Michal Kindernay (*1978) při použití pojmů „výzkum“ a „věda“ v souvislosti se svým působením na umělecké scéně neprotestuje. Naopak, rád se někdy cítí jako vědec, který odhaluje křehké, ale zásadní vztahy mezi přírodou a technologiemi. Nástroje, které výtváří, sice nechává volně řídit prostředím (vítr, hluk, smog), kterému je vystaví, ale ve výstupech jeho audiovizuálních performancí a instalací je jasně znát i jeho estetické cítění. Žádný text o Michalovi seneobejde bez zmínky o spolupráci (např. s Lenkou Dolanovou, Guyem van Bellem, Janem Žaliem, Ivem Hosem). Ta je v různých podobách pro jeho tvorbu určující.
Cílem portrétů mediálních umělců Michala Cába, Richarda Loskota a Michala Kindernaye je kromě představení jejich aktuální tvorby (a v několika momentech snad i zachycení kouzla jejich osobností), také zaznamenání důležitých rysů současné audio-vizuální scény. Prostřednictvím soustředěné práce s technologiemi a jejich dekonstrukcí a kritikou mapují prostředí a systémy, které vytvářejí nebo kterých jsou součástí. Tak s lehkostí (a někdy i náhodně) dospějí ke kritice samotné umělecké tvorby a současné společnosti. K tomu jim dopomáhá schopnost spolupracovat, otveřený software, příroda, vesmír, hluk, bůh a vítr.
Barbora Šedivá