O starých tvarech v malbách Lenky Vítkové můžeme uvažovat podobně jako o starých známých. V obecné rovině jsou nám důvěrné známé.
Jsou tu dlouho, po generace a věky a my se se s nimi seznamuje po celý život prostřednictvím osobních zkušeností s přírodou, vlastním tělem, jinými (nejen lidskými) těly, nebo také s architekturou a výtvarným uměním, jež jsme po sobě v různých časech zanechali na různých místech. Nevnímáme je proto pouze jako dříve neviděné „úkazy“, ale rovněž skrze paměť, v níž svůj druhý život dostávají naše minulé pohledy, doteky či vyslechnuté ozvěny.
Přestože náměty k nim Vítková nachází v reálných pozorováních, neusiluje o jejich naturalistické vyobrazení nebo konkrétní symboličnost. Díky míře jejich abstrahování nám spíš dovoluje proklouznout kousek za hranici „přesného určení“, k obecnějším principům, z nichž tyto tvary vyrůstají, nebo je samy vytvářejí. I když maluje plošně a záměrně co nejjednodušeji, jsme z jejích obrazů s to vypozorovat, co se ohýbá, co je tenké a pružné, co je oblé nebo naopak ostré, co s čím sousedí, co je v čem usazeno, kde lze tušit okraj, otvor, průchod atp. Přenášíme se s nimi k těch vrstvám vědomí, které stojí mimo říši slov a pojmů, utkaným z enigmatické, neredukovatelné smyslové zkušenosti.
Jiří Ptáček
Lenka Vítková (nar. 1975) vyrůstala v jihočeské Křemži. Po gymnáziu v Českém Krumlově vystudovala českou filologii a výtvarnou výchovu na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Ve své umělecké praxi se často vyjadřuje i prostřednictvím textů, ať již ve vazbě na výtvarné práce, nebo autonomně. Samostatné výstavy měla například v pražských galeriích SVIT (2014), Futura (2018) a SPZ (2022) nebo v brněnské Fait Gallery (2014 a 2022). Dvakrát vystavovala i v Českých Budějovicích, nejprve v galerii D9 (2011) a podruhé v Galerii Měsíc ve dne (2015). Z účastí na kolektivních výstavách a přehlídkách lze jmenovat alespoň výstavu Unplugged v Galerii Rudolfinum (2020) nebo pražské Bienále Ve věci umění (2022).
Více než dvě desítky let žije v Praze. Mezi roky 2006-2010 připravovala výstavní program prostoru 36 v bývalém stánku na olomouckém výstavišti Flora. Od roku 2012 stojí z vydáváním občasného literárního samizdatu Mamka. Doktorát získala před dvanácti lety na Akademii výtvarných umění v Praze. Podle jejího návrhu byla vloni osazena mozaiková dlažba hřbitova v Českém Krumlově. Již dva roky vede malířský ateliér na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze.
Informační centrum a galerie Obce Římov je příspěvkovou organizací Obce Římov, která se zabývá poskytováním informačních služeb a podporou turistického ruchu ve městě. Součástí infocentra je galerie, která se zaměřuje na výstavy fotografií a obrazů regionálních umělců*kyň.