Na pomezí samoty

místo Karlin Studios
tagy antropologie umělecké instituce antropocén extraktivismus pěstování půda ekologie krajina dějiny
kategorie Přednášky
publikováno 19. 8. 2016
embed link icon

Mezinárodní symposium Na pomezí samoty, připravené v rámci stejnojmenného uměleckého projektu, nabízí srovnání názorů, zkušeností a pohledů umělců, kurátorů a pozvaných hostů k tématu proměn krajiny, ve které dnes žijeme a které jsme součástí.
Symposium hledá vzájemné vztahy mezi kulturními, politickými a ekonomickými aspekty současných konceptů a představ o tom, co pro nás znamenají slova jako prostor, prostředí, krajina a země, včetně topografie okraje, přechodové zóny, terminálu, stanovení a překročení hranice a meze.

Slovo krajina lze interpretovat jako jeden z lidských způsobů orientace ve světě a v sobě. Je to model, kterým se vztahujeme k Zemi. Krajina je kolem nás, pod našima nohama, je naším způsobem uvažování a cítění. Je to naše společné východisko: to, co nás spojuje, to co nás může rozdělit.
Z této perspektivy klademe následující otázky: co se dnes s krajinou děje? Jak jsme s ní propojeni, jak se člověk vůči starému konceptu krajiny vymezuje, kam se od něho vzdaluje? Nakolik a pomocí jakých znakových systémů krajině rozumíme, rozmlouváme s ní? Co o Zemi víme a často dosud nevíme? Může ji někdo vlastnit? Je reálné, abychom Zemi proměnili v “krajinu bez hranic” v “permanentní pomezí”?

Jinak o zemi, kraji a krajině uvažují umělci, architekti, podnikatelé, vědci, specialisté, zemědělci, nebo poutníci, kteří v ní žijí. Jak v lidských, spíš než statistických systémech zachytit, porozumět, vyjádřit viditelné i nezřetelné symptomy proměn, kterými krajina prochází, včetně těch místních i těch globálních?

Industrializace, podmiňující a umožňující současnou mobilitu lidí i zboží, hyperkonektivitu, nadprodukci a urbanizaci, proměnila velkou část planetární krajiny 21. století do podoby globální výrobní haly, výzkumné laboratoře, v bojové pole teritoriálních a zájmových konfliktů (mezi lidmi, mezi lidmi a ostatními bytostmi). Stávající, zdánlivě pevně definované hranice, propojující i oddělující zóny bezpečného a nejistého, bohatého a chudého, umírněného a divokého, se posunují nebo rozpadají.
Vstoupili jsme do oblastí za pomyslnou hranicí? Nabízí současné umění modely orientace v těchto pohyblivých a nejistých územích? Naznačují četné umělecké a mezioborové projekty, festivaly a setkání k problematice antropocénu možné cesty a modely, nezneužívají aktuální úzkost z nečekaných i očekávaných posunů a změn?

Sympozium Na pomezí samoty se konalo 5.-6.2.2016 ve Francouzském institutu v Praze

http://frontiers-of-solitude.org

související s
Na pomezí samoty

0:33:12

Mária Hlavajová

Máriina jedinečnosť, a to nielen v umeleckom svete, tkvie v jej úprimnosti a úprimnom záujme o študentstvo a umenie, v integrite, ktorá pôsobí až neochvejne, i keď sa nachádza v pozícii moci a v schopnosti nadchnúť ľudí a to najmä v časoch, kedy sa im akékoľvek snaženie zdá márne. Nie preto, že by sa ľudí snažila presvedčiť – s charizmou jej vlastnou – o nejakej dogmatickej správnosti svojho prístupu k umeniu a umeleckej tvorbe, ale preto, že predstava umenia, ktorému verí, a o ktoré bojuje, s ľuďmi rezonuje.
0:50:39

Kultura převlékání: Umění na troskách socialismu a vrcholcích nacionalismu

Edit András sleduje zejména společensky angažované, sociálně citlivé a kritické práce maďarského umění. Zajímá ji změna společenské pozice umění a to, jakými způsoby se aktuální situaci přizpůsobuje nebo jí naopak vzdoruje. Všímá si, jak se postsocialistická kultura vypořádává s vlastní minulostí, věnuje se genderovým aspektům maďarského umění, zkoumá vztah kultury a moci i způsob, jak snadno se kulturní a historická témata dají politicky zneužít.
0:22:23

Architektura výstav - Dominik Lang: Mokré stavební procesy

Dominik Lang se architekturou výstav zabývá dlouhodobě. Na rozdíl od dalších umělců a umělkyň se však jeho přístup liší v míře akcentování tvůrčí složky této profese. Výsledek totiž často osciluje mezi výstavní architekturou a autonomní instalací. Sám přiznává, že tuto hranici vědomě narušuje. I z toho důvodu spíše preferuje označení „autor výtvarného řešení výstavy“ nebo „autor prostorového řešení“. 
0:41:38

Ecology and the Politics of Ontology

Kdo se bouří a s kým je kdo solidární? Kdo, jak a proti komu se domáhá svobody a spravedlnosti? Jaká práva a povinnosti vyplývají z uznání schopnosti politicky působit?
0:28:02

Architektura výstav - Iveta Šalamounová

V instalacích výstav klade důraz na jednoduchost, uměřenost a kompaktnost. Neváhají zařadit i výrazný element nebo znejišťující moment. Podstatné však pro ně zůstává, aby architektura exponáty nepřebíjela, ale aby byla jejich partnerem. Zároveň věří, že způsob instalace může přispět k interpretaci vystavených děl. Stejně tak je pro ně důležité, aby architektura výstavy vznikala ve vzájemném dialogu mezi všemi zúčastněnými aktéry a aktérkami.
0:00:01