Kiki Mihuță

umělci Kiki Mihuță
místo _Neurčené místo
tagy V angličtině jídlo budoucnost archiv
ůčinkující Kiki Mihuță, Liliana Basarab, Veda Popovici, Raluca Popa
kamera Kiki Mihuță
zvuk Kiki Mihuță
střih Kiki Mihuță
interview Bogdan Olaru
kategorie Profily
publikováno 16. 3. 2015
jazyk Česky / English
embed link icon

související s
Kiki Mihuță

Živáčci

Život na Zemi prošel nějakými čtyřmi miliardami let evoluce a po celou dobu se vyvíjel pospolu, propleten sítí intimních vztahů. Máme společného předka, všichni potřebujeme k životu ty samé sloučeniny a i naše stavba těla je podobná, proto si navzájem rozumíme.
0:12:17

Velký zlatý voči

Výstava jako celek nabízí divácky přístupnou formou možnost vidět jednotlivé okamžiky spojené s pětatřicetiletým vývojem CJCH v širších souvislostech, nahlédnout “pod pokličku” a uvědomit si nesamozřejmost, občasnou absurditu a zároveň obdivuhodnou odolnost uměleckého světa, v tomto případě ilustrovaného stručnými dějinami jedné umělecké ceny.

Gesta emancipace

Strategie umění ve veřejném prostoru zahrnují pestrou škálu uměleckých postupů. Umění může demonstrovat ekologičtější a etičtější způsoby vzájemného chování. Poskytovat příležitosti pro kolektivní účast a sebevyjádření, historickou reflexi a komunitní dialog. Přispívat k našim sociálním, prostorovým a politickým topologiím tím, že navrhuje nové sociální modely, vylepšuje fyzickou infrastrukturu a zabývá se jejím designem. Může ale také legitimizovat ekonomické či politické zájmy, které nepřinášejí prospěch širší veřejnosti.
0:06:22

Rozhovory o reprodukcích I/IV
Naslinit prst, otočit stránku 

Vystřihávala si tvoje babička taky tištěné reprodukce obrazů? V krabici pod postelí stárnou, žloutnou, chytají prach. – Zvuk trhajícího se papíru, když neobratně otočíš stránku ve starém časopise. – Vůně papíru. – Chceš si sáhnout? Prosíme nesahat. 
01:49:36

HYB4 Talks: Nadšením nájem nezaplatíš: v divadle, filmu, vizuálním umění i překladatelství

Na neudržitelné pracovní podmínky ve svých oborech za poslední dva roky upozornili čeští divadelní tvůrci, překladatelky, kulturní novinářky a naposledy i lidé různých profesí z filmového průmyslu. Všichni dali hlasitě najevo, že se už v pracovním životě nechtějí cítit jako křeček v kole - připojili se tak k vizuálním umělcům, kteří na nízké honoráře a paradoxní nadprodukci upozorňovali v minulosti mnohokrát.