dominatrixes. ANON are the intellectual cousins of #BlackLivesMatter divorced from liberalism.”
01:26:34

Otevírám dveře v novém okně: Rozprava o odcházení od počítače

Pracovní rozpravy o hledání imaginace digitality s ústředním tématem: vypnutí počítače jako okamžik podvolení se.
Palo Fabuš a Luboš Svoboda se ve svých rozhovorech věnují úvahám o digitalitě, tomu, jak se o ní dá mluvit z perspektivy filozofie a poezie. Společný zájem na rozplétání současného myšlení, představivosti či řeči ovlivněné technologiemi krystalizuje v ostrém řezu vypínání počítače jako východisku pro definování osmózy prázdné statiky pokoje a počítačem roztočených tužeb.
1
2