KRÁTKÝ FILM (doplněná verze)

Krátký film vyrobil v době státního monopolu stovky kreslených a loutkových animací, tisíce dokumentárních pořadů, instrukčních nebo propagačních snímků a více než jeden a půl miliónu metrů filmových týdeníků. Když v roce 1990 podal Jan Knoflíček, bývalý ekonomický náměstek Ústředního ředitelství Československého filmu, návrh na transformaci podniku na akciovou společnost, byl jeho projekt schválen, ačkoliv vykazoval fatální nedostatky ‒ neobsahoval soupis majetku ani způsob nakládání s výrobními právy.
Akciová společnost Krátký film se v nových tržních podmínkách nedokázala prosadit. Koncem 90. let přesáhly její dluhy 400 milionů korun a filmovou výrobu se už nepodařilo oživit. Českou pojišťovnu, majoritního vlastníka Krátkého filmu, mezitím ovládla finanční skupina PPF, která v roce 2005 prodala zadluženou firmu podnikateli Richardu Benýškovi za méně než dva milióny korun. Krizový manažer převzal nejen filmotéku, v níž bylo uloženo kolem padesáti tisíc titulů, ale také si ze zámku Kratochvíle odvezl filmové loutky a další artefakty, spojené s historií české animace. Hodnota sbírky byla tehdy vyčíslena na 90 až 135 miliónů korun. Současný majitel Krátkého filmu neprovozuje žádnou veřejně přístupnou expozici nebo promítací sál. Vydělává zejména prodejem vysílacích práv k legendárním animovaným filmům, aniž by měl povinnost odvádět poplatky do Státního fondu kinematografie.

související s
KRÁTKÝ FILM (doplněná verze)

0:04:39

Lidová škola umění

V prezentované kolekci uvozené několika juvenilními obrazy, které autor vytvořil právě v Ústí nad Labem, a také drobným konvolutem fotografií Lukáše Jasanského a Martina Poláka „dokumentujících“ Mertovy ústecké reálie, se tedy potkávají díla inspirovaná rodinným zázemím, environmentálními obavami a v neposlední řadě aktuálním ruským válečným běsněním na Ukrajině.

Pišvejc - Framed

Zatímco Marina Abramovič i nadále bude těžit ze své pozice burzovního hráče, který správně investoval svůj vlastní krví vydřený kapitál do výnosné megakorporace jmenující se Art World, Václav Pišvejc naopak ve svém boji za uznání navždy zůstane především sisyfovským mýtem a otazníkem visícím nad normalitou i normalizací dnešní kultury.
0:06:36

Ozvěny Medúzy

Výstava nepředstavuje jen soubor videí, ale formuluje kolektivní výzvu k ženskému vyjádření, které se nenechává formovat vnějšími požadavky. Výběr děl vznikl očima generace narozené v 90. letech.

Něžné informační boje

Umělecko-výzkumný projekt se zabývá rolí protestního obrazu a jeho možného působení na reálné sociální, politické i ekonomické změny. Skrze jednotlivé výstupy nabízí vícero perspektiv na užití obrazové, či audiovizuální dokumentace jako možného emancipačního nástroje lidu.

Interfaces 01: Metrická imaginace

Jedním z určujících rysů pozdně kapitalistické společnosti, již chtě nechtě obýváme, je pronikání kvantifikace do všech oblastí jejího fungování. S rostoucím nátlakem na měřitelný výkon, zmnožováním nejrůznějších statistik, žebříčků a datových analýz a neustálým hodnocením ostatních i sebe sama se vyrovnáváme všichni. Ještě znepokojivější je však rozšíření metrické logiky do sfér, které byly vůči ní dlouho považovány za relativně imunní – především do umělecké tvorby a humanitních věd. Jak může umělecká teorie a praxe tento systém tematizovat, natož mu vzdorovat?
0:12:39