André Romão je jedním z nejvýraznějších představitelů nejmladší generace portugalských umělců. Důležitým aspektem jeho tvorby je zájem o téma cyklické historie, téma transformace historie, její prolínání a zřejmé paralely se současností. Převážná většina jeho děl vychází, či odkazuje ke konkrétním historickým událostem, osobnostem, situacím, či časovým úsekům. Ty autor postupně rozkládá na částice a následně prolíná a vrství přes sebe, poukazujíc tak, na možné vztahy mezi jednotlivými složkami/tématy a danými časovými pásmy. Výsledkem je forma jakéhosi časově neurčitého prostoru, prostoru kdesi mezi minulostí, současností, budoucností, ale také fikcí.
Stěžejním prvkem v tvorbě André Romãa, je práce se symbolickou hodnotou převzatých objektů či obrazovou a textovou dokumentací, která se v různých podobách stává součástí jeho komplexních a významově mnohoznačných instalací. Práci se symboly doprovází markantní zájem o lidskou tělesnost, zejména o chápání těla jako hybatele historických událostí. Využití symbolů a otevřené struktury, stejně jako scénické povahy instalací, jež jsou pro tvorbu tohoto autora příznačné, lze na straně jedné chápat jako komunikační mechanismus, tedy jako strategii otevírání díla divákovi. Na straně druhé však také jako aktivátor divákovy tělesné schránky, jež se v rámci kognitivních procesů a možných interpretací daných složek, stává sama živým politikem a nositelem historie, stejně tak jako tělesné schránky těch, o nichž se mluví, či k nám z díla promlouvají, ale jsou fyzicky nepřítomné.
