Berlinskej Model

místo Berlínskej model
tagy Anglické titulky komunita umělecké instituce
ůčinkující Richard Bakeš, Linda Mikolášková
kamera Radim Labuda
zvuk Radim Labuda
střih Radim Labuda
interview Radim Labuda
překlad Adéla Dörnerová
playlisty Profily galerií a institucí
kategorie Profily
publikováno 27. 6. 2014
jazyk Česky / English
embed link icon

Nekomerční off space galerie Berlinskej Model byla založena v září 2011 aktivními umělci Richardem Bakešem, Danielem Vlčkem a Matoušem Mědílkem. V současnosti galerii vede Richard Bakeš a Linda Mikolášková.
Jako výstavní prostor původně sloužila obchodní místnost velká 22,5 m2, po rozšíření se výstavní prostory rozrostly na konečných 49,52 m2. Impulsem pro volbu těchto prostor byl mimořádný sociální a geografický kontext a paralela k obdobným galeriím, které se soustředí v berlínském Mitte a jsou v současnosti centrem progresivní a inteligentní kultury výtvarného umění. Původně se v galerii konaly jednodenní akce s týdenní pravidelností, v současnosti je program sestaven z několikadenních výstav (čtyři do měsíce), při nichž hraje vernisáž stále důležitou roli, neboť se zde představuje vystavující umělec také jako autor občerstvení. Výtvarné umění, hudba a gastronomie zde nejsou chápány jako vzájemně odcizené disciplíny.
Dramaturgie galerie se zaměřuje na současné české i zahraniční umění. Prezentuje především mladé a nejmladší autory, ale i etablovan tvůrce napříč médii. Klade důraz na site specific projekty vytvořené přímo pro atypické prostory Berlinskýho Modelu. Kromě galerijního provozu se spolupodílí na akci „Máme otevřeno“, kdy otevírací dobu podřizuje synchronizaci s významými kulturními událostmi v lokalitě (večer galerií v Praze 7). Další aktivitou Berlínskýho Modelu je projekt kulturních novin „Rajon.Umění nejen ve vaší čtvrti“. Berlinskej model je spoluautorem s galerií Laboratorio a M.odla.
Od svého založení galerie aktivně spolupracuje se zahraničními partnery. Ve spolupráci s Rakouským kulturním fórem v Praze a labelem Baba Vanga galerie uspořádala večer projektů Nachtbote a Thunderdrone. Na podzim 2013 se uskutečnila partnerská výměna rezidenčních umělců Berlinské galerie Neurotitan a paralelní výstava českých autorů v Berlíně. V současnosti galerii vedou Richard Bakeš a Linda Mikolášková

související s
Berlinskej Model

Absence ve Videoarchivu 1 (kolekce VVP AVU) - Neoliberální stachanovci

Pro první díl pořadu pozvala Artyčok.TV socioložku, vysokoškolskou pedagožku a mediální teoretičku Irenu Reifovou. Ta nabídla z perspektivy svého výzkumného zaměření pohled na vztah audiovizuální umělecké produkce a sociální kritiky převládajících mocenských poměrů ve společnosti.
0:25:52

Jakub Adamec

Současné kurátorství se proměnilo. Od snahy budovat si odstup a chránit vyváženou reflexivní pozici se dostalo spíše k rovině empatie, spolupráce a snahy o dehierarchizování. Jistě tomu tak není vždy – ale právě Adamcova praxe je dobrým příkladem toho, jak pokus o naplňování tohoto způsobu kurátorování nese plody.
0:22:23

Architektura výstav - Dominik Lang: Mokré stavební procesy

Dominik Lang se architekturou výstav zabývá dlouhodobě. Na rozdíl od dalších umělců a umělkyň se však jeho přístup liší v míře akcentování tvůrčí složky této profese. Výsledek totiž často osciluje mezi výstavní architekturou a autonomní instalací. Sám přiznává, že tuto hranici vědomě narušuje. I z toho důvodu spíše preferuje označení „autor výtvarného řešení výstavy“ nebo „autor prostorového řešení“. 

Komnaty ozvěn

Konfrontace ve veřejném prostoru se vyostřují. Protesty nabírají na síle, ve společnosti vzrůstá napětí jako reakce na ohrožení, roztočená emoční centrifuga silných přesvědčení. Pravdivost přesvědčení se opírá o sdílené emoční prožívání. Hněv, beznaděj, lítost, úzkost, soucit; emocionální pojítka sounáležitosti.
0:20:10

Lukáš Prokop

Díla Lukáše Prokopa se vymykají jednoduchým kategorizacím, neboť je jim vlastní oscilace mezi různými médii: subtilně spojuje práci s videem, grafikou, objektem, fotografií, textilem, psaním nebo digitálním tiskem. Aktivním zapojením technologických kreativních procesů do tvorby Prokop taktéž záměrně problematizuje i svou autorskou roli jako výhradního producenta uměleckého obsahu/díla.