Od 90. let spontánně vznikaly iniciativy a skupiny v rámci anarchistického hnutí, které tematizovaly nerovné postavení žen ve společnosti a vyzdvihovaly témata, která byla dle členek spíše opomíjená.
Zároveň stavěly na anarchistickém myšlení a principech, antiautoritářství, sebeorganizaci, solidaritě, emancipaci a přímé akci. Vydávaly ziny Wicca, Esbat, Přímá cesta či Bloody Mary. Jak se podoba a ideje, které anarchofeministické hnutí zastávalo, vyvíjely? Jak reagovaly na celospolečenské změny?
Ludmila Böhmová je doktorandkou na Fakultě humanitních studií, kde se dlouhodobě věnuje sociálním hnutím, konkrétně feministickému a městskému. Zároveň je komunitní organizátorkou v Iniciativě nájemníků a nájemnic a členkou sociálního družstva Racek. Zajímá jí tedy organizace a hnutí zdola nejen teoreticky, ale i prakticky.
Přednáška proběhla jako doprovodný program výstavy 129 dní bez úrazu vizuální umělkyně Sráč Sam, kterou v Domě umění města Brna kurátorovala Marika Svobodová.
