Na zadní straně přebalu byly nakresleny lidské hlavy, části těl, vrcholek hory a váza. Některé ilustrace byly barevné, jiné pouze naskicované černou linkou. Dívčí torzo zvedá levou ruku na pozdrav, menší mužská postava drží v pravé ruce červený kruhový terč. Před týdnem jsem si koupil knihu s názvem Hotel U mrtvého alpinisty. Zaujala mě obálka s kresbou plavovlasé dívky v modrém svetru. Nesourodá skrumáž zobrazuje postavy a předměty, které teprve v průběhu četby postupně vypráví své příběhy. Až v okamžiku, kdy převládne společný rámec nad jednotlivými příběhy, můžeme mluvit o diskurzu obrazu.
JH: Proč zrovna téma filmových kulis?
RŠ: Některá moje videa se v poslední době začala objevovat v klasických kinosálech. Začal jsem se zabývat okolnostmi a pozadím vzniku samotných filmů. Když jsem pracoval s rozhlasovým prostředím, zajímalo mě něco podobného.
JH: Zobrazuješ prostor, který je původně určený k vytváření vizuálního materiálu.
RŠ: To je smyčka, o které jsem uvažoval už dřív.
JH: Má tenhle projekt nějaký pracovní název?
RŠ: Nemá. Ale můžeme mu říkat třeba Barrandov.
JH: Tím se dostáváme ke konkrétním kulisám, které stojí na Barrandově.
RŠ: Barrandovská maketa má myslím dva tisíce metrů čtverečních. Je to obrovské. Baví mě, že ty kulisy tam stojí už delší dobu. Dekorace se postupně odlupují a začínají být vidět dřevěné desky, na kterých je nakašírovaný pískovec nebo mramor.
JH: Každá patina se postupně stává vlastní mikrosmyčkou. Předmět, který je vyrobený tak, aby vypadal jako starý, začíná doopravdy stárnout.
RŠ: Napsal jsem na Barrandov, že bych chtěl v kulisách natočit krátké video. Byli velice ochotní a odpověděli mi, jestli nechci počkat až si maketu objedná větší filmová produkce. Při takové příležitosti totiž dekorace znovu opravují. Jenže mě zajímají právě ty nezáměrné chyby vzniklé časem a opotřebováním materiálu. Třeba okna vyrobená pomocí průhledných fólií – díváš se na vysklené okno a přitom je tam potrhaná fólie, která vlaje ve větru.
JH: Zajímá tě potenciál, který na první pohled leží ladem?
RŠ: Přesná kopie vatikánského náměstí z konce patnáctého století vznikla pro účely natáčení historického seriálu. První, co tě napadne, když se ocitneš v podobných kulisách, je možnost natočit tam další film. Je to vyrobené pro tento účel. Málokdo pracuje s motivem, že to jsou především kulisy.
JH: A tohle je co?
RŠ: To je test. Inteligentní plastelína, která vznikla omylem při vývoji umělého kaučuku.
JH: Teď to vypadá docela hezky, ale vůbec se to nehýbe.
RŠ: Ona je nějaká málo tekutá.
JH: A teče to vůbec?
RŠ: Možná že ta bronzová bude tekutější.