archiv
0:04:50

Karel Otto Hrubý: Retrospektiva

Karel Otto Hrubý
Oblíbeným námětem K. O. Hrubého byla krajina, dokumentoval také folklór a tradice venkovského prostředí, fotografie byla i jakýmsi deníkem jeho života. V tomto ohledu si oblíbil především jižní Moravu a také Slovensko. Pravděpodobně z Hrubého lásky k přírodě vychází také jeho potřeba zachytit krajinu člověkem poničenou, zdevastovanou, neobyvatelnou. Jeho silně apelativní snímky jsou výjimečné.
0:06:52

Was ist Kunst?

Dragoljub Raša Todosijević
V nejširším rámci Todosijevićova výstava a jeho celoživotní umělecká praxe balancují na hraně možností čtení rozličných symbolů pocházejících z dějin, naší současnosti či z uměleckého provozu samotného. Reprezentuje chůzi po velmi tenké linii mezi mravním a zvráceným čtením dějin či soudobého globálního dění, jež nejsou na první pohled zcela jednoznačně rozlišitelná.
0:04:46

Ester Krumbachová

Bernie Reid, Jan Boháč, Linda Dostálková + 14 more
Výstava není historickým průřezem tvorby Ester Krumbachové (přestože jej reflektuje), ale spíše rozsáhlou sítí původního materiálu, mnoha textů, obrazů a artefaktů, kterými se Krumbachová po celý život zabývala a obklopovala. Primárně tedy představuje archiv/pozůstalost Ester Krumbachové, a to v tematických blocích, které jsou vzájemně provázané; umožňují tak odkrýt její uvažování o kostýmní tvorbě, zejména o úloze detailu a využití barev, o provázanosti významu, výtvarné formy a celkové atmosféry filmu, o práci s textem kopírujícím mluvený projev a lidové vyprávění spíše než vysoký literární styl, její vztah k magii, realismu, subjektivitě, mužské a ženské polaritě nebo hierarchii druhů i společenských a pracovních pozic.
0:06:16

Vladimír Ambroz - bez názvu (8mm film)

Vladimír Ambroz
Ambroz se především v druhé polovině 70. let zabýval performancí, kterou vedle texů a fotografií někdy dokumentoval pomocí filmu a v roce 1980 dokonce videokamerou. Celá léta byl přesvědčen, že vlastní filmový záznam své performance Air z roku 1976. Když byl však daný filmový pás v roce 2016 digitalizován, ukázalo se, že obsahuje něco úplně jiného.
0:05:14

Paradise Lost

John Wehrheim
V roce 1969 se několik hippies usadilo na ostrově Kauai na Havaji, kde postupně vznikla širší komunita lidí. Základ tvořili mladí Američané z pevniny, stíhaní za potulku. Komunita tu fungovala a rozrůstala se celých osm let. Skládala se ze širokého spektra lidí od zmíněných hippies přes surfaře, volnomyšlenkářské rodiny až po veterány z Vietnamu.

Charakter 5

Charakter 4

Eduard Hofman
Důležitým zprostředkovatelem informací o nových produktech se na začátku šedesátých let stala televize. Ve vysílání bylo třeba zřetelně oddělit reklamy od běžného programu. Eduard Hofman v roce 1964 nakreslil a režíroval krátký film Trio. Jeden charakter z tohoto snímku se o tři roky později objevil v televizním vysílání, aby střežil hranici mezi reklamním blokem a ostatními programy. Původně se mu říkalo Pumprlík, ale televizní diváci mu brzy dali jméno Pan Vajíčko.

KRÁTKÝ FILM (doplněná verze)

Jiří Havlíček, Pavel Ryška
Když v roce 1990 podal Jan Knoflíček, bývalý ekonomický náměstek Ústředního ředitelství Československého filmu, návrh na transformaci podniku na akciovou společnost, byl jeho projekt schválen, ačkoliv vykazoval fatální nedostatky ‒ neobsahoval soupis majetku ani způsob nakládání s výrobními právy.
Akciová společnost Krátký film se v nových tržních podmínkách nedokázala prosadit. Koncem 90. let přesáhly její dluhy 400 milionů korun a filmovou výrobu se už nepodařilo oživit.

Beáta Istvánkó & ISBN Books

Beáta Istvánkó
Beáta Istvánkó (1987) je kurátorka a historička umění z Budapešti. Po vysokoškolském studiu začala působit jako projektová koordinátorka na Maďarské univerzitě výtvarných umění a ve Studiu Asociace mladých umělců. Jako kurátorka zároveň realizovala řadu vlastních projektů. V roce 2017 založila ISBN books+gallery, první nezávislý obchod zaměřený na současné umělecké publikace v Budapešti.

PRO MÉHO OTCE

Jiří David
Snímek vytvořil Jiří David ze zcela soukromých důvodů, jako dar otci – autorovi použitých filmových snímků – které ho měly potěšit v nevyléčitelné nemoci: „Film vznikl zcela neplánovaně, kdy jsem si vzal od táty jeho 8mm filmy a přetáčel je na VHS v polních podmínkách našeho bytu. Tedy promítačkou na plátno, a to jsem snímal VHS kamerou.“
0:04:39

Lidová škola umění

Jan Merta, Lukáš Jasanský, Martin Polák
V prezentované kolekci uvozené několika juvenilními obrazy, které autor vytvořil právě v Ústí nad Labem, a také drobným konvolutem fotografií Lukáše Jasanského a Martina Poláka „dokumentujících“ Mertovy ústecké reálie, se tedy potkávají díla inspirovaná rodinným zázemím, environmentálními obavami a v neposlední řadě aktuálním ruským válečným běsněním na Ukrajině.
0:05:23

Hérakleitův princip - 100 let uhlí v českém umění

Jaroslav Otčenášek, Pavel Mrkus, Ivan Kafka + 58 more
Hérakleitův princip hovoří o střídání cyklu růstu a pádu, neboli o jednotě protikladů, která je pro lidstvo hnací silou. To, co společnost přivedlo na vrchol (tedy v našem případě k ekonomické prosperitě, průmyslové revoluci a technologickému pokroku), se obvykle stává také tím, co společnost přivede do krize (tedy na okraj ekologické katastrofy).
0:05:52
0:07:50

Na cestě

Milan Kozelka
Konceptuální umělec, performer a literát Milan Kozelka (1948‒2014) zanechal nesmazatelnou stopu v českém umění především osmdesátých a devadesátých let. Od šedesátých let se věnoval poezii a jeho básně jsou dnes řazeny do kontextu českých ohlasů americké beatnické literatury. Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let obrátil pozornost k akčnímu umění.

Grace Samboh

Grace Samboh
Born in Jakarta, Indonesia, 1984, Grace Samboh lives in between Yogyakarta and Medan, Indonesia. Due to questioning (a little bit) too many things all at once, she does curatorial work as well as research. She truly believes that every person needs at least three copies of themselves.

PRAVDA PROTI LÁSCE: UMPRUM

Vojtěch Märc
Název „Pravda proti lásce“ vyznačuje záměr nahlédnout průběh studentských stávek na vybraných vysokých uměleckých školách na konci roku 1989 z ne zcela zažité perspektivy. Cílem výzkumu je přiblížit význačnost dění na daných institucích v širším rámci celostátní studentské stávky jakožto výrazného momentu takzvané sametové revoluce.

I. R. PIKTUERS

Ivars Gravlejs
Naše filmy se dají rozdělit na dvě skupiny: umělecké (sledování nějaké ideje, experiment) a dokumentární (běžné dění ve škole – rvačky mezi spolužáky, učitelé). Filmy nazvané „I.R.Piktuers“ (I. = Ivars, R. = Rinalds, Piktuers = zkomolené anglické slovo Pictures) jsme převáženě natočili v letech 1992–1993 na základní škole v lotyšské Rize.

Krátký film

Jiří Havlíček, Pavel Ryška
Když v roce 1990 podal Jan Knoflíček, bývalý ekonomický náměstek Ústředního ředitelství Československého filmu, návrh na transformaci podniku na akciovou společnost, byl jeho projekt schválen, ačkoliv vykazoval fatální nedostatky ‒ neobsahoval soupis majetku ani způsob nakládání s výrobními právy.
Akciová společnost Krátký film se v nových tržních podmínkách nedokázala prosadit. Koncem 90. let přesáhly její dluhy 400 milionů korun a filmovou výrobu se už nepodařilo oživit.
0:10:56
0:24:47

Druhá rekonstrukce

Martin Netočný
Pohled na strojově otáčené stránky učebnice a standardizované vědecké postupy restaurování mohou vyvolávat obavy a současně naději. Zkušenost Západní modernity, ať již ta optimistická, nebo katastrofická, je důležitým dědictvím, o které bychom měli pečovat. Víme už dobře jakého násilí na všem cizím, živém i neživém, se byli schopni moderní Západní lidé dopouštět, nebo se ho alespoň účastnit. Ale neměli bychom zapomínat na to, jak moderní instituce jako stát, škola, věda či muzeum vytvořily infrastrukturu pro náš lepší život.
0:12:17