MALUJEME V PŘÍRODĚ

umělci Bohumil Vostal
kurátor Sláva Sobotovičová, Terezie Nekvindová
místo _Neurčené místo
tagy malba umělecké vzdělávání krajina dějiny umění
režie Bohumil Vostal
ůčinkující členové výtvarného kroužku při Osvětovém domě Bedřicha Václavka v Třebíči, Antonín Kybal
kamera Bohumil Vostal
střih Bohumil Vostal
kategorie Videoarchiv VVP AVU
publikováno 6. 8. 2014
jazyk Česky / English
embed link icon

Snímek zaznamenává momenty z krajinářského plenérového kurzu členů třebíčského výtvarného kroužku při Osvětovém domě Bedřicha Václavka, který se pod vedením Antonína Kybala konal v roce 1959 v okolí Ptáčova. Kroužek, založený v roce 1953 jako okresní platforma převážně amatérských malířů, organizoval lokální výstavní činnost a umělecky vzdělával své členy (ak. mal. Zdeněk Novotný, ak. mal. Vlastimil Toman, Bohumil Vostal a další.). Antonín Kybal, patřící mezi nejvýznamnější české osobnosti textilní tvorby a designu textilu 20. století, byl se zdejším krajem velmi těsně spjat a sám se krajinomalbě v 50. letech intenzivně věnoval. Účastníky kurzu provedl po svých oblíbených lokalitách v okolí Ptáčova, kam jezdil od 30. let a kde si podle svého návrhu postavil domek. Ptáčov se stal útočištěm Kybalovy rodiny během druhé světové války, tedy poté, co umělec uzavřel činnost svého velmi úspěšného a prosperujícího pražského ateliéru a textilních dílen (spolupracoval s Krásnou jizbou, navrhoval průmyslově vyráběné textilní zboží i exkluzivní individuální zakázky, spolupracoval s architekty L. Žákem, V. Grégrem, V. Caivasem a dalšími). Po válce se Kybal stal exponovanou osobností textilního oboru (v roce 1945 byl jmenován profesorem na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a od roku 1948 se stal výtvarným poradcem československých textilních závodů a vedoucím ateliéru Textilní tvorby – později ÚBOK) a ptáčovské pobyty, naplněné čím dál častějšími krajinářskými experimenty, představovaly jednu z mála možností zcela svobodné tvorby. V první polovině 50. let zde vytvořil desítky maleb, které považoval za privatissima – výběr z krajinářských děl vystavil jen jednou (v Umělecké besedě, 1955). Snímek představuje Kybala v době, kdy mu úspěch na světové výstavě Expo 58 v Bruselu (kde byl autorem instalace Československý vkus) přinesl uznání a dodal impuls k vlastní textilní volné tvorbě, tematizované obecnými otázkami přírodní fenomenality. Vztah k Ptáčovu a význam krajiny v Kybalově díle zohlednil film Inspirace z cyklu Za krásou života (scénář a režie K. Bohmann, kamera M. Dostál)

Lucie Vlčková

Poděkování: Bohumil Vostal.

V rubrice Okno do videoarchivu VVP AVU pravidelně zveřejňuje Vědecko-výzkumné pracoviště Akademie výtvarných umění v Praze (VVP AVU) ve spolupráci s Artyčok.tv práce z videoarchivu VVP AVU. Výběr pro Artyčok.tv se zaměřuje na starší díla (materiály z konce 20. století), práce na pomezí videoartu, filmu a dokumentace, nebo i na čistě dokumentární materiály související s nedávným vývojem českého a slovenského výtvarného umění.

související s
MALUJEME V PŘÍRODĚ

0:16:20

Výstava Cena Jindřicha Chalupeckého 2025

Tento 36. ročník představuje již podruhé pouze tři oceněné, jejichž výběr mezinárodní porota již od minulého ročníku neomezuje věkovým limitem 35 let, nadále jde však o umělce a umělkyně, kteří se svou tvorbou teprve v relativně nedávné době začali etablovat.

Nastavovaná současnost. Cena Jindřicha Chalupeckého a současné umění.

Kolokvium při příležitosti 25. ročníku Ceny Jindřicha Chalupeckého.
0:57:27

Identita připravena na změnu

Přednáška ukazuje, že krajinná architektura není jen o výsadbě zeleně, ale může být klíčem k nově vznikající identitě v čase klimatických i společenských proměn. V prostředí, které hledá rovnováhu mezi růstem a udržitelností, se ze zelených ploch stává nástroj změny. 
01:28:05

Události na AVU: Co si z nich vzít?

Filozofka Alice Koubová, ústavní právník Jiří Přibáň a filozof a publicista Petr Fischer diskutují o dění na AVU na podzim 2024, kdy nejprve všichni čtyři prorektoři AVU oznámili, že rezignují, a vzápětí svou na funkci rezignovala rovněž rektorka, a to na zasedání akademického senátu, který ji chtěl odvolat.
01:19:33

Haptická umění a estetika doteku - přednáška filosofa Luca Marchetti

Opomíjení dotyku se odráží nejen v chudé slovní zásobě pro popis hmatových prožitků, ale i v omezeném chápání toho, jak může tento smysl obohacovat estetickou zkušenost.