DŮM

Film zachycuje dům Čestmíra Sušky a Nadi Rawové, v němž se v červenci 1980 odehrálo jedno z prvních neoficiálních sympozií 80. let, na něž brzy navázala další (Netvořice 81, Mutějovice 83 ad.), a které vyústily v sérii Konfrontací (1984–1987), výstav nejmladší generace výtvarných umělců. 

Sochař Čestmír Suška, pozdější člen skupiny Tvrdohlaví, ve zmíněném roce právě dokončil studium na Akademii výtvarných umění v Praze a uskutečnil svou první samostatnou výstavu. Se svou tehdejší ženou, umělkyní Naďou Rawovou, koupili bývalý zájezdní hostinec v Malechově u Klatov a pro své přátele zorganizovali letní sympozium, které navštívili nejen výtvarní umělci, ale také architekti, hudebníci a filmaři; setkání vrstevníků se otevřelo také etablovaným autorům Adrieně Šimotové nebo Ivanu Kafkovi. Suška se v tuto dobu zabýval výtvarnými intervencemi a propojováním výtvarného umění a divadla. Ve stejném duchu se prezentovalo umění na tomto sympoziu. Z domu se stal environment, který zabydlely instalace i tzv. „herecké akce“, spočívající v drobných performance: „Divák procházel mokrým prádlem, jedoucí tramvají, pokojem rodičů, stádem bílých tuleňů na mořském pobřeží, marně obcházel okolo zurčícího mejdanu, z něhož viděl pouze stíny, a když vylezl na žebřík a nakoukl za vysokou zeď, zpoza níž zářilo silné světlo, tak byl nafilmován.“, napsal o vytvořené situaci Čestmír Suška. Akce, která zaznamenala poměrně velký ohlas, měla o rok později na stejném místě pokračování.

Dvě malechovská setkání jsou součástí širších aktivit tohoto okruhu. Čestmír Suška také v roce 1981 inicioval výstavu soch Malostranské dvorky, kdy návštěvníci s mapou v ruce prozkoumávali zákoutí centra Prahy a ve veřejném prostoru objevovali site-specific instalace od různých autorů. Zároveň s filmařem Michalem Baumbruckem a skladatelem minimalistické hudby Pavlem Richterem založil Výtvarné divadlo Kolotoč, které se později s divadlem Sklep a dalšími stalo základem tzv. Pražské pětky. Právě Michal Baumbruck, absolvent pražské FAMU, na Malechově 80 natočil film, ve kterém je zachycena atmosféra setkání, a zároveň řada vystavených děl. Této výstavy se účastnil také jako umělec, stejně tak vystavoval na Malostranských dvorcích. Zdokumentoval i několik dalších výtvarných akcí, například sympozium uspořádané Jiřím Sozanským v Terezíně (film Pevnost, 1980).

Terezie Nekvindová

Malechov, 1. 7. – 31. 7. 1980, vystavující: Michal Baumbruck, Michal Blažek, Pavel Büchler, Luboš Fidler, Martin Janíček, Ivan Kafka, Miroslav Kodym, Jessica Langford, Naďa Rawová, Tomáš Ruller, Jiří Zběžek, Václav Smolík, Jiří Sýkora, Adriena Šimotová, Mirka Zöllichová

Poděkování: Michal Baumbruck, Čestmír Suška, Jonáš Richter

V rubrice Okno do archivu pravidelně zveřejňuje Vědecko-výzkumné pracoviště Akademie výtvarných umění v Praze (VVP AVU) ve spolupráci s Artyčok.tv práce z videoarchivu VVP AVU. Výběr pro Artyčok.tv se zaměřuje na starší díla (materiály z konce 20. století), práce na pomezí videoartu, filmu a dokumentace, nebo i na čistě dokumentární materiály související s nedávným vývojem českého a slovenského výtvarného umění.

související s
DŮM

0:04:36

Deset minut zírej

Autor vybízel k tomu, aby si divák dopřál deset minut soustředěného pohledu, který otevírá cestu k hlubšímu ponoru do věcí i do umění samotného.
0:50:28

Artlist: Talk - Sláva Sobotovičová

Cílem projektu Artlist:Talk  – podobně jako i Artlistu – je zainteresované veřejnosti zprostředkovat porozumění současným uměleckým přístupům a vyjadřování, které v tomto případě doplňuje o unikátní perspektivu samotných tvůrců.
0:10:56

Lidická galerie Památníku Lidice / Lidická sbírka umění

Kurátor Miloslav Vorlíček v reportáži popisuje historii vzniku Lidické sbírky umění a provází její současnou podobou.
01:47:10

Kurátorství a dílo za hranicemi výstavy

Setkání s kurátorkou a autorkou Fatos Üstek proběhlo na AVU společně s prezentacemi laureátstva letošní Ceny Jindřicha Chalupeckého, Oskara Helcela, Judity Levitnarové a No Fun kolektivu.
0:50:39

Kultura převlékání: Umění na troskách socialismu a vrcholcích nacionalismu

Edit András sleduje zejména společensky angažované, sociálně citlivé a kritické práce maďarského umění. Zajímá ji změna společenské pozice umění a to, jakými způsoby se aktuální situaci přizpůsobuje nebo jí naopak vzdoruje. Všímá si, jak se postsocialistická kultura vypořádává s vlastní minulostí, věnuje se genderovým aspektům maďarského umění, zkoumá vztah kultury a moci i způsob, jak snadno se kulturní a historická témata dají politicky zneužít.
0:06:21