MALUJEME V PŘÍRODĚ

umělci Bohumil Vostal
kurátor Sláva Sobotovičová, Terezie Nekvindová
místo _Neurčené místo
tagy malba umělecké vzdělávání krajina dějiny umění
režie Bohumil Vostal
ůčinkující členové výtvarného kroužku při Osvětovém domě Bedřicha Václavka v Třebíči, Antonín Kybal
kamera Bohumil Vostal
střih Bohumil Vostal
kategorie Videoarchiv VVP AVU
publikováno 6. 8. 2014
jazyk Česky / English
embed link icon

Snímek zaznamenává momenty z krajinářského plenérového kurzu členů třebíčského výtvarného kroužku při Osvětovém domě Bedřicha Václavka, který se pod vedením Antonína Kybala konal v roce 1959 v okolí Ptáčova. Kroužek, založený v roce 1953 jako okresní platforma převážně amatérských malířů, organizoval lokální výstavní činnost a umělecky vzdělával své členy (ak. mal. Zdeněk Novotný, ak. mal. Vlastimil Toman, Bohumil Vostal a další.). Antonín Kybal, patřící mezi nejvýznamnější české osobnosti textilní tvorby a designu textilu 20. století, byl se zdejším krajem velmi těsně spjat a sám se krajinomalbě v 50. letech intenzivně věnoval. Účastníky kurzu provedl po svých oblíbených lokalitách v okolí Ptáčova, kam jezdil od 30. let a kde si podle svého návrhu postavil domek. Ptáčov se stal útočištěm Kybalovy rodiny během druhé světové války, tedy poté, co umělec uzavřel činnost svého velmi úspěšného a prosperujícího pražského ateliéru a textilních dílen (spolupracoval s Krásnou jizbou, navrhoval průmyslově vyráběné textilní zboží i exkluzivní individuální zakázky, spolupracoval s architekty L. Žákem, V. Grégrem, V. Caivasem a dalšími). Po válce se Kybal stal exponovanou osobností textilního oboru (v roce 1945 byl jmenován profesorem na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a od roku 1948 se stal výtvarným poradcem československých textilních závodů a vedoucím ateliéru Textilní tvorby – později ÚBOK) a ptáčovské pobyty, naplněné čím dál častějšími krajinářskými experimenty, představovaly jednu z mála možností zcela svobodné tvorby. V první polovině 50. let zde vytvořil desítky maleb, které považoval za privatissima – výběr z krajinářských děl vystavil jen jednou (v Umělecké besedě, 1955). Snímek představuje Kybala v době, kdy mu úspěch na světové výstavě Expo 58 v Bruselu (kde byl autorem instalace Československý vkus) přinesl uznání a dodal impuls k vlastní textilní volné tvorbě, tematizované obecnými otázkami přírodní fenomenality. Vztah k Ptáčovu a význam krajiny v Kybalově díle zohlednil film Inspirace z cyklu Za krásou života (scénář a režie K. Bohmann, kamera M. Dostál)

Lucie Vlčková

Poděkování: Bohumil Vostal.

V rubrice Okno do videoarchivu VVP AVU pravidelně zveřejňuje Vědecko-výzkumné pracoviště Akademie výtvarných umění v Praze (VVP AVU) ve spolupráci s Artyčok.tv práce z videoarchivu VVP AVU. Výběr pro Artyčok.tv se zaměřuje na starší díla (materiály z konce 20. století), práce na pomezí videoartu, filmu a dokumentace, nebo i na čistě dokumentární materiály související s nedávným vývojem českého a slovenského výtvarného umění.

související s
MALUJEME V PŘÍRODĚ

01:52:10

Studio Basta: Odbetonování jako katalyzátor pro tvorbu

Ve čtvrtek 3. dubna uvedl Kenny Windels, spoluzakladatel vlámského Studia Basta, přednášku Odbetonování jako katalyzátor pro tvorbu organizovanou spolkem KRUH.
0:33:12

Mária Hlavajová

Máriina jedinečnosť, a to nielen v umeleckom svete, tkvie v jej úprimnosti a úprimnom záujme o študentstvo a umenie, v integrite, ktorá pôsobí až neochvejne, i keď sa nachádza v pozícii moci a v schopnosti nadchnúť ľudí a to najmä v časoch, kedy sa im akékoľvek snaženie zdá márne. Nie preto, že by sa ľudí snažila presvedčiť – s charizmou jej vlastnou – o nejakej dogmatickej správnosti svojho prístupu k umeniu a umeleckej tvorbe, ale preto, že predstava umenia, ktorému verí, a o ktoré bojuje, s ľuďmi rezonuje.
0:04:16

Still Life

Still Life místo lineárního vyprávění směřuje spíše k zrcadlení stavu současného světa – jeho neukotvenosti, fragmentárnosti, ale i určité naléhavosti.

Showcase 01 | Sissel Mutale Bergh: Elmie

Umělkyně Sissel Mutale Bergh popisuje svůj nejnovější film s názvem Elmie, což v sámštině znamená „nebe“, „vzduch“ nebo „bouře“, jako dokumentární báseň a lamentaci nad vzduchem, dýcháním, ptáky, horami a větrnou energií. Několik let sledovala výstavbu průmyslových větrných elektráren - i odpor proti nim - ve Fosenu, jižní oblasti známé tradičním chovem sobů v Åerjel Fovsen Njaarke Sijte.

Showcase 02 | Salka Tiziana: All Sounds Within

V srdci Madridu leží po bouři klidný, byť zpustošený lesopark. Pastevectvo, ovce a psi se procházejí mezi větvemi vyvrácených stromů. V ptačím zpěvu, třepotu listí a šumu okolního velkoměsta se může jednoduše ztratit soustředěný šepot stáda. Staré zdi i nové bariéry uzavírají toto území. V noci se jeho hranice na vrcholu kopce rozplývají. Pod černou oblohou se vynořují obrysy jeho obyvatel. Země rezonuje a město se třpytí.
01:19:33