Dějiny kurátorství současného umění – Tomáš Svoboda

umělci Tomáš Svoboda
místo Česká republika
tagy kurátorství portrét dějiny umění
ůčinkující Tomáš Svoboda
kamera Kateřina Krejčová
zvuk Kateřina Krejčová
střih Kateřina Krejčová
playlisty Dějiny kurátorství současného umění
kategorie Přednášky
publikováno 30. 8. 2013
jazyk Česky / English
embed link icon

Tomáš Svoboda (1974) je aktivní umělec konceptuálního ražení, patří ke generaci, jež vstupovala na scénu začátkem nového tisíciletí. Vedle vlastní volné tvorby se věnuje instalování výstav. Ve svém příspěvku představil především vlastní podíl na založení a následném vedení galerie Display v pražských Holešovicích.

Display založil Tomáš Svoboda v roce 2001 spolu se svým spolužákem z pražské Akademie výtvarných umění, umělcem Zbyňkem Baladránem a dvěma spřátelenými historiky umění Ondřejem Chrobákem a Davidem Kulhánkem. Jako motiv k tomuto kroku uvádí (nejen) Svoboda celkově neuspokojivé institucionální zázemí pro současné umění.

Oproti současnosti se tehdy například v Praze nenacházel jediný offspace, založení Displaye bylo tedy průkopnickým počinem. Nezakládali jej přitom podle Svobody s konkrétnější představou o tom, co ze současného umění by v něm chtěli vystavovat. Jediným předsevzetím bylo, že budou prezentovat pokud možno jen zahraniční umělce, což se jim také většinou dařilo naplňovat.

To, že v programu galerie jednoznačně dominovali umělci konceptuální orientace – konceptuální ve zcela volném slova smyslu, tj. obvykle nemalíři a nesochaři –, nemělo být důsledkem nějaké explicitně formulované výstavní koncepce, ale podobného vkusu zakladatelů. Vedle výstav se tu konaly i rozličné přednášky, diskuse a promítání. Tuto nedílnou součást programu nazvali Svoboda a kol. „sublabel“.

V roce 2006 dostal Display výpověď z prostoru bývalého obchodu v Praze Holešovicích a v roce následujícím pak vznikl jeho fúzí s iniciativou Tranzit dodnes fungující Tranzitdisplay. Spojení s finančně dobře zajištěným Tranzitem bylo podle Svobody krokem motivovaným celkovým vyčerpáním čtveřice zakladatelů z náročného provozování galerie. Měnil se navíc jejich životní styl, začínali jako nadšení studenti, nyní jim bylo přes třicet a někteří zakládali rodiny. Ještě před tím, než situaci vyřešili fúzí, se ovšem pokusili Display proměnit v komerční galerii.

Za vzor jim sloužila spřízněná varšavská galerie Raster, která rovněž začínala jako studentský offspace a později se – na rozdíl od Displaye velmi úspěšně – transformovala v komerční instituci (zastupuje například Wilhelma Sasnala). Display byl v roce 2005 vyzván k účasti na mladém Vienna Art Fair, Svoboda a kol. tam tedy vyrazili s konvolutem prací, u nichž předpokládali, že se „budou prodávat samy“, leč očekávaný úspěch se nedostavil.

Jediný úspěšný prodej jim zprostředkovali právě jejich přátelé z Rasteru. Tím se měli přesvědčit o tom, že obchodní nadání (narozdíl od varšavských kolegů) nemají. V roce 2006 už omezili svou účast na vídeňském veletrhu prezentací neobchodovatelného uměleckého gesta Dominika Langa. Ten ve Vídni natřel veletržní boot na bílo, následně jej rozebral, a na podlaze tak zůstal jen obrys stánku tvořený barvou steklou při natírání.

Josef Ledvina

související s
Dějiny kurátorství současného umění – Tomáš Svoboda

Privatizační umělec Petr Pudil (upravené vydání)

Často vystupují jako blahosklonní mecenáši, kteří se rozhodli z dobré vůle dát stranou něco z nastřádaných milionů a přispět tak k veřejnému blahu a rozvoji vysoké kultury. Jejich na první pohled dobré záměry bychom však měli vnímat v kontextu pohnuté politické a ekonomické historie (nejen) naší země. Měli bychom se ptát, jak ke svým majetkům přišli a kolik společenských nebo ekologických škod napáchali při jejich hromadění.
0:03:34

Hrdinové, géniové, symboly a múzy

GHMP v programu pro Zámek Troja prezentuje tematickou výstavu ze svých sbírek. Tentokrát jde o sochařské skici a studie k pomníkům, památníkům a sochám ve veřejném prostoru. Sbírky galerie disponují řadou z nich, některé mají k definitivní realizaci velice blízko, jiné jsou viditelně pouhým prvním krokem k hledání celkového výrazu.

Kolektoři 11 - Vieroslava a Pavel Kneppovi

Pavel Kneppo spoluzakládal nakladatelství DIVUS, ve kterém stále drží vlastnický podíl. Velká část jejich umělecké sbírky, vytvořená převážně z děl české a slovenské moderny, pochází z akvizic během rozprodávání uměleckých děl a sbírek zděděných v rámci restitucí v první polovině 90. let 20. století.
0:06:09

Ivan Meštrović (1883–1962) Sochař a světoobčan

Výstavní projekt si klade za cíl obnovit zájem o sochařské médium, otevřít národnostní otázky bývalé Jugoslávie ve vazbě na střední Evropu. Sochařské dílo Ivana Meštroviće vznikající a umístěné nejen napříč Evropou slouží jako případová studie umělecké praxe, kterou nedefinuje pouze lokální zakotvení, ale i přeshraniční témata, společenská poptávka a klima.

Pišvejc - Framed

Zatímco Marina Abramovič i nadále bude těžit ze své pozice burzovního hráče, který správně investoval svůj vlastní krví vydřený kapitál do výnosné megakorporace jmenující se Art World, Václav Pišvejc naopak ve svém boji za uznání navždy zůstane především sisyfovským mýtem a otazníkem visícím nad normalitou i normalizací dnešní kultury.