Od administrativní estetiky k institucionální kritice?

místo Národní galerie v Praze – Veletržní palác
tagy institucionální kritika koncept dějiny umění
ůčinkující Karel Císař
kamera Barbora Švehláková
zvuk Barbora Švehláková
střih Barbora Švehláková
kategorie Přednášky
publikováno 9. 12. 2016
jazyk Česky / English
embed link icon

dějiPodle vlivné interpretace Benjamina Buchloha byl vznik amerického a západoevropského konceptuálního umění na přelomu 60. a 70. let 20. století nutně spojen s dobovými společenskými a ekonomickými změnami. Domněle radikální zbavení se rukodělné zručnosti ve prospěch „administrativní estetiky“ jazykově založeného konceptuálního umění bylo podle něj pouhou reakcí na podobné změny v zaměstnanosti, když administrace práce a distribuce informací nahradily produkci výrobků. Kritický aspekt konceptuálního umění byl tedy od počátku otupen přijetím logiky pozdního kapitalismu. Jak se však tato interpretace promění, přeneseme-li ji do zcela odlišné geopolitické situace, v níž vznikalo dílo Jiřího Kovandy?

Karel Císař je teoretik umění a kurátor. Působí na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. S Jiřím Kovandou spolupracoval například na výstavě „Any-instant-whatever“ v galerii Bunkier Sztuki (Krakov, 2009).

související s
Od administrativní estetiky k institucionální kritice?

0:50:39

Kultura převlékání: Umění na troskách socialismu a vrcholcích nacionalismu

Edit András sleduje zejména společensky angažované, sociálně citlivé a kritické práce maďarského umění. Zajímá ji změna společenské pozice umění a to, jakými způsoby se aktuální situaci přizpůsobuje nebo jí naopak vzdoruje. Všímá si, jak se postsocialistická kultura vypořádává s vlastní minulostí, věnuje se genderovým aspektům maďarského umění, zkoumá vztah kultury a moci i způsob, jak snadno se kulturní a historická témata dají politicky zneužít.

Čí je to problém?

Když zkoumáme, proč někdo nemá kam jít večer spát, nutně si začneme klást neodbytné otázky. Jaké uznáváme hodnoty? Jaký máme vztah k nejslabším členům společnosti? Jak se to projevuje ve veřejném prostoru? Jaký vliv má prostředí na člověka? Kolik máme segregovaných oblastí a lidí v sociálním vyloučení? Jsme rasisté? Jaký máme postoj k bydlení – je to právo nebo zásluha? Vytváří si naše společnost lidi bez domova sama?
0:03:34

Hrdinové, géniové, symboly a múzy

GHMP v programu pro Zámek Troja prezentuje tematickou výstavu ze svých sbírek. Tentokrát jde o sochařské skici a studie k pomníkům, památníkům a sochám ve veřejném prostoru. Sbírky galerie disponují řadou z nich, některé mají k definitivní realizaci velice blízko, jiné jsou viditelně pouhým prvním krokem k hledání celkového výrazu.
0:56:05

Artlist:Talk - David Helán

Cílem projektu Artlist:Talk  – podobně jako i Artlistu – je zainteresované veřejnosti zprostředkovat porozumění současným uměleckým přístupům a vyjadřování, které v tomto případě doplňuje o unikátní perspektivu samotných tvůrců. Jednotliví umělci a umělkyně zastoupení v databázi Artlist tímto zároveň získávají příležitost svou tvorbu přiblížit formou samostatné přednášky, jejíž záznam pak také rozšíří a aktualizuje jejich stávající databázová hesla.
0:53:20

Artlist:Talk – Lenka Vítková

Cílem projektu Artlist:Talk – podobně jako i Artlistu – je zainteresované veřejnosti zprostředkovat porozumění současným uměleckým přístupům a vyjadřování, které v tomto případě doplňuje o unikátní perspektivu samotných tvůrců. Jednotliví umělci a umělkyně zastoupení v databázi Artlist tímto zároveň získávají příležitost svou tvorbu přiblížit formou samostatné přednášky, jejíž záznam pak také rozšíří a aktualizuje jejich stávající databázová hesla.
0:06:30