Dějiny kurátorství současného umění – Tomáš Svoboda

umělci Tomáš Svoboda
místo Česká republika
tagy dějiny umění kurátorství portrét
ůčinkující Tomáš Svoboda
kamera Kateřina Krejčová
zvuk Kateřina Krejčová
střih Kateřina Krejčová
playlisty Dějiny kurátorství současného umění
kategorie Přednášky
publikováno 30. 8. 2013
jazyk Česky / English
embed link icon

Tomáš Svoboda (1974) je aktivní umělec konceptuálního ražení, patří ke generaci, jež vstupovala na scénu začátkem nového tisíciletí. Vedle vlastní volné tvorby se věnuje instalování výstav. Ve svém příspěvku představil především vlastní podíl na založení a následném vedení galerie Display v pražských Holešovicích.

Display založil Tomáš Svoboda v roce 2001 spolu se svým spolužákem z pražské Akademie výtvarných umění, umělcem Zbyňkem Baladránem a dvěma spřátelenými historiky umění Ondřejem Chrobákem a Davidem Kulhánkem. Jako motiv k tomuto kroku uvádí (nejen) Svoboda celkově neuspokojivé institucionální zázemí pro současné umění.

Oproti současnosti se tehdy například v Praze nenacházel jediný offspace, založení Displaye bylo tedy průkopnickým počinem. Nezakládali jej přitom podle Svobody s konkrétnější představou o tom, co ze současného umění by v něm chtěli vystavovat. Jediným předsevzetím bylo, že budou prezentovat pokud možno jen zahraniční umělce, což se jim také většinou dařilo naplňovat.

To, že v programu galerie jednoznačně dominovali umělci konceptuální orientace – konceptuální ve zcela volném slova smyslu, tj. obvykle nemalíři a nesochaři –, nemělo být důsledkem nějaké explicitně formulované výstavní koncepce, ale podobného vkusu zakladatelů. Vedle výstav se tu konaly i rozličné přednášky, diskuse a promítání. Tuto nedílnou součást programu nazvali Svoboda a kol. „sublabel“.

V roce 2006 dostal Display výpověď z prostoru bývalého obchodu v Praze Holešovicích a v roce následujícím pak vznikl jeho fúzí s iniciativou Tranzit dodnes fungující Tranzitdisplay. Spojení s finančně dobře zajištěným Tranzitem bylo podle Svobody krokem motivovaným celkovým vyčerpáním čtveřice zakladatelů z náročného provozování galerie. Měnil se navíc jejich životní styl, začínali jako nadšení studenti, nyní jim bylo přes třicet a někteří zakládali rodiny. Ještě před tím, než situaci vyřešili fúzí, se ovšem pokusili Display proměnit v komerční galerii.

Za vzor jim sloužila spřízněná varšavská galerie Raster, která rovněž začínala jako studentský offspace a později se – na rozdíl od Displaye velmi úspěšně – transformovala v komerční instituci (zastupuje například Wilhelma Sasnala). Display byl v roce 2005 vyzván k účasti na mladém Vienna Art Fair, Svoboda a kol. tam tedy vyrazili s konvolutem prací, u nichž předpokládali, že se „budou prodávat samy“, leč očekávaný úspěch se nedostavil.

Jediný úspěšný prodej jim zprostředkovali právě jejich přátelé z Rasteru. Tím se měli přesvědčit o tom, že obchodní nadání (narozdíl od varšavských kolegů) nemají. V roce 2006 už omezili svou účast na vídeňském veletrhu prezentací neobchodovatelného uměleckého gesta Dominika Langa. Ten ve Vídni natřel veletržní boot na bílo, následně jej rozebral, a na podlaze tak zůstal jen obrys stánku tvořený barvou steklou při natírání.

Josef Ledvina

související s
Dějiny kurátorství současného umění – Tomáš Svoboda

01:47:10

Kurátorství a dílo za hranicemi výstavy

Setkání s kurátorkou a autorkou Fatos Üstek proběhlo na AVU společně s prezentacemi laureátstva letošní Ceny Jindřicha Chalupeckého, Oskara Helcela, Judity Levitnarové a No Fun kolektivu.

Are//Athens//Partahhiana

Artyčok.tv in collaboration with Are is bringing a selection of lectures and presentations from the field of contemporary art scene in Greece.

Kolektoři 10 - Petr Pudil

Nadace The Pudil Family Foundation byla v roce 2014 založena manžely Pudilovými. Jejím cílem je podporovat inovativní a profesionální výstavní projekty zobrazující české moderní a současné umění v kontextu vývoje světového umění a další projekty v oblasti českého výtvarného umění.

Naléhavá přítomnost: umělecká díla na fotografiích

Jakým způsobem podmínila fotografie, se svou schopností zpřítomnit umělecké dílo, chápání dějin umění a vizuální kultury a potažmo výuku a výzkum v oboru? Jak vynález fotografie proměnil naše vnímání uměleckých děl? Jaké jsou historické, teoretické, estetické, pedagogické a politické důsledky subjektivity fotografa? A v čem tedy s ohledem na tyto otázky spočívá Sudkova jedinečnost?

International Conference Art criticism 2.0

The privileged places of art-critical exposure – catalogue essay, curatorial remarks, broadsheet review, glossy art magazine article, academic research paper, art-historical monograph, and their online versions – have been challenged by new means of accessing the art-critical discourse (‘joining the debate’): blog entry, tweet, youtube video, facebook status/comment.
0:50:39