Kultura převlékání: Umění na troskách socialismu a vrcholcích nacionalismu

přístupnost en audio
místo AVU v Praze
tagy politika historie dějiny dějiny umění
ůčinkující Edit András
kamera Jan Vosýnek
zvuk Jan Vosýnek
střih Jan Vosýnek
organizátor VVP AVU, Galerie moderního umění v Hradci Králové
kategorie Přednášky
publikováno 28. 2. 2024
délka 0:50:39
jazyk Česky / English
embed link icon

Maďarská historička umění Edit András v díle Kulturní převlékání přináší rozbor maďarského výtvarného umění v letech 1989-2022 a odvážně nahlíží období transformace po pádu komunistického režimu i jevy spojené s autoritářskými a nacionalistickými tendencemi.

Při příležitosti vydání českého překladu knihy nakladatelstvím GMU v Hradci Králové pronesla Edit András přednášku, jejímž cílem je seznámit veřejnost s vývojem maďarské kulturní scény v posledních dvou desetiletích, představit koncepci knihy a vývoj středoevropského umění v 21. století.

Publikace Kulturní převlékání. Umění na troskách socialismu a na vrcholcích nacionalismu   přináší   vybrané části dvou na sebe navazujících knih Edit András:  Kulturní převlékání. Umění na troskách socialismu  (2009, v maďarštině) a  Hranice imaginace. Současné umění a kritická teorie ve východní Evropě  (2023, v maďarštině). První část publikace se zabývá maďarským výtvarným prostředím, jeho trendy a tvůrci v období transformace (1989–2010). Druhá část se zaměřuje na jevy spadající do období od roku 2010 (vítězství strany Fidesz) do současnosti, přičemž hlavní pozornost autorka věnuje autoritářským a nacionalistickým tendencím. Edit András přibližuje konkrétní tvorbu maďarských umělkyň a umělců a tamní umělecké prostředí za použití metod kritického psaní dějin umění. Sleduje zejména společensky angažované, sociálně citlivé a kritické práce. Zajímá ji změna společenské pozice umění a to, jakými způsoby se aktuální situaci přizpůsobuje nebo jí naopak vzdoruje. Všímá si, jak se postsocialistická kultura vypořádává s vlastní minulostí, věnuje se genderovým aspektům maďarského umění, zkoumá vztah kultury a moci i způsob, jak snadno se kulturní a historická témata dají politicky zneužít.

Edit András (*1953), maďarská historička umění a kritička, výzkumná pracovnice Ústavu dějin umění, Centra humanitních věd Maďarské akademie věd v Budapešti a hostující profesorka na katedře historie Středoevropské univerzity ve Vídni. Zabývá se moderním a současným uměním a teorií střední a východní Evropy se zaměřením na genderovou problematiku a sociální i politickou angažovanost, nacionalismus a postsocialistickou transformaci.

související s
Kultura převlékání: Umění na troskách socialismu a vrcholcích nacionalismu

01:22:20

Reportáž ze Západního břehu Jordánu: dlouhodobý vizuální příběh v obrazech z rozdělené země

Několika násobně oceňovaný fotograf Sergey Ponomarev ve své přednášce „Reportáž ze Západního břehu Jordánu: dlouhodobý vizuální příběh v obrazech z rozdělené země“ podal svědectví o specifickém humanitárním a politickém kontextu z pohledu vizuálního média fotografie.
0:06:09

Ivan Meštrović (1883–1962) Sochař a světoobčan

Výstavní projekt si klade za cíl obnovit zájem o sochařské médium, otevřít národnostní otázky bývalé Jugoslávie ve vazbě na střední Evropu. Sochařské dílo Ivana Meštroviće vznikající a umístěné nejen napříč Evropou slouží jako případová studie umělecké praxe, kterou nedefinuje pouze lokální zakotvení, ale i přeshraniční témata, společenská poptávka a klima.
0:06:23

Ať kvete sad nadějí / Хай квітне сад надій

Alevtina Kakhidze a Tetiana Khodakivska byly pozvány na první ze série komunitních setkání “Ať kvete sad nadějí”, které v Brně organizuje platforma Terén ve spolupráci s organizací Resistance support club. 
0:05:50

Říp: kontext a současnost

Co dnes může hora Říp ještě poskytnout? Cílenou rozhlednovou či památkovou turistiku, pochybné oslavy národovecké hrdosti, nebo ezoterické seance? Jaký má Říp potenciál v současném výtvarném umění?

International Conference Art criticism 2.0

The privileged places of art-critical exposure – catalogue essay, curatorial remarks, broadsheet review, glossy art magazine article, academic research paper, art-historical monograph, and their online versions – have been challenged by new means of accessing the art-critical discourse (‘joining the debate’): blog entry, tweet, youtube video, facebook status/comment.