komunita

De-platformizace, etika a alternativy sociálních médií

Jaké jsou proveditelné strategie a etické přístupy proti totalitě platforem a korporátně vlastněných sociálních médií, které umožnují vznikání alternativních způsobů našeho společenského života?
Známe a opakovaně analyzujeme mnoho problémů s komerčními sociálními médii a digitální pracovní silou, ale málo pozornosti je věnováno snahám o vytváření alternativ, jako jsou komunitně provozovaná sociální média a další formy de-platformizace.
0:10:17

Festival m3 - Neviditelné město

Festival Neviditelné město vytváří viditelný prostor pro ty, se kterými se běžně nepočítá, nebo zůstávají neviditelnými a nevyslyšenými – umělci a umělkyně, lidé s psychickými či zdravotními problémy, bez práce, bez domova, lidé v neproduktivním věku – děti, mládež a senioři, minority genderové a národnostní, necharismatická zvířata, ”škůdci”, “plevel”, a další neprivilegovaní obyvatelé měst.
0:25:52

Jakub Adamec

Současné kurátorství se proměnilo. Od snahy budovat si odstup a chránit vyváženou reflexivní pozici se dostalo spíše k rovině empatie, spolupráce a snahy o dehierarchizování. Jistě tomu tak není vždy – ale právě Adamcova praxe je dobrým příkladem toho, jak pokus o naplňování tohoto způsobu kurátorování nese plody.
0:13:18

Si četli

Ve videu Si četli se postupně s nenuceností představuje několik mezigeneračních dvojic. Otcové, matky, synové a dcery hovoří o svém původu a schopnosti hovořit „mateřskými“ jazyky. Příslušníci mladší generace přirozeně bezvadnou češtinou nebo slovenštinou většinou připouští, že si nejsou v řečí svých rodičů zcela jisti, je to „kuchyňská“ komunikace druhé generace někdejších imigrantů. A právě tyto jazykové posuny se stávají umělci symbolem trhliny, která se objevuje mezi ním a jeho rodiči.

Spolky

Rozhovor s Jiřím Ptáčkem o důvodech a okolnostech zakládání prvního porevolučního spolku, zastřešujícího zájmy výtvarné scény a s Petrou Hůlovou o Asociaci spisovatelů.
0:47:12

Anarchofeminismus jako příběh dvojí emancipace

Ludmila Böhmová se dlouhodobě věnuje sociálním hnutím, konkrétně feministickému a městskému. Její přednáška je věnována iniciativám a skupinám v rámci anarchistického hnutí, které od 90. let tematizovaly nerovné postavení žen a společensky opomíjená témata.

“Kde si včera bol?” aneb umění jako alibi

Na základě svého občanského práva odmítáme nadále vypovídat. Odmítáme se před vámi svlékat pomalu i z kůže a vysvětlovat, nebo snad dokonce ospravedlňovat svoje činy. Nenecháme si od vás vnutit myšlenku, že naší motivací k tomu, dělat cokoli z toho co děláme (konkrétně; vstupovat do veřejného prostoru určitým způsobem) je nějaké metafyzické dobro či bonum honestum. Stejně tak není naše činnost projevem vlastní dobré vůle, protože na dobrou vůli, obecné blaho a veřejný pořádek vám s veškerou pokorou kašlem.
01:27:14
0:07:59

ArtMill

Centrum pro regenerativní umění se nachází v historickém Červeném mlýně a funguje jako alternativní kulturní prostor a domov aktivní komunity umělců, aktivistů, zemědělců, a kreativců, kteří spravují místní ekosystém. Buduje kulturní diskurz prostřednictvím kreativity, výzkumu, širší veřejnosti, zážitkového učení a vzdělávání.
0:06:47

Komnaty ozvěn

Konfrontace ve veřejném prostoru se vyostřují. Protesty nabírají na síle, ve společnosti vzrůstá napětí jako reakce na ohrožení, roztočená emoční centrifuga silných přesvědčení. Pravdivost přesvědčení se opírá o sdílené emoční prožívání. Hněv, beznaděj, lítost, úzkost, soucit; emocionální pojítka sounáležitosti.
0:08:05

Barvolam a Lekce upřímnosti

Spolek Barvolam vznikl na české scéně v roce 2016 a jeho cílem je podporovat umělce s nálepkou „mentální postižení“ nebo „autismus“, prezentovat jejich dílo a zprostředkovávat spolupráci s dalšími umělci spolu s podporou jejich inkluze do světa současného umění. Provozují výtvarný ateliér pro neurodiverzní umělkyně a umělce, kde se věnují jejich dalšímu uměleckému rozvoji. Stejně tak, jako je důležité pro neurodiverzní umělkyně a umělce mít možnost rozvíjet kreativitu a svůj výtvarný projev, je to důležité i pro celou naši společnost.

PRO MÉHO OTCE

Snímek vytvořil Jiří David ze zcela soukromých důvodů, jako dar otci – autorovi použitých filmových snímků – které ho měly potěšit v nevyléčitelné nemoci: „Film vznikl zcela neplánovaně, kdy jsem si vzal od táty jeho 8mm filmy a přetáčel je na VHS v polních podmínkách našeho bytu. Tedy promítačkou na plátno, a to jsem snímal VHS kamerou.“
01:29:43

Psí otázky: Ade Darmawan, Rozšířené kurátorství a Documenta 15

V únoru 2019 vydala Documenta 15 tiskovou zprávu oznamující jména uměleckých ředitelů/lek nastávající edice největší světové výstavy umění. Oznámení přineslo hned dvě historicky pokrokové novinky. Výstavu nebude jako tomu bylo vždy doposud řídit jednotlivec, ale kolektiv (a to dokonce kolektiv umělců), přičemž prvně od založení výstavy v roce 1955 bude vedení svěřeno kurátorům z asijského kontinentu.
0:12:17

Prostor Olga a společenství bubahof

Bubahof vznikl jako originální společenství, v němž důležitou roli hrají vztahy nepodléhající hierarchiím a důraz na ekologii chování nejen vůči přírodě, ale i vůči sobě navzájem. Je otevřenou platformou zaměřenou na sociálně-kulturní aktivismus a vzdělávání.

BC architects & studies

V ateliéru BC architects & studies jsou přesvědčeni, že pokud má architektura mít pozitivní vliv na společnost, musí se soustředit nejen na návrh její infrastruktury, ale i na přetváření procesu vzniku infrastruktury. Musí experimentovat s rolí, kterou hraje každý člen komunity v procesu stavby. Přesná definice profesionálního architekta je už nedostačující.
01:01:39

Živáčci

Život na Zemi prošel nějakými čtyřmi miliardami let evoluce a po celou dobu se vyvíjel pospolu, propleten sítí intimních vztahů. Máme společného předka, všichni potřebujeme k životu ty samé sloučeniny a i naše stavba těla je podobná, proto si navzájem rozumíme.

Hrabáreň 05 - Dodávat nástroje i sílu

Kdo je v umění slyšet a kdo méně? Dají se tyto nerovnosti změnit? Je možné vzdorovat hudebnímu průmyslu a politickému systému – a nevyhořet? Marie Čtveráčková alias Mary C v poslední epizodě podcastu Hrabáreň mluví o důležitosti komunity i o výzvách při jejím udržování.

Něžné informační boje

Umělecko-výzkumný projekt se zabývá rolí protestního obrazu a jeho možného působení na reálné sociální, politické i ekonomické změny. Skrze jednotlivé výstupy nabízí vícero perspektiv na užití obrazové, či audiovizuální dokumentace jako možného emancipačního nástroje lidu.