Compare (cf.)

umělci Marcell Esterházy
místo ACB Gallery
tagy rodina archiv fotografie
ůčinkující Marcell Esterházy
kamera Kornél Szilágyi
zvuk Kornél Szilágyi
střih Kornél Szilágyi
interview Borbála Szalai
kategorie Reportáže
publikováno 18. 2. 2014
jazyk Česky / English
embed link icon

Esterházy – absolvent programu Intermedia na Maďarské univerzitě výtvarných umění a později žák Luciena Hervého – se věnuje především fotografii. Svá díla nejčastěji zakládá na osobních příbězích – svých vlastních i cizích. V posledních letech se jeho pozornost stále více soustředí na příběh jeho rodiny, který je na straně matky i otce složitě propleten s klíčovými momenty maďarských – a někdy i světových – dějin. Pracuje s archivními materiály, především s 600 kusy čítajícím fotoarchivem hraběcí větve rodu Esterházyů, který dokumentuje historii rodiny v letech 1916 až 1939. Kromě toho využívá tiskové fotografie, filmové úryvky a předměty z daného období. Esterházyho současná umělecká díla vytvořená z archivních dokumentů nejsou pouhým výsledkem umělecké apropriace: vybraný archivní materiál získává na významu a aktuálnosti díky doprovodnému příběhu, který lze ve většině případů spojit se současnými politickými či společenskými jevy. Ve své výstavě s názvem Compare (cf.) Marcell Esterházy, podobně jako v předchozích letech, využívá různá média k zpracování a reinterpretaci materiálu z rodinných archivů. Termín „confer“ (cf.) se v písemných textech používá k označení odkazů, které mají přímý vztah k danému tématu. V kontextu Esterházyho výstavy odkazuje na rozmanité příběhy, asociace, vrstvy a odkazy, které se v jednotlivých dílech snoubí. V souvislosti s názvem je významné také dílo jeho otce, romanopisce Pétera Esterházyho, který je z pohledu svého syna rovněž součástí rodinné historie. Odkazy a citace jsou důležitými prvky díla Pétera Esterházyho, stejně jako gesto apropriace. Téměř všechna vystavená díla vycházejí z portrétů, čímž se tento ne tak osobní žánr stává dominantním motivem výstavy. Esterházy mění formu a/nebo médium portrétů (původně fotografie, malby nebo kresby) a transformuje je do fotografií, videí, ale i lightboxových a neonových děl. Umělec využívá techniku portrétování i v případě, že výchozím bodem je objekt, přičemž v takovém případě se do popředí dostává osobní vztah k tomuto objektu.

související s
Compare (cf.)

0:04:36

Adamec Family: Mluvící ostrov pokladů

Ve dvou důležitých rolích Mluvícího ostrova pokladů se objevuje jednak nejstarší člen naší rodiny, Janin děda, chemik a vynálezce Jiří Kosek (86), jednak naše dcera Delfína (6). Oba odpovídají na otázky týkající se hodnot a smyslu života.

Si četli

Ve videu Si četli se postupně s nenuceností představuje několik mezigeneračních dvojic. Otcové, matky, synové a dcery hovoří o svém původu a schopnosti hovořit „mateřskými“ jazyky. Příslušníci mladší generace přirozeně bezvadnou češtinou nebo slovenštinou většinou připouští, že si nejsou v řečí svých rodičů zcela jisti, je to „kuchyňská“ komunikace druhé generace někdejších imigrantů. A právě tyto jazykové posuny se stávají umělci symbolem trhliny, která se objevuje mezi ním a jeho rodiči.
0:04:39

Lidová škola umění

V prezentované kolekci uvozené několika juvenilními obrazy, které autor vytvořil právě v Ústí nad Labem, a také drobným konvolutem fotografií Lukáše Jasanského a Martina Poláka „dokumentujících“ Mertovy ústecké reálie, se tedy potkávají díla inspirovaná rodinným zázemím, environmentálními obavami a v neposlední řadě aktuálním ruským válečným běsněním na Ukrajině.
0:12:17

Velký zlatý voči

Výstava jako celek nabízí divácky přístupnou formou možnost vidět jednotlivé okamžiky spojené s pětatřicetiletým vývojem CJCH v širších souvislostech, nahlédnout “pod pokličku” a uvědomit si nesamozřejmost, občasnou absurditu a zároveň obdivuhodnou odolnost uměleckého světa, v tomto případě ilustrovaného stručnými dějinami jedné umělecké ceny.
0:04:47

Místo Květin

Jak žít v sousedství přibližující se frontové linie? Jednou z možných strategií může být snaha uchovat si tolik všednodennosti, kolik je jen možné.