Nina Michlovská

místo Praha
tagy Anglické titulky dějiny umění kurátorství
ůčinkující Tereza Jindrová, Nina Michlovská, Barbora Švehláková
kamera Jan Vidlička
zvuk Jan Vidlička
střih Barbora Švehláková, Jan Vidlička
interview Barbora Švehláková, Tereza Jindrová
překlad Zuzana Rousová
playlisty Kurátorské profily
kategorie Profily
publikováno 7. 12. 2016
jazyk Česky / English
embed link icon

Praxe Niny Michlovské (*1985) je do velké míry spjata se dvěma městy. Jedním je Olomouc a tím druhým Roudnice nad Labem. V Olomouci Nina vystudovala bakalářský i magisterský obor Teorie a dějiny výtvarných umění na Univerzitě Palackého. Během studií v Olomouci a ročního pobytu na Institutu pro dějiny umění ve Vídni se Nina zabývala především barokní architekturou ve středoevropském prostoru. Závěrečné práce bakalářského i magisterského programu pak věnovala tématu grotty - umělé jeskyně v renesančních a barokních zahradách – jako jednoho ze svébytných prvků v architektuře 16. až 18. století.

V roce 2011 založila společně s Katarínou Gatialovou a Alexandrem Jančíkem výstavní prostor Vitrína Deniska v Denisově ulici v Olomouci, ve kterém se střídají umělci mladší i etablované generace, kteří většinou ve svých realizacích reagují na okolí vitríny a rušnou ulici v samém centru Olomouce. Do Denisky Nina pozvala například Lenku Vítkovou, Tomáše Moravce, Petra Duba, Petru Herotovou ad.

Od června 2013 do prosince 2016 působila Nina v Galerii moderního umění v Roudnici nad Labem, nejprve jako kurátorka sbírek a výstav, později také jako vedoucí odborného oddělení a zástupkyně ředitelky. Pro roudnickou galerii připravila několik výstav, ve kterých představovala většinou současné umělce (např. Esther Stocker, Pavel Mrkus, Svatopluk Klimeš, Štefan Papčo ad.).

V rámci své práce se sbírkami galerie se Nina věnovala především intervencím současných umělců do stálé expozice, z čehož vyplynula jak výstava na podzim 2016 pole rezonance (Václav Boštík, Vladimír Škoda a Petr Dub), tak kurátorská spolupráce s Alenou Potůčkovou na výstavě Schránka pro ducha (léto 2015), v níž se Nina pokoušela hledat alternativní práci se sbírkovými předměty skrze dialog mezi umělci 60. let a současnými tvůrci.

Z nejmladší generace tak byli vybráni autoři, kteří ve své tvorbě rozvíjejí modernistická témata šedesátých let, nebo s nimi polemizují (Dagmar Šubrtová, Richard Loskot, Jan Brož, Jiří Thýn, Tomáš Moravec ad.). Na jaře 2015 pak společně se skupinou umělců připravila výstavu Vzdálení pozorovatelé (Alena Kotzmannová, Karolína Mikesková, Tomáš Moravec, Jan Pfeiffer, Anna Ročňová, Lucia Sceranková, Pavla Sceranková), za kterou získala ocenění v kategorii skupinová výstava v rámci ankety Umělec má cenu a v níž sledovala napětí mezi vědeckým a uměleckým přístupem k vesmírným jevům.

související s
Nina Michlovská

Naléhavá přítomnost: umělecká díla na fotografiích

Jakým způsobem podmínila fotografie, se svou schopností zpřítomnit umělecké dílo, chápání dějin umění a vizuální kultury a potažmo výuku a výzkum v oboru? Jak vynález fotografie proměnil naše vnímání uměleckých děl? Jaké jsou historické, teoretické, estetické, pedagogické a politické důsledky subjektivity fotografa? A v čem tedy s ohledem na tyto otázky spočívá Sudkova jedinečnost?

Nastavovaná současnost. Cena Jindřicha Chalupeckého a současné umění.

Kolokvium při příležitosti 25. ročníku Ceny Jindřicha Chalupeckého.
0:20:10

Lukáš Prokop

Díla Lukáše Prokopa se vymykají jednoduchým kategorizacím, neboť je jim vlastní oscilace mezi různými médii: subtilně spojuje práci s videem, grafikou, objektem, fotografií, textilem, psaním nebo digitálním tiskem. Aktivním zapojením technologických kreativních procesů do tvorby Prokop taktéž záměrně problematizuje i svou autorskou roli jako výhradního producenta uměleckého obsahu/díla.
0:50:39

Kultura převlékání: Umění na troskách socialismu a vrcholcích nacionalismu

Edit András sleduje zejména společensky angažované, sociálně citlivé a kritické práce maďarského umění. Zajímá ji změna společenské pozice umění a to, jakými způsoby se aktuální situaci přizpůsobuje nebo jí naopak vzdoruje. Všímá si, jak se postsocialistická kultura vypořádává s vlastní minulostí, věnuje se genderovým aspektům maďarského umění, zkoumá vztah kultury a moci i způsob, jak snadno se kulturní a historická témata dají politicky zneužít.

NOZ: Sráč Sam a Galerie Sam83

Kolem Sráče Sama a Galerie Sam83 vznikl a funguje prostor pro kritické a otevřené myšlení, který pokrývá množství aktivit. Jak tento prostor vznikal, co dnes znamená a co jej vyplňuje, zjišťuji v prvním dílu NOZ.