„Krajiny nestřílejí,“ řekl E. M. Remarque. A neměl úplně pravdu. Jejich často nestabilní podloží má sílu zasahovat do různorodých forem lidského, ale i mimolidského života a přetínat, přesměrovávat či umožňovat nové cesty. Sesuvy zviditelňují živost, historicitu a trvalou pohyblivost povrchu planety Země i dění pod povrchem, jež často zůstávají lidským okem nepostřehnutelné. Prostřednictvím obvyklosti, neodbytnosti a mnohdy i fatálnosti, s níž vstupují do světa lidí, byly a jsou svahové pohyby člověkem rámovány podle dobových a místních náboženských, ekonomických, environmentálních či politických souvislostí, podle nichž bývají vnímány a kulturně vykládány: jako výzvy, danosti, sdělení, problémy, rizika, tresty, zkoušky, součásti příběhů apod.
Výstava Nestabilní podloží se zaměřuje na sesuvy zemin a hornin coby unikátní procesy a prostory setkávání odlišných časů a škál Země a člověka. Umožňuje nahlédnout do čtyř kontur společenského a přírodního života sesuvu, jež tvoří jednotlivé části výstavy. Část Moderní vědění zachycuje anatomii sesuvu pohledem geologie, stejně jako poodhaluje momenty z historie utváření této vědní disciplíny. Realitní kancelář Realita ve své části výstavy spíše než pozemky či nemovitosti nabízí základní reorientaci pohledu a zkušenosti člověka ve světě, jež je nezbytná pro soužití se sesuvy, má-li člověk minimalizovat škody. Část Neposednost představuje sesuv jako vzpurný element, jehož nestabilní podloží má sílu destabilizovat vědecké, správní či antropocentrické jistoty moderního člověka a jeho světa. A v neposlední řadě část Život v trhlinách Země představuje kontury života sesuvu navzdory na příkladu vesnice Maršov na Uherskobrodsku.
