Romafuturismus

kurátor Ladislava Gažiová
místo tranzitdisplay
tagy aktivismus budoucnost diskriminace komunita nerovnost romská emancipace sociální vyloučení
ůčinkující Jan Čonka, Eva Danišová, Michal Mižigár, P.A.T, Edita Stejskalová, Womack Ytasha L.
kamera Jan Vidlička
zvuk Jan Vidlička
střih Jan Vidlička
kategorie Přednášky
publikováno 23. 6. 2017
jazyk Česky / English
embed link icon

“NEPRIESTRELNÍ, ten život na nás páli svoje
náboje no dávno viem, že stali sme sa,
NEPRIESTRELNÝMI.
Zažili sme veci, ktoré dodali nám silu, je to moment
keď sme, NEPRIESTRELNÍ.
Nepadáme na kolená, nebojíme sa ničoho lebo my
sme, NEPRIESTRELNÍ. (Nepriestrelní).”

Refrén a slova ze skladby “Nepriestrelní” rappera P.A.T.a si můžeme bohužel přímo spojit s nedávnou tragickou událostí v Chomutově, kde byl z rasistických důvodů zastřelen čtyřiatřicetiletý Rom. Jako abstraktní metafora se tento text může blížit myšlence afrofuturismu, která vznikla v polovině minulého století ale je aktuální i v současné době.
Afrofuturismus popisoval situaci, ve které Afroameričané naleznou spravedlnost až ve vesmírné diaspoře existující mimo planetu Zemi. Vědecká fantastika se tak stala vizí naděje a útěchy před “bílým” útlakem.

Na debatě budeme diskutovat o tom, zda Romům může být afrofuturistický koncept blízký a jaké momenty osvobozeneckých dějin Afroameričanů můžou být inspirativní v našem prostředí dnes.

Chceme mluvit o dějinách romského národa a pokusech přepsat vlastní historii z emancipačních pozic, o romské lidové slovesnosti, kde skrz fikci Rom vždy vítězí a o současném romském rapu, který přirozeně navazuje na tradici černé hudby a řešením konkrétní situace romského etnika má ambici se stát nástrojem změny tady a teď.

——————————
  Ytasha L. Womack je spisovatelka, filmařka, tanečnice a inovátorka. Její kniha Afrofuturism: The World of Black Sci Fi and Fantasy (vyd. Lawrence Hill Books, Chicago 2013) zkoumá černošskou sci-fi kulturu, černošský komiks a odkaz futurismu. Je autorkou úspěšných knih Post Black: How a New Generation is Redefining African American Identity a Rayla 2212. Je spolueditorkou hiphopové antologie Beats, Rhyme & Life: What We Love and Hate About Hip Hop. Podílela se mimo jiné na vzniku filmů Love Shorts (scénář / produkce) a The Engagement (režie). Letos se začne natáčet její film Bar Star City (režie / scénář). Ytasha L. Womack vystudovala Clark Atlanta University a studovala rovněž management umění na chicagské Columbia College. Žije v Chicagu.
——————————
  Edita Stejskalová (CZ), vystudovala politologii, sociální politiku a sociální práci na Masarykově univerzitě v Brně. Dlouhodobě se zabývá romskou tematikou. V roce 2006 založila občanské sdružení Zvůle práva, které se například zaměřovalo na pomoc obětem diskriminačního jednání. Sdružení se také angažovalo v projektu Společně do školy, ve kterém se snažilo zamezit neoprávněnému umisťování romských dětí do praktických škol. Angažovala se v nespočtu organizací a hnutí. V roce 2013 byla Hnutím Ano nominovaná na pozici náměstkyně ministerstva pro lidská práva. V roce 2013 pracovala jako poradkyně ministryně pro místní rozvoj pro oblast sociálního bydlení. V současné době působí jako vedoucí sociálních služeb ostravské nevládní organizace Centrom a externě spolupracuje s bruselskou nevládní organizaci ERGO na zvyšování politické participaci romského nevládního sektoru v mezinárodním kontextu.
——————————
  Michal Mižigár (CZ), vystudoval romistiku na FFUK v Praze, beseduje a přednáší o romské kultuře a historii. Je členem spolku Miret, který podporuje romské děti a mládež ze znevýhodněného prostředí v České a Slovenské republice. Dlouhodobě spolupracuje se Slovem 21 a s Nadací OSF Praha na podpoře romských studentů na SŠ a VŠ v České republice.
——————————
  Jan Čonka (SK), podnikatel, zakladatel internetového rádia Gipsy.sk a stejnojmenného vydavatelství, pod kterým vyšla kniha Ladislava Čonky Popalu Krajina Romov I. (vyd. Rómske interentové rádio, Bratislava 2014). V této knize se autor zajímavým způsobem pokouší formou mýtu předložit romskou představu o vzniku světa. Díky synovci a velkému podporovateli Janu Čonkovi vyšlo autorské dílo, které na vydání čekalo 20 let. Kniha taktéž zaujala Danielu Hivešovou Šilanovou, redaktorku časopisu Romano nevo ľil, známou slovenskou publicistku a spisovatelku, která se na knize nemalým způsobem podílela.
——————————
  Eva Danišová (CZ), významná spisovatelka a překladatelka. Vystudovala Evangelickou akademii v Praze a Střední sociálně právní školu. Koncem 90. let prošla mediálním kurzem Vyšší odborné školy publicistiky v Praze. V té době začala spolupracovat s rozličnými romskými periodiky, dodnes překládá do romštiny pro měsíčník Romano voďi / Romská duše. Je jednou z našich předních překladatelek do romštiny. K povídkové tvorbě ji přivedlo vyhlášení literární Ceny Mileny Hübschmannové v roce 2007. Její tvorba se objevila v časopisech Amaro Lav, Romano kuko, Lačho lav, Romano džaniben,Tvar atd. Je jednou z autorek knižně vydaného Sborníku současné ženské prózy: Slunce zapadá už ráno (vyd. Knihovna Václava Havla, Praha 2014).
——————————
  P.A.T : aka Pouličný Autor Tonov (SK), rapper, člen skupiny MPP. Je zajímavý pro svůj angažovaný rap, který se stal pro komunitu Romů velmi důležitým. Během krátké doby si dokázal vybudovat reputaci nejen na slovenské scéně. P.A.T. je považován za velký talent a jeden z budoucích určovatelů směru vývoje slovenského rapu. V současné době pracuje na sólovém albu, které by mělo vyjít na labelu Pozor Records tento rok. Zakladatelem labelu je známý rapper Rytmus, který si P.A.T.a již dříve všiml a podpořil.

—————————–
  Knihovna Romafuturismo
Knihovna romské literatury zaměřující se na emancipaci diskriminovaných etnik a kultur. Kolekce postupně shromažďovaných děl romských autorů knih vzniká díky iniciativě Ladislavy Gažiové, která jejich výběr konzultuje s romisty i aktivisty. Naším hlavním zájmem je sbírka evropských autorů, ale plánujeme i přesahy do mimoevropských zemí. Rádi bychom k tomu připojili i knihy na téma romské kultury, emancipace a postkoloniálních studií aplikovatelných na problematiku situace Romů. Knihovnu vnímáme také jako platformu pro setkávání se nad kulturními a politickými tématy, prezentaci autorů a romských osobností, ad. Primárním cílem knihovny je zapojení romské komunity, která by se měla stát hlavním aktérem v diskusi. Knihovna bude zpřístupněna na začátku roku 2018.

související s
Romafuturismus

0:10:17

Festival m3 - Neviditelné město

Festival Neviditelné město vytváří viditelný prostor pro ty, se kterými se běžně nepočítá, nebo zůstávají neviditelnými a nevyslyšenými – umělci a umělkyně, lidé s psychickými či zdravotními problémy, bez práce, bez domova, lidé v neproduktivním věku – děti, mládež a senioři, minority genderové a národnostní, necharismatická zvířata, ”škůdci”, “plevel”, a další neprivilegovaní obyvatelé měst.

Reinventing Horizons

What can we do within the confines of the present? What are the discursive possibilities and conditions of accelerationism? What are the investments and aspirations for such a language and for such an endeavor?
0:12:17

Prostor Olga a společenství bubahof

Bubahof vznikl jako originální společenství, v němž důležitou roli hrají vztahy nepodléhající hierarchiím a důraz na ekologii chování nejen vůči přírodě, ale i vůči sobě navzájem. Je otevřenou platformou zaměřenou na sociálně-kulturní aktivismus a vzdělávání.
01:49:36

HYB4 Talks: Nadšením nájem nezaplatíš: v divadle, filmu, vizuálním umění i překladatelství

Na neudržitelné pracovní podmínky ve svých oborech za poslední dva roky upozornili čeští divadelní tvůrci, překladatelky, kulturní novinářky a naposledy i lidé různých profesí z filmového průmyslu. Všichni dali hlasitě najevo, že se už v pracovním životě nechtějí cítit jako křeček v kole - připojili se tak k vizuálním umělcům, kteří na nízké honoráře a paradoxní nadprodukci upozorňovali v minulosti mnohokrát.
01:02:01

Artlist:Talk – Tamara Moyzes

Cílem projektu Artlist:Talk – podobně jako i Artlistu – je zainteresované veřejnosti zprostředkovat porozumění současným uměleckým přístupům a vyjadřování, které v tomto případě doplňuje o unikátní perspektivu samotných tvůrců. Jednotliví umělci a umělkyně zastoupení v databázi Artlist tímto zároveň získávají příležitost svou tvorbu přiblížit formou samostatné přednášky, jejíž záznam pak také rozšíří a aktualizuje jejich stávající databázová hesla.