Charakter 3

místo _Neurčené město
tagy válka dějiny animace
režie Jiří Havlíček, Pavel Ryška
ůčinkující Tereza Brdečková, Petr Krejzek, Pérák
kamera Jiří Havlíček
zvuk Johana Švarcová
střih Jiří Havlíček, Pavel Ryška
překlad Kateřina Prokešová
playlisty Charakter
kategorie Pořady
publikováno 29. 12. 2014
jazyk Česky / English
embed link icon

Jméno Pérák bylo utvořeno z obecného názvu pero, respektive péro a přípony -ák, často odvozující hovorová pojmenování. Jméno bylo motivováno nápadným znakem, tedy péry - ocelovými pružinami na nohou, pomocí kterých dokázal tento kreslený charakter zdolat i ty největší překážky. Stopy legendárního fantoma, který se poprvé objevil v roce 1946, jsou v české vizuální kultuře patrné více jak sedmdesát let. Můžeme proto sledovat, jak určitý charakter formovala nejprve potřeba vyrovnat se s traumatickou zkušeností okupace, následně politická objednávka a v současné době touha nezávislých autorů znovu oživit tajemnou postavu, jako ryze českého supermana se zvláštním jménem.

související s
Charakter 3

01:22:20

Reportáž ze Západního břehu Jordánu: dlouhodobý vizuální příběh v obrazech z rozdělené země

Několika násobně oceňovaný fotograf Sergey Ponomarev ve své přednášce „Reportáž ze Západního břehu Jordánu: dlouhodobý vizuální příběh v obrazech z rozdělené země“ podal svědectví o specifickém humanitárním a politickém kontextu z pohledu vizuálního média fotografie.
0:06:58

Artivist Lab / Svoboda navzdory & Cesta/Stopy příběhů

Výstavní dvojice v prostoru Artivist Lab se věnuje tématu nucené migrace a zkušenostem z válkou rozvrácené Ukrajiny. Ukrajinští a čeští studující na pražské AVU a UMPRUM připravili společně dva výstavní projekty, čímž se snaží přispět k dialogu o válce, exilu a roli umění v období krize. Výstava rovněž ukazuje, jak důležitou roli mohou hrát instituce v podpoře umělců a umělkyň v krizových situacích, jako je exil.

Metabolické modulace

Nástroje obrazové a zvukové postprodukce, 3D modelovací software a generativní algoritmy se staly natolik samozřejmou součástí naší zkušenosti, že si jejich přítomnost často ani neuvědomujeme. Přitom se tu s (technickým) obrazem děje cosi zásadního – postupně se vzdaluje své reprezentační funkci, přestává být obrazem „něčeho“, nebo záznamem či jakkoli pokřiveným „odrazem“ předobrazové skutečnosti. Namísto toho vytváří skutečnost vlastní, která se daleko za okrajem obrazovky slévá v jedno se světem, který jsme skrze obraz kdysi doufali nahlédnout.
0:04:52
0:26:59

Petr Skala

Originální tvůrčí postupy, jež využíval k zasahování do vlastní plochy typicky 16mm filmu (jako např. proškrabávání, rytí, malba, aplikace chemických prostředků ad.), tak ve svém jádru nesly prvky blízké nejen zahraničnímu hand-made filmu, ale také gestické malbě a místně specifickému, materiálně orientovanému informelu.
0:04:45