Od administrativní estetiky k institucionální kritice?

místo Národní galerie v Praze – Veletržní palác
tagy institucionální kritika koncept dějiny umění
ůčinkující Karel Císař
kamera Barbora Švehláková
zvuk Barbora Švehláková
střih Barbora Švehláková
kategorie Přednášky
publikováno 9. 12. 2016
jazyk Česky / English
embed link icon

dějiPodle vlivné interpretace Benjamina Buchloha byl vznik amerického a západoevropského konceptuálního umění na přelomu 60. a 70. let 20. století nutně spojen s dobovými společenskými a ekonomickými změnami. Domněle radikální zbavení se rukodělné zručnosti ve prospěch „administrativní estetiky“ jazykově založeného konceptuálního umění bylo podle něj pouhou reakcí na podobné změny v zaměstnanosti, když administrace práce a distribuce informací nahradily produkci výrobků. Kritický aspekt konceptuálního umění byl tedy od počátku otupen přijetím logiky pozdního kapitalismu. Jak se však tato interpretace promění, přeneseme-li ji do zcela odlišné geopolitické situace, v níž vznikalo dílo Jiřího Kovandy?

Karel Císař je teoretik umění a kurátor. Působí na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. S Jiřím Kovandou spolupracoval například na výstavě „Any-instant-whatever“ v galerii Bunkier Sztuki (Krakov, 2009).

související s
Od administrativní estetiky k institucionální kritice?

01:49:36

HYB4 Talks: Nadšením nájem nezaplatíš: v divadle, filmu, vizuálním umění i překladatelství

Na neudržitelné pracovní podmínky ve svých oborech za poslední dva roky upozornili čeští divadelní tvůrci, překladatelky, kulturní novinářky a naposledy i lidé různých profesí z filmového průmyslu. Všichni dali hlasitě najevo, že se už v pracovním životě nechtějí cítit jako křeček v kole - připojili se tak k vizuálním umělcům, kteří na nízké honoráře a paradoxní nadprodukci upozorňovali v minulosti mnohokrát.
0:06:30
0:50:39

Kultura převlékání: Umění na troskách socialismu a vrcholcích nacionalismu

Edit András sleduje zejména společensky angažované, sociálně citlivé a kritické práce maďarského umění. Zajímá ji změna společenské pozice umění a to, jakými způsoby se aktuální situaci přizpůsobuje nebo jí naopak vzdoruje. Všímá si, jak se postsocialistická kultura vypořádává s vlastní minulostí, věnuje se genderovým aspektům maďarského umění, zkoumá vztah kultury a moci i způsob, jak snadno se kulturní a historická témata dají politicky zneužít.
0:06:46

Nastavovaná současnost. Cena Jindřicha Chalupeckého a současné umění.

Kolokvium při příležitosti 25. ročníku Ceny Jindřicha Chalupeckého.
01:02:00