VIDE

umělci Ján Mančuška, Zbyněk Baladrán
místo _Neurčené město
tagy identita Anglické titulky postkoncept pohyblivý obraz video-esej dějiny umění
ůčinkující Waanja, Vladimír Skrepl, Jana Ševčíková, Jiří Ševčík
překlad Dan Morgan
kategorie Audio-vizuální umění
publikováno 2. 5. 2010
jazyk Česky / English
embed link icon

Stále otevřené je také pokračování ve výzkumu diskontinuity/kontinuity českého umění posledních desítiletí, jak bylo naznačeno v dokumentu Vide, který vznikl ve spolupráci Jána Mančušky a Zbyňka Baladrána (Vide, 2003).

související s
VIDE

0:05:43

Rituals of Solitude

Putovní výstava Rituály osamocení, jejíž koncepce vznikla v době celosvětového lockdownu, zkoumá šíření falešných zpráv, převrácení tradičního vztahu mezi soukromým a veřejným prostorem, paradoxní rituály, jimiž jsou domovy osídlovány, způsoby, jakými jsou vizuální technologie domestikovány na nástroje sebeprezentace a spojení, hromadění, fetišizaci a vystavování předmětů v domácích interiérech; a krom toho i stavy osamocenosti, které vznikají v důsledku nucené izolace.
0:09:00

Myslet filmem

Výstavní a publikační projekt Myslet filmem se zaměřuje na způsoby, jakými současné audiovizuální umění filmovou řeč nejen posouvá, ale i navrací k jejím kořenům.Všechna tři patra v Domě U Kamenného zvonu mají společného jmenovatele, a tím je film jako vyprávění v galerijním prostoru.
0:10:48

Bienále Ve věci umění 2022

Výstava je sborem hlasů, který je někdy harmonický a jindy kakofonický a který hledá cesty, jimiž je možné zpochybnit zažité příběhy o zcela soběstačných hrdinských postavách, jež dokážou vyvinout mimořádné úsilí ke zdolávání nepřízně osudu. Odkud pochází rčení, že co nás nezabije, to nás – a za jakou cenu – posílí?
01:01:39

Nutnost pro komunitní soužití

Diskuze k výstavě Sráče Sama Slibuji s video ukázkami z příprav výstavy

Interfaces 01: Metrická imaginace

Jedním z určujících rysů pozdně kapitalistické společnosti, již chtě nechtě obýváme, je pronikání kvantifikace do všech oblastí jejího fungování. S rostoucím nátlakem na měřitelný výkon, zmnožováním nejrůznějších statistik, žebříčků a datových analýz a neustálým hodnocením ostatních i sebe sama se vyrovnáváme všichni. Ještě znepokojivější je však rozšíření metrické logiky do sfér, které byly vůči ní dlouho považovány za relativně imunní – především do umělecké tvorby a humanitních věd. Jak může umělecká teorie a praxe tento systém tematizovat, natož mu vzdorovat?