Anna Remešová

0:07:02

Symptomy budoucnosti

Lithium je tady od počátku vesmíru. Je to nejlehčí a nejstarší kov na světě, který dříve sloužil jako lék na dnu a později jako úleva pro osoby s bipolární poruchou. Dnes má jeho využití v bateriích pomoci v přechodu k udržitelné energetice a dopravě. Lithium ovšem bude potřeba v nemalém množství vytěžit, proti čemuž protestují lidé po celém světě i v Krušných horách.

Status umělce

Je umění hobby anebo je to vlastně práce, která má svá specifika? Jak máme v chronicky podfinancované kulturní sféře vlastně tvořit, kurátorovat a psát, když náklady na běžný život stále stoupají?
0:19:44

Poslední den stvoření

Příběh sleduje razantní proměny ústecké krajiny za posledních dvě stě let a spekuluje o možných důsledcích rekultivačních zásahů v roce 2050, kdy je již většina bývalých lomů postupně přeměněna na rekreační jezera. Video navazuje a reaguje na půlroční výstavní projekt v Galerii Hraničář, jenž se věnoval rekultivacím krajiny po těžbě na Ústecku a ideovému pozadí technických zásahů v přírodě.
0:09:00

Milenina píseň

Video Milenina píseň pracuje s teoretickým pozadím současného feministického myšlení, konkrétně s odkazem kyberfeminismu, který formulovala počátkem devadesátých let ve své práci britská feministka a teoretička kyberkultury Sadie Plant. Kyberfeminismus přiznává moderním technologiím emancipační sílu, ale jen potud, dokud k ní budou mít přístup všichni lidé bez ohledu na jejich třídní postavení, náboženské přesvědčení, kulturní identifikaci, sexuální orientaci či gender.
02:01:37

Meze pohybu a sbírkové instituce

Existuje v jejich provozu vize a případně koncepční plán, který by reflektoval proměňující se technologické podmínky současného umění? A jaké formy institucionální péče o pohyblivý obraz by tyto instituce vůbec měly nabízet? Jde o podporu při produkci, vystavování, uchovávání? Jak vypadají smluvní vztahy mezi nimi, autory a autorkami?

Prostory péče - institucionální experiment v Čechách

Komu všemu by galerie měly být přístupné a nejsou? Jsou tu pro rodiče s malými dětmi a jiné pečující osoby? Jsou tu pro děti, nemocné či jinak handicapované? Chovají se galerie k umělcům a umělkyním, jejichž práci prezentují, férově? Proč jsou produkční výstav, na rozdíl od kurátorů a umělců, neviditelné? Mohou se lidé pracující ve sféře současného umění vyhnout (sebe-)vykořisťování, (sebe-)prekarizaci?

Etnografie násilí

Debata se zaměří na osvětlení metod, jež při terénním výzkumu a zkoumání přeživších, svědků a obětí násilí (války, komunitní, domácí, sexuální násilí) používá etnografie. Účastníci debaty je srovnají s diskutovaným filmem Renza Martense “Enjoy the Poverty”. Martens navrhuje místním fotografům v násilím zmítané Demokratické Republice Kongo využít jako hlavní zdroj národního bohatství země lidskou chudobu. Ve filmu je autor učí, jak se mají zmocnit obrazů vlastní chudoby.