Kam zmizela příroda

místo Národní galerie v Praze – Veletržní palác
tagy zvíře antropocén k poslechu půda krajina
ůčinkující Michael Hauser, Václav Janoščík
kamera David Přílučík
zvuk David Přílučík
střih David Přílučík
kategorie Přednášky
publikováno 31. 3. 2017
jazyk Česky / English
embed link icon

Kdysi dávno byli věci jasné, nebo alespoň si to tak představujeme. Příroda byla tam venku, mohli jsme do ní promítat své naděje i obavy a ona garantovala samozřejmou rovnováhu, ať již ve formě harmonického soužití množství druhů, nebo neúprosného koloběhu zrození a smrti. Postupně byla tato příroda prostoupena a podrobena osvícenskou racionalitou na intelektuální úrovni, ale i reálně průmyslem a kolonializací. To co zbylo, bylo vyčerpáno až na molekulární úroveň skrze komplementární procesy zpeněžení přírody a naturalizace peněz. Dokonce i řada současných filosofů tvrdí, že návrat k přírodě není možný, ať již ve formě přírodních podmínek naší planety nebo přirozenosti nás samotných. Ocitli jsme se tedy ve světě bez přírody? Může a mělo by nám umění pomoci obnovit naše chápání přírody? Tyto otázky nás mohou vést k problému materialismu, před kterým dnes stojí otázka po dosažení neantropocentrického (materiálního) bytí, nebo snad k návratu k dialektické dvojici kultury a přírody, lidí a světa.

související s
Kam zmizela příroda

Ad finitum

Rozestavěný úsek D11 přes Trutnovsko a Žacléřský výběžek, který navleče kousek východočeského pohraničí, zapomenutou závorku mezi KRNAPem a CHKO Broumovsko, do iluzorního růžence spojujícího Paříž a Moskvu, není o nic kontroverznější než další z osmi nyní rozestavěných dálničních tahů v Česku. Předkládané rekviem za krajinu budiž čteno ad exemplum.
0:12:00

Holo-

Otázku, ktorú si posledný rok kladieme je, či môžu byť vône a pachy použité ako nástroj rozprávania príbehov? Sociológia a politika vôní sú nepreskúmanou témou, a ani vône nemôžu uniknúť striktným nálepkám a rodovým stereotypom. Primárne ale pre nás pachy reprezentujú medzidruhovosť a viac-než-ľudské vnímanie, keďže zvieratá a rastlinstvo používajú vôňu ako primárny spôsob komunikácie bez použitia jazyka.

Showcase 01 | Sissel Mutale Bergh: Elmie

Umělkyně Sissel Mutale Bergh popisuje svůj nejnovější film s názvem Elmie, což v sámštině znamená „nebe“, „vzduch“ nebo „bouře“, jako dokumentární báseň a lamentaci nad vzduchem, dýcháním, ptáky, horami a větrnou energií. Několik let sledovala výstavbu průmyslových větrných elektráren - i odpor proti nim - ve Fosenu, jižní oblasti známé tradičním chovem sobů v Åerjel Fovsen Njaarke Sijte.
0:07:10
0:03:39

Aleuronové Zrno

Projekt Nely Britaňákové Aleuronové zrno představuje neurčité prostředí utvářené těly, hlínou, textilem v němž se stírá druhová identita. Ve zpomaleném světě přežívají zbytky života i zárodky nových forem nesoucí stopy úzkosti, transformace i pomalého zániku.