Velká pardubická - nejnáročnější koňský závod v Evropě, utrpení a byznys

tagy sport příroda zvíře ekonomika dějiny etika péče k poslechu
ůčinkující Tereza Špinková, Barbora Hunčovská, Vojtěch Ondráček, Lenka Rážová
kamera Denisa Langrová
zvuk Denisa Langrová
střih Denisa Langrová
organizátor GAMPA, Denisa Langrová
kategorie Diskuze
publikováno 6. 10. 2023
délka 01:22:09
jazyk Česky
embed link icon

V rámci několika příspěvků a následné nekonfrontační diskuse je představen vztah mezi lidmi a koňmi. I když koně nejsou součástí každodennosti u většiny z nás, tento vysoce hierarchický vztah vytvářel lidské dějiny.

Skrze historický vhled navážeme na současnost a ukážeme si některé ukryté ekonomické aspekty Velké pardubické a problematiku dostihů obecně. Následně se přeneseme do utopické budoucnosti a ukážeme si, jakými způsoby je možné vztah lidí a koní napravit tak, aby se blížil více vzájemné empatické spolupráci bez vykořisťování.

Diskuse je jedním z výstupů projektu Denisy Langrové (Výzkum a žití mezidruhových utopií). Moderátorkou večera byla Tereza Špinková, teoretička umění, publicistka a doktorandka na Katedře environmentálních studií na Masarykově univerzitě v Brně, kde se zabývá vztahem lidských a mimolidských bytostí v kontextu současného umění.

Hosté:

Barbora Hunčovská je historička a doktorandka na Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Specializuje se mimo jiné na dějiny zvířat a lidsko-zvířecích vztahů. Mezi konkrétní témata jejího zájmu patří využívání koní a dalších zvířat v moderních válkách a vztah vojáků k válečným koním v první světové válce. Věnuje se také zrodu myšlenek o ochraně zvířat, obrazu koček v historii či teoretickým úvahám nad dějinami zvířat. Kromě odborných aktivit byla mnoho let zapojená v aktivismu za práva zvířat.

Lenka Rážová se zajímá se o welfare koní, vztahy ve stádě, komunikaci mezi jedinci, proces adaptace koní na prostředí a člověka. Snaží se pro své koně vytvořit co nejpřirozenější podmínky pro život, aby se cítili dobře fyzicky i psychicky. Pracuje s nimi především formou pozitivní motivace. Učí je překonávat určitý strach (například z veterinárního ošetření, neznámých věcí), nebo zpracovat trauma z minulosti a znovu nabýt důvěru v člověka. Mnoho času s koňmi tráví pouze bytím v jejich blízkosti. Zajímá se o manuální ošetření koní jemnými technikami a s tím souvisejícím nastavováním správných pracovních a tréninkových plánů, aby byly v souladu s věkem koně, jeho vývojem, fyzickým i psychickým stavem.

Vojtěch Ondráček je doktorand na Katedře občanské výchovy a filosofie Univerzity Karlovy v Praze. Zabývá se politickou filosofií sportu se zaměřením na kritickou teorii a marxismus. Tématu společenského rozměru se věnuje ve své publikační činnosti v rámci svého autorského podcastu Outsider, na komentářovém webu A2larm, či v časopisech A2 a Kapitál.

související s
Velká pardubická - nejnáročnější koňský závod v Evropě, utrpení a byznys

Ad finitum

Rozestavěný úsek D11 přes Trutnovsko a Žacléřský výběžek, který navleče kousek východočeského pohraničí, zapomenutou závorku mezi KRNAPem a CHKO Broumovsko, do iluzorního růžence spojujícího Paříž a Moskvu, není o nic kontroverznější než další z osmi nyní rozestavěných dálničních tahů v Česku. Předkládané rekviem za krajinu budiž čteno ad exemplum.
01:28:37

2000 slov dnes

Jakou roli hráli vědci a vědkyně v politických a společenských transformačních procesech v minulosti a jakou hrají dnes? Slouží dnes vědecké instituce k reflexi společensko-politických změn? Nechává akademický provoz zaměřený na efektivitu a kvantitu produkce dostatek prostoru pro společenskou kritičnost vědců a vědkyň? A jaké frustrace práce ve vědecké instituci generuje?
0:03:57

Předjaří: Prchavé existence

Počátek jara, kdy se příroda probouzí a vzduchem se nese omamná vůně květin, je i časem nových nadějí a inspirace. Rozkvétající tulipány, narcisy, hyacinty a klívie probouzejí smysly a ve spojení se současným výtvarným uměním vytvářejí jedinečný zážitek – to je výstava