Prázdné domy z.s. a prázdné domy

místo Kasárna Karlín
tagy kulturní politika k poslechu urbanismus komunita architektura kapitalismus
ůčinkující Nisan Jazairi, Kateřina Nohelová, David Skála, Petra Kolínská, Matěj Velek, Petr Zeman
kamera Martin Vronský
zvuk Martin Vronský
střih Martin Vronský
kategorie Diskuze
publikováno 10. 11. 2017
jazyk Česky / English
embed link icon

U vzniku spolku Prázdné domy stála v podstatě negativní emoce, kterou nejspíš zažívá každý, kdo na procházce městem či krajinou a narazí na chátrající statek, který má již to nejlepší za sebou, či na zámek, jenž se z reprezentativního sídla šlechty zvolna mění v ruinu. V takovém případě nás nejvíc rozčílí ztráta kulturních hodnot, zároveň nás ale začnou napadat otázky ekonomického charakteru: jak je možné, že v době, kdy nájem za bydlení stoupá do astronomických výšek, se v centrech města nacházejí bytové domy, které zůstávají celá desetiletí nevyužity? Spolek Prázdné domy vznikl nejen proto, aby nacházel odpovědi na podobné otázky, ale také aby vytvořil prostor pro debatu či poukazoval na příklady dobré praxe. Vedle provozování databáze se spolek zabývá pořádáním vycházek, výletů a dalších popularizačních akcí týkajících se dané problematiky.

O důvodech chátrání budeme debatovat s našimi pozvanými hosty, zmíníme se o možných řešeních, jež představují dočasné pronájmy prázdných domů ke komunitním, kulturním, ale také třeba k obytným účelům. Budeme mluvit o tom, že prázdný dům při správném použití může znamenat aktivizační prvek v organismu města, ale také o tom, že může být prvkem umrtvujícím, schopným negativně ovlivnit rozvoj celé čtvrti. Budeme se ptát, proč jsou prázdné i budovy v majetku města a zda existuje nějaký městský program, který by danou problematiku řešil.

Proč má Praha ve svém majetku prázdné budovy a přitom si pronajímá jiné? Proč trvalo magistrátu 11 let, než otevřel jeden dům v radničním bloku pro neziskové organizace? Mohl by se stát lépe starat o budovy, které jsou v jeho majetku, a co brání dočasnému využívání chátrajících staveb? Jde zopakovat úspěch žižkovského nádraží, karlínských kasáren, či Vnitroblocku? Jak naložit s prázdnou Invalidovnou? Jak pracuje stát s majetkem, který mu propadne? Je tento postup efektivní? Jak se to dělá v zahraničí?

Tyto a další otázky si položíme v panelové debatě, které se kromě aktivistů zúčastní i zástupci státní a městské správy.

Moderuje: Petr Zeman (Prázdné domy)
  Diskuse: Nisan Jazairi (Iniciativa pro Invalidovnu), Petra Kolínská (náměstkyně primátorky), Kateřina Nohelová (Prázdné domy), Matěj Velek (Kasárna Karlín), David Skála (Containall)

https://prazdnedomy.cz/

související s
Prázdné domy z.s. a prázdné domy

Umění pro Prahu / Praha pro umění

Co dnes znamená umění ve veřejném prostoru? Jaké ideje dnešní společnost požaduje a jaké naopak potřebuje? Jaká je u nás tradice nakládání s veřejným prostorem?
0:06:16

All that is solid melts like my blush after a long shift

Výstava zkoumá dynamiku vyhoření, odcizení a reprezentace v kontextu pozdního kapitalismu a zaměřuje se na formování subjektu v prostředí, kde autenticita není pevně danou esencí, ale neustále vyjednávaným konstruktem. Identita se v tomto kontextu mění v transakční komoditu, kde se hranice mezi sebeprezentací a přizpůsobením pozvolna rozpouštějí. 

Od stranické podpory umění k umělcům na podpoře: Jak se proměnila státní podpora činnosti výtvarných umělců po roce 1989?

Diskuze se zaměřila na otázku, jaké strategie podpory výtvarného umění, které se vymyká principům konzumní kultury, byly a mohly být zavedeny v nově se formující tržní společnosti?
01:33:10

Newyorské inspirace

Tom Balsley (SWA/Balsley) je renomovaný architekt s bohatou praxí působící v New Yorku. Po dobu více než 35 let proměňuje společenské a kulturní prostory v udržitelné a živoucí městské krajiny. Pouze v New Yorku dokončil více než 100 parků a náměstí.

Obchodní dům Prior v Brně: Ideologické stigma, teritoriální disonance a demokratické znovuvyužití

On-line výstavní projekt kurátorek Šárky Svobodové a Evy Truncové z kolektivu 4AM umožňuje formou specifického urbexu projít jednotlivé části bývalého obchodního domu a postupně tak odkrývat různé vrstvy paměti jednoho konkrétního objektu. Diváctvu tak přibližuje proces, jakým kurátorky i autorstvo jednotlivých částí výstavy během několik posledních let existence bývalého brněnského PRIORu odhalovali jednotlivé vrstvy jeho historie i role v širším kontextu města.