Dispozitivy simultaneity. Polyekran a polykino

kurátor Martin Mazanec
místo VI PER
tagy technologie pohyblivý obraz dějiny umění
ůčinkující Martin Bernátek
kamera Nikola Brabcová
zvuk Nikola Brabcová
střih Nikola Brabcová
kategorie Přednášky
publikováno 5. 8. 2016
jazyk Česky / English
embed link icon

Polykino a polyekran, výsostně modernistické projekty, jsou často zahrnovány do dějin tzv. mediálního umění jako jedinečné experimenty a předznamenání pozdějších projektů, např. expanded cinema. Spojuje je princip obrazové simultánnosti, překračování dobového konvenčního kinematografického dispozitivu a pozornost k formě. Polykino L. Moholy-Nagye je typickým avantgardistickým dílem-programem, polyekran J. Svobody symptomem technooptimismu přelomu 50. a 60. let a materiálních podmínek oficiálního umění ve státním socialismu. Do jaké míry lze pojmout jejich společné vystavení jako výzvu ke hře a k teoretické spekulaci anebo jako nereflektované potvrzení dějin umění konstruovaných jako dějiny jedinečných ikonických estetických objektů uspořádaných do prosté genealogie? Jak je možné využít jejich vzájemnou konfrontaci k jejich oboustranné kritice a také k překročení mediálně a esteticky specifického rámce dějin umění a kultury?

Martin Bernátek je teatrolog, odborný pracovník na Katedře divadelních studií Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a student doktorského programu oboru Teorie a dějiny divadla, filmu a audiovizuální kultury. Aktuálně se zabývá tématem promítání v divadelních prostorech před první světovou válkou.

související s
Dispozitivy simultaneity. Polyekran a polykino

Nastavovaná současnost. Cena Jindřicha Chalupeckého a současné umění.

Kolokvium při příležitosti 25. ročníku Ceny Jindřicha Chalupeckého.
0:06:00

Mytologie strojů

Výstava mystologie strojů Jiřího Kaňáka v galerii Jelení ukazuje, že technologie jsou pradávnou a integrální součástí naší kulturní imaginace.
0:04:46

Resensing – Za hranicí symbiózy

Výstava rozvíjí možnosti inkluzivního vnímání prostředí a forem mezidruhového soužití. Ambientní imerzivní instalace představuje pokračování autorčina výzkumu v oblasti vztahů mikrobiologie, technologií a posthumánní filozofie. Patrícia Chamrazová zde naznačuje přístupy k prožívání odlišných vrstev realit, které vzájemně komunikují i soupeří, a hledá rozšířené cesty chápání aspektů diferentních světů, jež nemají explicitně určené hranice vlastního časoprostoru.

Absence ve Videoarchivu 4 – Artificial Intelligence

Josef Holý se věnuje tématům informační války, dezinformací a vlivu algoritmů technologických gigantů na náš život. Jak jsou a byla tato témata reflektována mezi umělci a umělkyněmi, kteří pracují s pohyblivým obrazem? Zobrazování umělé inteligence nebo umělého člověka má v historii vizuálního umění poměrně pevné místo a pojí se s mnoha etickými otázkami, které nás dnes reálně dostihly.

Andrea Průchová Hrůzová

Profil Andrey Průchové Hrůzové nabízí alespoň částečný vhled do šíře jejího profesního působení, ve kterém se zabývá především vztahem vizuality, rasy, kultury a paměti. 
0:06:02