For a Feminist (Art) Institution

místo tranzitdisplay
tagy umělecké instituce V angličtině k poslechu feministická instituce dějiny umění
ůčinkující Ewa Majewska
kamera Jan Vidlička
zvuk Jan Vidlička
střih Jan Vidlička
kategorie Přednášky
publikováno 16. 6. 2017
jazyk Česky / English
embed link icon

Přednáška se zabývá problematikou související s vytvářením feministické instituce – počínaje klasickými feministickými otázkami, jaké vznesla například v roce 1971 Linda Nochlin ve svém díle „Guerilla Girls“: „Proč neexistují žádné významné umělkyně?“ či „Musí být žena nahá, aby se dostala do muzea umění?“ nebo otázkou „Musí být žena mrtvá, chce-li se dostat do umělecké sbírky?“, kterou položila polská umělkyně Zuzana Janin v roce 2017. Tyto i další otázky kladené feministickými umělkyněmi a kurátorkami jsou motorem dějin feministického umění a zajišťují potřebný kontext projektům feministických uměleckých institucí, včetně těch prezentovaných v přednášce. Než se k nim však propracujeme, musíme se nejprve vyrovnat s jiným problémem, a to s konceptem „génia“ a „obscénního“. Myšlenka křehkého odporu, zásadní pro některé feministické umělkyně, včetně těch z východní Evropy, jako Ewa Partum, a přítomná například i v analýzách politické transformace a avantgardy od Václava Havla či Borise Groyse, nám pomáhá v úvahách o feministické umělecké instituci vycházející z konceptu všeobecně sdílených statků tak, jak jej lze artikulovat z naší geografické perspektivy.

Ewa Majewska je feministická filosofka kultury. Jako hostující profesorka přednášela na Kalifornské univerzitě v Berkeley (BBRG) a obdržela stipendia švédské Univerzity v Örebru, vídeňského Institutu humanistických studií (IWM) či berlínského Institutu pro kulturní výzkum (ICI). Je autorkou dvou monografií a spolueditorkou čtyřdílné publikace o neoliberalismu, politice a vzdělávání. Publikovala přes 50 článků a esejí v periodicích jako Signs, e-flux, Nowa Krytyka, Przegląd Filozoficzny, Przegląd Kulturoznawczy, Kultura Współczesna, Le Monde Diplomatique (PL) i řadě sborníků. V současnosti spolupracuje s berlínským ICI a zároveň působí jako docentka Katedry svobodných umění Varšavské univerzity.

související s
For a Feminist (Art) Institution

Nastavovaná současnost. Cena Jindřicha Chalupeckého a současné umění.

Kolokvium při příležitosti 25. ročníku Ceny Jindřicha Chalupeckého.
0:05:26

Galerie Římov / Starý tvary

Výstava Starý tvary malířky Lenky Vítkové v galerii v jihočeském Římově kurátorovaná Jiřím Ptáčkem.
0:09:37

XY 2025: Berlín v Olomouci

Ve čtvrtek 26. června 2025 proběhl 10. ročník XY: výstavy s procházkou / procházka vernisážemi, tentokrát zaměřený na představení výseku multikulturní umělecké scény německého Berlína v české Olomouci. 
0:33:12

Mária Hlavajová

Máriina jedinečnosť, a to nielen v umeleckom svete, tkvie v jej úprimnosti a úprimnom záujme o študentstvo a umenie, v integrite, ktorá pôsobí až neochvejne, i keď sa nachádza v pozícii moci a v schopnosti nadchnúť ľudí a to najmä v časoch, kedy sa im akékoľvek snaženie zdá márne. Nie preto, že by sa ľudí snažila presvedčiť – s charizmou jej vlastnou – o nejakej dogmatickej správnosti svojho prístupu k umeniu a umeleckej tvorbe, ale preto, že predstava umenia, ktorému verí, a o ktoré bojuje, s ľuďmi rezonuje.

Gesta emancipace

Strategie umění ve veřejném prostoru zahrnují pestrou škálu uměleckých postupů. Umění může demonstrovat ekologičtější a etičtější způsoby vzájemného chování. Poskytovat příležitosti pro kolektivní účast a sebevyjádření, historickou reflexi a komunitní dialog. Přispívat k našim sociálním, prostorovým a politickým topologiím tím, že navrhuje nové sociální modely, vylepšuje fyzickou infrastrukturu a zabývá se jejím designem. Může ale také legitimizovat ekonomické či politické zájmy, které nepřinášejí prospěch širší veřejnosti.