Compare (cf.)

umělci Marcell Esterházy
místo ACB Gallery
tagy rodina archiv fotografie
ůčinkující Marcell Esterházy
kamera Kornél Szilágyi
zvuk Kornél Szilágyi
střih Kornél Szilágyi
interview Borbála Szalai
kategorie Reportáže
publikováno 18. 2. 2014
jazyk Česky / English
embed link icon

Esterházy – absolvent programu Intermedia na Maďarské univerzitě výtvarných umění a později žák Luciena Hervého – se věnuje především fotografii. Svá díla nejčastěji zakládá na osobních příbězích – svých vlastních i cizích. V posledních letech se jeho pozornost stále více soustředí na příběh jeho rodiny, který je na straně matky i otce složitě propleten s klíčovými momenty maďarských – a někdy i světových – dějin. Pracuje s archivními materiály, především s 600 kusy čítajícím fotoarchivem hraběcí větve rodu Esterházyů, který dokumentuje historii rodiny v letech 1916 až 1939. Kromě toho využívá tiskové fotografie, filmové úryvky a předměty z daného období. Esterházyho současná umělecká díla vytvořená z archivních dokumentů nejsou pouhým výsledkem umělecké apropriace: vybraný archivní materiál získává na významu a aktuálnosti díky doprovodnému příběhu, který lze ve většině případů spojit se současnými politickými či společenskými jevy. Ve své výstavě s názvem Compare (cf.) Marcell Esterházy, podobně jako v předchozích letech, využívá různá média k zpracování a reinterpretaci materiálu z rodinných archivů. Termín „confer“ (cf.) se v písemných textech používá k označení odkazů, které mají přímý vztah k danému tématu. V kontextu Esterházyho výstavy odkazuje na rozmanité příběhy, asociace, vrstvy a odkazy, které se v jednotlivých dílech snoubí. V souvislosti s názvem je významné také dílo jeho otce, romanopisce Pétera Esterházyho, který je z pohledu svého syna rovněž součástí rodinné historie. Odkazy a citace jsou důležitými prvky díla Pétera Esterházyho, stejně jako gesto apropriace. Téměř všechna vystavená díla vycházejí z portrétů, čímž se tento ne tak osobní žánr stává dominantním motivem výstavy. Esterházy mění formu a/nebo médium portrétů (původně fotografie, malby nebo kresby) a transformuje je do fotografií, videí, ale i lightboxových a neonových děl. Umělec využívá techniku portrétování i v případě, že výchozím bodem je objekt, přičemž v takovém případě se do popředí dostává osobní vztah k tomuto objektu.

související s
Compare (cf.)

08:00:08

Absence ve Videoarchivu 6 - „Říkám to nahlas“

Snímky, které pro letošní projekci vybral psychoterapeut a psycholog Adam Táborský, nechávají nahlédnout do prostoru, kde se duševní zdraví stává zdrojem inspirace, obnaženou zranitelností, přiznanou zbraní i místem zpovědi a úlevy.
0:10:56

Lidická galerie Památníku Lidice / Lidická sbírka umění

Kurátor Miloslav Vorlíček v reportáži popisuje historii vzniku Lidické sbírky umění a provází její současnou podobou.

Berlin: We should talk 02 - Ute Aurand

Ute Aurand se narodila v roce 1957 ve Frankfurt nad Mohanem, vyrůstala v Berlíně. Začátkem osmdesátých let vystudovala fim na Deutsche Film und Fernsehakademie v Berlíně. Od roku 1985 produkuje své vlastní 16mm filmy. V roce 1987 založila Ute Aurand Filmproduktion. Filmová teoretička Erika Balsom ji označuje za klíčovou figuru berlínské experimentální scény od druhé poloviny 80. let do současnosti.
01:03:04

Artlist: Talk - Alena Kotzmannová

Cílem projektu Artlist: Talk  – podobně jako i Artlistu – je zainteresované veřejnosti zprostředkovat porozumění současným uměleckým přístupům a vyjadřování, které v tomto případě doplňuje o unikátní perspektivu samotných tvůrců.