Něžné informační boje

Žít s duchy je pilotním audiovizuálním dílem projektu /Něžné informační boje/. Krátký snímek je experimentální vizuální investigací jednoho obrazu a jeho vazeb na konkrétní politiky a místa jejich realizace. Prvotním motivem pro vznik videa bylo zakoupení licence od ČTK k fotografii “spících protestujících před českým rozhlasem v Plzni”. Video pojednává o otázce, jak mohou legislativní (a institucionalní) rámce záznamu souviset s našimi možnostmi formulovnání protestního hlasu. 

Video se skládá ze dvou paralelních částí. První z nich je investigací jedné fotografie a institucí s ní spjatých - Českého rozhlasu v Plzni jako místa jejího pořízení a ČTK, která má v gesci její současnou distribuci. Druhá linka pak v audiu odhaluje domácí seminář, v němž autoři rozebírají možnosti formulace protestního hlasu v současných podmínkách produkce a distribuce obrazů, v době fragmentarizace nejen politik, ale i identit.

Video Letáky a soucity je audiovizuální básní pracující s archivním materiálem, pořízeným studenty*tkami FAMU během stávek a protestů v roce 1989 na místě uhelného dolu Ležáky. Ústředním motivem videa je odmítnutí účastnit se protestů a stávek ze strany horníků a ostatních pracovníků. Tato situace je autory znovu rekonstruována na místě již bývalého dolu, kde se v současnosti v rámci rekultivace krajiny nachází jezero Most. Ve videu dokumentaci horníků, kteří se odmítají zapojit do stávek, střídá dokumentace vytěžené, potažmo rekultivované krajiny. Video tak v konečném důsledku ukazuje jedno místo jako bojiště různých volání po solidaritě i jako ztělesnění zanedbaných faktorů jejího nevyslyšení.

 

Lekce vznikla původně pro výstavu Právo na obraz, která byla realizována v galerii Etc. Současná podoba je audio-vizuální prezentací, odkazující k různým situacím strategického vyjednávání s médii. Na pozadí lekce stojí otázka víry v demokratizační potenciál technologií záznamu, která je historií i současností neustále prověřována. Lekce se stáčí ke třem historickým situacím odlišného používání mass médií (konkrétně přímému přenosu) nejen k šíření ale i k samotné formulaci protestního hlasu. Autoři začínají ukázkou z demonstrace v ČSTV, v níž je diskutováno o možných způsobech zapojení televizního vysílání do všeobecné stávky. Skrze rozbor praktik amerického guerilla kanálu Lanesville TV se pak v textu obrací k západním kontextům myšlenky demokratizace prostřednictvím přerozdělení mediálních prostředků. S pomocí teorie Veronici Barassi a Natalie Fenton pak v závěru reagují na streamy demonstrací v kontextu současné politiky velkých sociálních sítí a ke zmíněné ideji demokratizace médii zaujímají vlastní stanovisko.

Rozhovor, vedený s Filipem Lábem, byl nahrán v roce 2020. Zaměřuje se na kontextualizaci fenoménu tzv. občanského žurnalismu v rámci rozvoje informačních a digitálních technologií. Mají jejích formy svůj vlastní politický a emancipační potenciál? Nemohou v konečném důsledku prohlubovat krizi a nedůvěru vůči již zavedeným mediálním institucím? Tyto a další otázky zazní v průběhu rozhovoru.

Rozhovor je publikovaný in memoriam Filipa Lába.

Autoři a autorky

Lucie Rosenfeldová, Matěj Pavlík

Editace

Janek Rous, Tereza Špinková, Alžběta Bačíková

Zvuková postprodukce

Jonáš Richter

Překlady

Brian Donald Vondrak