Lucia Nimcová

umělci Lucia Nimcová
místo Slovensko
tagy Anglické titulky dějiny literatura fotografie
ůčinkující Lucia Nimcová
kamera Erik Sikora
zvuk Erik Sikora
střih Erik Sikora
interview Erik Sikora
překlad Eva Maršíková
kategorie Profily
publikováno 26. 2. 2012
jazyk Česky / English
embed link icon

Vystudovala Institut tvůrčí fotografie na Slezské univerzitě v Opavě. Mezi slovenskými fotografy zaujímá poměrně specifickou pozici, kdy vědomě přechází a balancuje na hranici mezi sociální dokumentární a uměleckou fotografií silně zakotvenou v konceptualitě. Série jejích fotografií či spíše fotografických zkoumání mají často otevřený konec a jsou součástí jak knih, videí, tak i kurátorských programů a internetových projektů (www.bsp.sittcomm.sk). Do fotografií často vpisuje slova, koloruje či modře tónuje černo-bílé fotografie, čímž jim dodává svou osobní zkušenost či vjem a přivlastňuje si je jako svou vlastní “realitu” nebo paměť.

související s
Lucia Nimcová

“Kde si včera bol?” aneb umění jako alibi

Na základě svého občanského práva odmítáme nadále vypovídat. Odmítáme se před vámi svlékat pomalu i z kůže a vysvětlovat, nebo snad dokonce ospravedlňovat svoje činy. Nenecháme si od vás vnutit myšlenku, že naší motivací k tomu, dělat cokoli z toho co děláme (konkrétně; vstupovat do veřejného prostoru určitým způsobem) je nějaké metafyzické dobro či bonum honestum. Stejně tak není naše činnost projevem vlastní dobré vůle, protože na dobrou vůli, obecné blaho a veřejný pořádek vám s veškerou pokorou kašlem.
0:20:10

Lukáš Prokop

Díla Lukáše Prokopa se vymykají jednoduchým kategorizacím, neboť je jim vlastní oscilace mezi různými médii: subtilně spojuje práci s videem, grafikou, objektem, fotografií, textilem, psaním nebo digitálním tiskem. Aktivním zapojením technologických kreativních procesů do tvorby Prokop taktéž záměrně problematizuje i svou autorskou roli jako výhradního producenta uměleckého obsahu/díla.
0:04:28

Ti, kteří raději kopřivy

V roce 1966 reagovala brněnská umělkyně Marie Filippovová na román Ti, kteří raději kopřivy klasika japonské literatury Džuničiró Tanizakiho. Zajímala se v tuto dobu intenzivně o japonskou kaligrafii a východní kulturu. Je tedy přirozené, že když roku 1965 vyšel tento román v překladu Vlasty Hilské, sáhla po něm i ona.

Poetika identit

V poetice identit je důležité vracet se do určitého bodu nula, který je zároveň bodem zlomu. Mé Já se láme přes určitá omezení a neustále bojuje proti sobě samému. Vždy se nachází v procesu stávání se a tento proces vždy provází určitá rozpolcenost. Jsem nikým a zároveň jsem všemi. Patřím k anywheres, k těm co jsou doma všude a zároveň nikde. Nevím, jestli proto být smutný.

Absence ve videoarchivu 3 (kolekce VVP AVU) - Paměť, migrace a nacionalismus

Výzkum ve filmovém archivu vynesl na světlo videa, která se kriticky zabývají kategorií národní identity a prázdnými místy v národní paměti. V umělecké dekonstrukci národních symbolů, míst paměti a stereotypů se dají dobře odhalit tyto nacionalismy a rasismy, které jsou těmto prázdným místum dlužni. Tyto filmy tak přispívají k vyplňování těchto prázdných míst.
0:58:33