dějiny
0:05:56

Shirt Skirt Skin Kin

Dominika Jackuliaková, Jimena Mendoza, Gizela Mickiewicz
Čtyři slova na úvod. Jazykolam nebo skromné zaklínadlo? První epizoda pátého kurátorského cyklu v Galerii Kurzor jako prostor pro setkání tří umělkyň. Napočítat do pěti, otevřít a zavřít dlaň. Co jsme pochopili, co nám uniká? Jedno je jisté. Nejsme ve své kůži.
01:22:09

Charakter 5

Isabelle Cornaro Artist Talk

Isabelle Cornaro
Isabelle Cornaro ve své tvorbě využívá nalezené předměty, prodchnuté symbolickým potenciálem nebo emocionální hodnotou, které prezentuje v různých typech zobrazení a médií, aby odhalila jemné významové posuny, vyvolané procesy reprodukce a překladu. Tyto artefakty, vypůjčené z domácích, dekorativních nebo funkčních kontextů, jsou často spojovány se západní kulturou jako mocenským prostředkem, jejich kombinace a uspořádání v jejím díle diváky vyzývá k otázce vztahů mezi systémy reprezentace a naším chápáním světa.

Charakter 4

Eduard Hofman
Důležitým zprostředkovatelem informací o nových produktech se na začátku šedesátých let stala televize. Ve vysílání bylo třeba zřetelně oddělit reklamy od běžného programu. Eduard Hofman v roce 1964 nakreslil a režíroval krátký film Trio. Jeden charakter z tohoto snímku se o tři roky později objevil v televizním vysílání, aby střežil hranici mezi reklamním blokem a ostatními programy. Původně se mu říkalo Pumprlík, ale televizní diváci mu brzy dali jméno Pan Vajíčko.

Šílenství je stráž noci

Erika Bornová
Pod povrchem na první pohled obyčejných motivů v díle Eriky Bornové jsou často skrytá zneklidňující poselství – frustrace, nejistoty, úzkosti, (sladko)bolné obsese –, jež oživují zapomenuté zážitky anebo potlačované city a postoje. Důležitým leitmotivem autorčina díla byly od počátku návraty do minulosti, ať již do osobní nebo kolektivní historie.

2000 slov dnes

Jakou roli hráli vědci a vědkyně v politických a společenských transformačních procesech v minulosti a jakou hrají dnes? Slouží dnes vědecké instituce k reflexi společensko-politických změn? Nechává akademický provoz zaměřený na efektivitu a kvantitu produkce dostatek prostoru pro společenskou kritičnost vědců a vědkyň? A jaké frustrace práce ve vědecké instituci generuje?

Kritické reflexe k výstavě "Budování státu, reprezentace Československa v umění, architektuře a designu"

V nepravidelné rubrice kritických reflexí výstav nabízíme vždy několik různých pohledů očima teoretiků a kritiků současného umění.
Druhý díl se věnuje výstavě Budování státu, reprezentace Československa v umění, architektuře a designu, která proběhla v Národní galerii v Praze.
K výstavě se vyjádřili Ivan Jurica, Marie Klimešová a Tomáš Pospiszyl.

Nadace českého výtvarného umění Mánes

Janek Rous
„Co je legální nemusí být legitimní“
Dokument se snaží objasnit historii spojenou se Spolkem výtvarných umělců Mánes a Českým fondem výtvarných umění a to především s důrazem na privatizační a transformační období 90. let. Současně dokumentuje aktivity umělců a teoretiků sdružených v iniciativě Mánes umělcům, kterým není lhostejný zcela nelegitimní způsob, jakým se dnes zachází s kulturním dědictvím.

Vilém Flusser: Bezedno / Hra proti aparátu

Filozofie pravd
0:26:59

Petr Skala

Petr Skala
Originální tvůrčí postupy, jež využíval k zasahování do vlastní plochy typicky 16mm filmu (jako např. proškrabávání, rytí, malba, aplikace chemických prostředků ad.), tak ve svém jádru nesly prvky blízké nejen zahraničnímu hand-made filmu, ale také gestické malbě a místně specifickému, materiálně orientovanému informelu.

Na pomezí samoty

Z tuku a města

Ana de Almeida
Továrna na Střekově přes sto let ovlivňuje strukturu města i kvalitu života jeho obyvatel. V době průmyslového rozvoje Johann Schicht a jeho potomci vybudovali ve městě občanskou vybavenost – polikliniku, lázně, jesle, knihovnu a pro své pracovníky i obytné domy. Po zestátnění podniku výroba pokračovala a nadále zaměstnávala velké množství nově usazeného obyvatelstva. I národní podnik Setuza spolčoval své zaměstnance a umožňoval jim realizovat „nadstavbu“, a to především při akcích Revolučního odborového hnutí, pod které spadala organizace oslav Mezinárodního dne žen, mikulášských nadílek nebo dětských táborů.

Are//Athens//Partahhiana

Artyčok.tv in collaboration with Are is bringing a selection of lectures and presentations from the field of contemporary art scene in Greece.
01:39:36
0:50:39

Kultura převlékání: Umění na troskách socialismu a vrcholcích nacionalismu

Edit András
Edit András sleduje zejména společensky angažované, sociálně citlivé a kritické práce maďarského umění. Zajímá ji změna společenské pozice umění a to, jakými způsoby se aktuální situaci přizpůsobuje nebo jí naopak vzdoruje. Všímá si, jak se postsocialistická kultura vypořádává s vlastní minulostí, věnuje se genderovým aspektům maďarského umění, zkoumá vztah kultury a moci i způsob, jak snadno se kulturní a historická témata dají politicky zneužít.

Charakter 3

Jiří Havlíček, Pavel Ryška
Jméno Pérák bylo utvořeno z obecného názvu pero, respektive péro a přípony -ák, často odvozující hovorová pojmenování. Jméno bylo motivováno nápadným znakem, tedy péry - ocelovými pružinami na nohou, pomocí kterých dokázal tento kreslený charakter zdolat i ty největší překážky. Stopy legendárního fantoma, který se poprvé objevil v roce 1946, jsou v české vizuální kultuře patrné více jak sedmdesát let.

PRAVDA PROTI LÁSCE: UMPRUM

Vojtěch Märc
Název „Pravda proti lásce“ vyznačuje záměr nahlédnout průběh studentských stávek na vybraných vysokých uměleckých školách na konci roku 1989 z ne zcela zažité perspektivy. Cílem výzkumu je přiblížit význačnost dění na daných institucích v širším rámci celostátní studentské stávky jakožto výrazného momentu takzvané sametové revoluce.
0:06:02

Berlin, we should talk 05 - Antonia Majaca

Jiří Žák
Antonia Majaca je kurátorka, teoretička a pedagožka. Působí na IZK Institute for Contemporary Art na Univerzitě v Grazu. Soustředí se na umělecký interdisciplinární výzkum a epistemologii umění ve věku algortimizace.
Série rozhovorů s názvem Berlin: We Should Talk si vytyčila za cíl zprostředkovat vybrané osobnosti spjaté s berlínskou uměleckou scénou. Jedná se o vizuální umělkyně, kurátorky, teoretiky, filmaře, pedagogy.
0:24:47