krajina
01:33:10

Newyorské inspirace

Tom Balsley
Tom Balsley (SWA/Balsley) je renomovaný architekt s bohatou praxí působící v New Yorku. Po dobu více než 35 let proměňuje společenské a kulturní prostory v udržitelné a živoucí městské krajiny. Pouze v New Yorku dokončil více než 100 parků a náměstí.
01:26:35

Město a divočina / Přežití městského parku

Martin Schmitz, Ondřej Fous
Město a divočina se zabývá tématem divočiny v rámci městského prostředí: kde ji najít, jaké nástroje využít k její tvorbě a jak ji zachovat. Martin Schmitz uvádí, že divočina může být neplánovaný, spontánní a překvapivý prvek městské krajiny. Přežití městského parku se zaměřuje na zelené veřejné prostory a jejich transformaci v důsledku pandemie covid-19. Hlavními tématy jsou udržitelnost historických tradic a zvyklostí v parcích, a zabývá se také hledáním divočiny ve městě.

Jan Ságl

Jan Ságl
Jan Ságl (*1942) je fotograf. Podobně stručná charakteristika ovšem nic neříká o jeho způsobu provozování fotografického umění ani o dalších souvislostech, které z něj dělají jednu z nejzajímavějších postav české kultury posledního půlstoletí.

RurArtMap

Lenka Dolanová, Michal Kindernay
Cílem RurArtMap je posílit kulturní povědomí o venkově a vytvořit prostor pro kulturní prezentace, platformu pro spolupráci a plánování činností, která by zpřístupnila umělecké a kulturní aktivity ve venkovském prostředí.

Umění antropocénu

David Přílučík, Anna Remešová
Jak je patrné, téma životního prostředí a ekologie v umění se s čím dál větší intenzitou stává vědomě politickým rozhodnutím, které ovlivňuje to, jaké umění tvoříme, jak jej vyučujeme, jak o něm mluvíme či jak jej prezentujeme. Umělecká tvorba se prolíná s kulturním provozem, ten zase s aktivismem a naopak, čím dál více je akcentován kontext, použitý materiál i finanční zdroje.

Hornina, nerost, minerál, kámen

Podcastová série sleduje vzácný minerál koltan a jeho proměnu na všudypřítomnou elektronickou součástku – tantalový kondenzátor. Koltan patří do skupiny tzv. konfliktních minerálů. Jeho těžba dnes probíhá především v Kongu a okolních státech a je spojená s válečnými konflikty, vykořisťováním, černým obchodem a dětskou prací.

MALUJEME V PŘÍRODĚ

Bohumil Vostal
Snímek zaznamenává momenty z krajinářského plenérového kurzu členů třebíčského výtvarného kroužku při Osvětovém domě Bedřicha Václavka, který se pod vedením Antonína Kybala konal v roce 1959 v okolí Ptáčova. Kroužek, založený v roce 1953 jako okresní platforma převážně amatérských malířů, organizoval lokální výstavní činnost a umělecky vzdělával své členy.

Na pomezí samoty

Showcase 02 | Salka Tiziana: All Sounds Within

Salka Tiziana
V srdci Madridu leží po bouři klidný, byť zpustošený lesopark. Pastevectvo, ovce a psi se procházejí mezi větvemi vyvrácených stromů. V ptačím zpěvu, třepotu listí a šumu okolního velkoměsta se může jednoduše ztratit soustředěný šepot stáda. Staré zdi i nové bariéry uzavírají toto území. V noci se jeho hranice na vrcholu kopce rozplývají. Pod černou oblohou se vynořují obrysy jeho obyvatel. Země rezonuje a město se třpytí.

Na pomezí samoty

Co o Zemi víme a často dosud nevíme? Může ji někdo vlastnit? Je reálné, abychom Zemi proměnili v „krajinu bez hranic“ v „permanentní pomezí“? Jak v lidských, spíš než statistických systémech zachytit, porozumět, vyjádřit viditelné i nezřetelné symptomy proměn, kterými krajina prochází, včetně těch místních i těch globálních?

Výlet do přírody

Splynutí autorské a divácké pozice je charakteristické jak pro romantické krajinářství, tak pro videotvorbu, v níž rovněž dominuje subjektivní hledisko. V online výstavě tří českých umělkyň pociťujeme toto vzácné přenesení do obrazu, do konkrétní krajiny, kde můžeme spolu prožívat v jednu chvíli téměř mystickou říční kontemplaci, podruhé udivené pozorování cizího vpádu do klidného horizontu a do třetice pobavenou interakci s uťatým kmenem.
0:31:46

Volavka

Martin Netočný
Volavka je film o parku Stromovka, ale nejen o něm. Možná je spíš záznamem o nás, lidech. O tom, jaké aktivity v místech městských parků provozujeme - a neexplicitně tím ukazuje, nakolik jsme vzájemně formováni: lidé parkem a park lidmi.
Jakou úlohu parkům v dnešní společnosti a v našem každodenním bytí dáváme?

MOŘE V ZRCADLE

Lumír Hladík
Požádal jsem přátele, aby mě dovezli se zavázanýma očima a s velkým zrcadlem na pobřeží Baltického moře ve Východním Německu. Po našem příjezdu přátelé postavili zrcadlo na pláži tak, aby odráželo moře. Dovedli mě k zrcadlu a já jsem se posadil zády k moři, sejmul pásku z očí a sledoval odraz moře v zrcadle.
01:45:15

The Magic of V-Wilding

Randal Plunkett, Dalibor Dostál
Randal Plunkett představuje jedinečný přístup k obnově divoké krajiny, nazvaný V-wilding. Ten kombinuje ekologické principy s veganskou filozofií a nabízí model udržitelné obnovy přírodních stanovišť. Dalibor Dostál se vedle toho zaměřil na návrat velkých kopytníků jako způsob obnovy biologické rozmanitosti, která dnes mizí bezprecedentní rychlostí.

Ivan Kafka

Ivan Kafka
Kafka se především vyjadřuje velkými instalacemi v krajině, v nichž v zásadě utilitární předmět uvádí do nových vztahů k přírodním dějům, zajímá ho ale i průzkum možností uzavřeného, architektonicky pevně determinovaného prostoru. Kategorie velkého formátu tedy v Kafkově díle znamená výzvu vypořádat se s prostorovou daností, dát jí nový smysl a řád.
01:57:22

Krajina po ruce

Francois Vadepied, Mathieu Gontier, Zuzana Štemberová + 1 more
Na základě vlastních projektů a zkušeností ateliér Wagon Landscaping ukazuje, jak může zahradnický přístup ve „všech měřítkách“ projektu pomoci promyslet možnou budoucnost města založenou na ekologickém a udržitelném rozměru. Český krajinářský ateliér Terra Florida zase přistupuje k projektům s respektem, individuálně, pokaždé s novou invencí a stojí za dobře odvedenou a kvalitní prací.
02:05:45

Jak (ne)stavět v CHKO

Cyril Říha, Alžběta Žabová, Josef Rusňák + 2 more
Klademe si otázku, co a jak stavět v CHKO? Jaké jsou možnosti pro přirozenou regulaci cestovního ruchu a zda je nastavení současné legislativy pro budoucí vývoj dostatečné, případně jaké změny by mohly přispět ke kvalitnímu uvažování nad architekturou a urbanizací na tomto území.
0:09:52

FUTURE LOVERS

Tereza Darmovzalová
Video Future Lovers je výsledkem úzké spolupráce se zahradními architekty kdy jejich práce, kterou vytvořili na základě požadavků, potřeb a tužeb svých zákazníků se prolíná se systematicky redukovanými rešeršemi současných společensko-politických manifestů.
0:11:29

Ad finitum

Michal Kindernay, Sára Vybíralová
Rozestavěný úsek D11 přes Trutnovsko a Žacléřský výběžek, který navleče kousek východočeského pohraničí, zapomenutou závorku mezi KRNAPem a CHKO Broumovsko, do iluzorního růžence spojujícího Paříž a Moskvu, není o nic kontroverznější než další z osmi nyní rozestavěných dálničních tahů v Česku. Předkládané rekviem za krajinu budiž čteno ad exemplum.
01:50:39

Ozeleňování měst

Tom Muller, Štěpán Špoula
Dvě přednášky krajinářských architektů představují možné způsoby proměny zeleně ve městech. Tom Muller hovoří o klimaticky funkčním, udržitelném, realizovatelném a biodiverzitu podporujícím procesu, který je akceptovatelný veřejností. Štěpán Špoula představuje projekty a strategie zaměřené na řeku ve městě.

Showcase 01 | Sissel Mutale Bergh: Elmie

Sissel M. Bergh
Umělkyně Sissel Mutale Bergh popisuje svůj nejnovější film s názvem Elmie, což v sámštině znamená „nebe“, „vzduch“ nebo „bouře“, jako dokumentární báseň a lamentaci nad vzduchem, dýcháním, ptáky, horami a větrnou energií. Několik let sledovala výstavbu průmyslových větrných elektráren - i odpor proti nim - ve Fosenu, jižní oblasti známé tradičním chovem sobů v Åerjel Fovsen Njaarke Sijte.
01:38:45

DoHromady/Together

Michelle Delk, Thomas Kissling
Květnová přednáška z cyklu Kra/jiná představila newyorskou krajinářskou architektku Michelle Delk z ateliéru Snøhetta a švýcarského krajinářského architekta Thomase Kisslinga z ateliéru VOGT Landscape Architects. Tématem byly inspirativní místa pro současný život, vazby mezi lidmi a jejich okolím a voda v krajině. 

MURÁNSKA ZDYCHAVA

Janka Vidová
Jedno z prvních videí Janky Vidové, které vzniklo jako spontánní studentská práce v ateliéru nových médií na pražské AVU. Snovou atmosféru vzniklou výběrem archetypálních motivů (chůze ve sněhu, bílí králíci, staří lidé, idylická krajina v šeru) podpořila autorka dobovými obrazovými efekty (polarizace, barevná manipulace, zpomalování) a nalezenou hudbou.
0:20:41

Chození - Kateřina Svatoňová

Štěpán Pech, Noemi Purkrábková, Kateřina Svatoňová
Většina lidí si akademickou práci představí jako těžkopádné stoupání po strmém schodišti slonovinové věže. Má své jasné hierarchie, formální uspořádání a psaná i nepsaná pravidla. Vyžaduje preciznost, odstup a píli. To vše je často pravda a někdy i nutnost. Málokdo si proto zpravidla myslí, že by teorie byla strhující nebo napínavá. Práce Kateřiny Svatoňové nám však ukazuje, že teorie je především dobrodružství.

PILGRIM - Letní seminář Potulné univerzity přírody 2024

Letní seminář Potulné univerzity přírody je každoročně organizován spolkem Pilgirm. Po letech strávených v různých venkovských oblastech se v srpnu 2024 uskutečnila tato týdenní akce v Praze na Toulcově dvoře a nesla název „Od antropocénu k symbiocénu aneb cesty k civilizaci, která podporuje život“. Část přednáškového programu byla zdokumentována a publikujeme ji společně s širším představením aktivit spolku Pilgrim.
0:17:50

Tebe hrdino volám

Barbora Kropáčková
Návrat k romantickým motivům v současném umění neaktualizuje jen melancholickou náladu, kterou známe z německých a českých krajinomaleb z počátku 19. století. Mnohem spíše si klade otázky po rozporech, kterým dnešní subjekt čelí. Jednou z možností, jak se s rozpory naučit žít, je společné vyprávění a sdílení narace. A když takové příběhy nejsou v místní tradici zakořeněné, je třeba najít nové, jak to navrhuje video Barbory Kropáčkové Tebe hrdino volám.
01:52:10

XDGA - Dát prostor životu

Xaveer De Geyter
Architektura znamená otevírání možností: potenciálu místa, skrytých příležitostí v určité situaci v daný okamžik, programových konfliktů. V tomto smyslu nejsou architektura a urbanismus protichůdné obory s různými výsledky, ale obdobní prostředníci s různým měřítkem a na různém stupni složitosti s tím samým cílem, dát prostor životu.

Více-než-lidská zvědavost

Část lidstva se spoléhá na technologie, které nám mohou pomoci udržet zodpovědný vztah mezi naší přítomností, minulostí a budoucností. Jiná část se budoucnosti, ve které superinteligence převezme řízení světa, obává. Skrze druhismus sledujeme, jak lidský tvor rozdělil rodinu zvířat, vyčlenil se z ní a nadřadil se jí. Také umělou inteligenci, kterou stvořil, zařadil do oblasti “jiného”.