No Man is an Island. Collaborative & co-operative practices in art and curating: three case studies

umělci Ingela Johansson, Asa Sonjasdotter, Lívia Páldi
místo tranzit.sk
tagy V angličtině pěstování komunita umělecký výzkum protest
ůčinkující Ingela Johansson, Asa Sonjasdotter, Lívia Páldi
kamera Xirdal Zefires
zvuk Xirdal Zefires
střih Xirdal Zefires
kategorie Přednášky
publikováno 30. 10. 2016
délka 0:00:01
jazyk Česky / English
embed link icon

související s
No Man is an Island. Collaborative & co-operative practices in art and curating: three case studies

0:07:59

ArtMill

Centrum pro regenerativní umění se nachází v historickém Červeném mlýně a funguje jako alternativní kulturní prostor a domov aktivní komunity umělců, aktivistů, zemědělců, a kreativců, kteří spravují místní ekosystém. Buduje kulturní diskurz prostřednictvím kreativity, výzkumu, širší veřejnosti, zážitkového učení a vzdělávání.

Půda, Hlína, Zem

Vztah člověka a půdy je odvěkým hybatelem organizace společenského, kulturního i duchovního života. Půda neodmyslitelně souvisí s našimi základními potřebami, je zdrojem obživy, bezpečným domovem a prostorem splynutí s koloběhem přírody. Přesto jsme tento vztah dovedli do situace neporozumění a krize, která se promítá do všech sfér našeho spolubytí.
0:05:26

Galerie Římov / Starý tvary

Výstava Starý tvary malířky Lenky Vítkové v galerii v jihočeském Římově kurátorovaná Jiřím Ptáčkem.

International Conference Art criticism 2.0

The privileged places of art-critical exposure – catalogue essay, curatorial remarks, broadsheet review, glossy art magazine article, academic research paper, art-historical monograph, and their online versions – have been challenged by new means of accessing the art-critical discourse (‘joining the debate’): blog entry, tweet, youtube video, facebook status/comment.
0:12:00

Zastávka 04 | Holo-

Otázku, ktorú si posledný rok kladieme je, či môžu byť vône a pachy použité ako nástroj rozprávania príbehov? Sociológia a politika vôní sú nepreskúmanou témou, a ani vône nemôžu uniknúť striktným nálepkám a rodovým stereotypom. Primárne ale pre nás pachy reprezentujú medzidruhovosť a viac-než-ľudské vnímanie, keďže zvieratá a rastlinstvo používajú vôňu ako primárny spôsob komunikácie bez použitia jazyka.