Totožnost

přístupnost (cc) cz en
umělci Valérie Leray, Svejkovský Zdeněk, Rafani, Silvie Milková, Franziska Windolf, Michaela Thelenová, Slaven Tolj, Darja Lukjanenko, Barbara Holub, Čierna Pavlína Fichta
kurátor Michal Koleček
místo Dům umění Ústí nad Labem
tagy migrace identita gender komunita sociální vyloučení
režie Jan Vosýnek
ůčinkující Michal Koleček
kamera Jan Vosýnek
zvuk Jan Vosýnek
střih Jan Vosýnek
interview Jan Vosýnek
kategorie Reportáže
publikováno 18. 12. 2024
délka 0:08:09
jazyk Česky
embed link icon

Mezinárodní skupinová výstava Totožnost zahajuje v Domě umění Ústí nad Labem sérii výstavních projektů, které se v letech 2024–2027 zaměří na kontextualizaci klíčových témat odrážejících specifika strukturálně narušeného Ústeckého kraje.

Jedná se o problematiky formování identity v kontextu historického i aktuálního vývoje s důrazem soustředěným na budování kritické a otevřené komunity; komunitní spolupráce a alternativního vzdělávání jako aktivních nástrojů vzdorujících aspektům sociálního vyloučení; rozvoje krajiny v souvislosti s místními postindustriálními i globálními environmentálními procesy a v neposlední řadě navazování na tradici lokálních řemesel i hledání nových technologických perspektiv jako prostředků pro posilování trvale udržitelného rozvoje i kvality života.

Tradiční vnímání subjektivní i sdílené identity vychází v obecné rovině z historické a socio-kulturní zakořeněnosti, která se prosazuje jak v nejužším rodinném prostředí, tak v konkrétní komunitě a v daném místě touto komunitou utvářeném. Ústecký kraj tuto po staletí budovanou kolektivní identitu ztratil, a to pod vlivem celé řady faktorů, vnějších okolností a dějinných procesů. Vedle téměř absolutní proměny skladby místní populace v důsledku válečných a poválečných masových deportací, nejprve českého a židovského etnika a následně německých obyvatel, se hlavními aspekty této nenávratné ztráty staly rozsáhlá industriální exploatace a s ní spojená masivní likvidace historických sídel a kulturní krajiny související s expanzí povrchové těžby.

Jeho současní obyvatelé, kteří reprezentují čtvrtou generaci usazenou zde po jeho dosídlení, si toto narušení místní specifické identity stále palčivěji uvědomují a hledají cesty, jak ho smysluplně překlenout a formovat lokální spojení vhodná pro posilování identitární autonomie místních komunit. Činí tak v situaci, kdy se v globálním měřítku objevují typologicky nová vymezení identity – a to především v souvislosti s diskutovanými genderovými či environmentálními aspekty, politickými či ideologickými preferencemi a rovněž ve vztahu k virtuální kolektivní (sebe)projekci a (sebe)reprezentaci v online prostředí. Postupně budovaná socio-kulturní identita místa a jeho obyvatel se tak rozšiřuje i pod vlivem celého spektra otázek akcentujících roli sociálních sítí, online platforem či virtuálních projekcí v kontextu tohoto procesu.

Výstava Totožnost, chápaná jako příspěvek ke snaze o posilování individuálního i kolektivního sebeuvědomění, představuje různorodé umělecké přístupy akcentující téma identity. Ty vycházejí z tvůrčích i společenských zájmů oslovených autorek a autorů a zároveň kontextualizují specifické projevy této problematiky odehrávající se v odlišných, ale přesto v mnohém se prolínajících reáliích globálního světa.

související s
Totožnost

Kateryna Khramtsova

Kateryna Khramtsová natočila krátkometrážní dokument o nebinární performerce a vojačce nazvaný Qirim (2023), který se objevil na mnoha tuzemských i zahraničních filmových festivalech. V doprovodné eseji jej Kryštof Kočtář představuje v kontextu autorčiny umělecké tvorby.
01:57:56

Let it Pop

Přednáška s názvem Let it pop se zaměřuje na prostory vytvářející různorodý život, ve kterém mohou praskat naše sociální bubliny. Vystupuje nizozemský architekt a spoluzakladatel ateliéru NL Architects Kamiel Klaasse s propagátorem architektury Adamem Gebrianem.

Absence ve Videoarchivu 5 – Hodné holky nezlobí: intimita jako nástroj subverze

Tereza Fousek Krobová připravila pátý díl pořadu Absence ve Videoarchivu, který se věnuje tématu intimního a veřejného prostoru z perspektivy několika českých umělkyň a uskupení.

Architektura soužití - Bellevue di Monaco

Projekt Bellevue di Monaco se nachází v několika domech v centru Mnichova. Domy měly být původně zbourány za účelem postavení luxusních bytů, záměr města však zvrátila skupina aktivistů guerillovou rekonstrukcí jednoho z bytů. Následná migrační krize roku 2015 podnítila zformování oficiálního družstva, složeného z několika stovek místních obyvatel, které si domy pronajalo a přetvořilo je na multifunkční centrum.

Čí je to problém?

Když zkoumáme, proč někdo nemá kam jít večer spát, nutně si začneme klást neodbytné otázky. Jaké uznáváme hodnoty? Jaký máme vztah k nejslabším členům společnosti? Jak se to projevuje ve veřejném prostoru? Jaký vliv má prostředí na člověka? Kolik máme segregovaných oblastí a lidí v sociálním vyloučení? Jsme rasisté? Jaký máme postoj k bydlení – je to právo nebo zásluha? Vytváří si naše společnost lidi bez domova sama?
0:09:37