Nejrozsáhlejší lesní požár v novodobé historii Česka a Saska v létě roku 2022 ničivě zasáhl více než 1060 ha kůrovcem zasaženého smrkového lesa v oblasti Národního parku České Švýcarsko.
Krajina spáleniště nám ukazuje, jak daleko je naše prvotní představa od reality. Má novou strukturu, estetiku. Je místem ticha a svobodného přemýšlení. Prostorem převráceným naruby, dějištěm věcí, nových počátků, strachu i povzbuzení. Spáleniště je pravou metaforou obnovy, je vzpomínkou zasunutou v nevědomí. Vizuálním pozůstatkem je nová scenérie, ale i rychlost kolonizace mechorosty, bylinami a především břízou nebo osikou, ale i modřínem či borovicí. Získáme-li vztah se skálou a lesem, stane se blízkým, osobním. Jak nám pomáhá umělecká imaginace v pohledu na utváření krajiny? Jak vůbec vypadá hluboké soustředění na krajinu a společné pozorování?
Na tyto a další otázky odpovídají umělci/kyně, kteří zde strávili čas. Formou kresby, malby, performance, audiovizuálních děl, fotografie či instalace přináší různé pohledy na transformaci krajiny po požáru Eliška Dobnerová, Viktor Fuček, Jolana Havelková, Vladimír Havlík, Michal Kindernay, Petr Kubáč, Václav Mach, Pavel Matoušek, Vojtěch Nosek, Jan Prošek, Tomáš Roček, Tomáš Ruller, Miloš Šejn, Štěpánka Šimlová, Dagmar Šubrtová, Miloš Vojtěchovský, Helush Yiraq & Zden Brungot Svíteková (OSTRUŽINA) & Napsugár Trömböczky (SVUNG), Martin Zetová.
