Tiempo Muerto II (Mrtvý čas č. 2), Anarchistická doktrína pro každého

umělci Macías Juan Pablo
místo tranzitdisplay
tagy archiv performance politika
ůčinkující Macías Juan Pablo
kamera Janek Rous
zvuk Janek Rous
střih Janek Rous
interview Janek Rous
kategorie Reportáže
publikováno 7. 8. 2013
jazyk Česky / English
embed link icon

Jednodenní performance a uvedení dalšího pokračování publikace Tiempo Muerto. 

Dílo Juana Pabla Macíase (Mexiko, 1974) zkoumá vztahy mezi systémy reprezentace a afektivitou a analogicky rovněž mezi znalostmi souvisejícími s mocí a vzpourou. Prostřednictvím svých akcí, intervencí a prací s archivy se snaží budovat napětí mezi institucí, uměleckou praxí a sociální oblastí, přičemž opouští pole prosté sémantiky a vytváří programy zaměřené přímo na biologická, společenská a ekonomická uskupení. Jeho práce byly vystaveny ve významných muzeích umění v Mexiku i v zahraničí.

V Mexiku vystavoval v Museo Universitario de Arte Contemporáneo, Museo Universitario de Ciencias y Artes; Museo de Arte Moderno, Museo Carrillo Gil; Museo Tamayo Arte Contemporáneo, Museo Amparo v Pueble a v Sala de Arte Público Siqueiros – SAPS. V zahraničí pak v moskevském Centru pro současné umění, v pařížském v Musée d’Art Contemporain du Val-de-Marne, v sanfranciské Playspace Gallery, lublaňské galerii P74, ve Fondazione Antonio Ratti, Assab One a Isola Art Center v Itálii, v berlínském Künstlerhaus Bethanien, a v umělci provozovaném prostoru A Certain Lack of Coherence v portugalském Oportu. Jeho dílo bylo zastoupeno na putovní výstavě Emergency Biennale, tvořící součást 10. istanbulského bienále i na přehlídce Resisting The Present: Mexico 2000–2012 konané v Musée d’Art Moderne de la Ville de Paris a v Museo Amparo v mexické Pueble. V roce 2012 představil v mnichovském prostoru Kunstraum svůj průběžný projekt nazvaný Tiempo Muerto a v roce 2013 se účastní akce Altars of Madness konané v Casino Luxembourg a Confort Moderne ve francouzském Poitiers.

související s
Tiempo Muerto II (Mrtvý čas č. 2), Anarchistická doktrína pro každého

Druhá rekonstrukce

Pohled na strojově otáčené stránky učebnice a standardizované vědecké postupy restaurování mohou vyvolávat obavy a současně naději. Zkušenost Západní modernity, ať již ta optimistická, nebo katastrofická, je důležitým dědictvím, o které bychom měli pečovat. Víme už dobře jakého násilí na všem cizím, živém i neživém, se byli schopni moderní Západní lidé dopouštět, nebo se ho alespoň účastnit. Ale neměli bychom zapomínat na to, jak moderní instituce jako stát, škola, věda či muzeum vytvořily infrastrukturu pro náš lepší život.
0:06:58

Artivist Lab / Svoboda navzdory & Cesta/Stopy příběhů

Výstavní dvojice v prostoru Artivist Lab se věnuje tématu nucené migrace a zkušenostem z válkou rozvrácené Ukrajiny. Ukrajinští a čeští studující na pražské AVU a UMPRUM připravili společně dva výstavní projekty, čímž se snaží přispět k dialogu o válce, exilu a roli umění v období krize. Výstava rovněž ukazuje, jak důležitou roli mohou hrát instituce v podpoře umělců a umělkyň v krizových situacích, jako je exil.
0:50:39

Kultura převlékání: Umění na troskách socialismu a vrcholcích nacionalismu

Edit András sleduje zejména společensky angažované, sociálně citlivé a kritické práce maďarského umění. Zajímá ji změna společenské pozice umění a to, jakými způsoby se aktuální situaci přizpůsobuje nebo jí naopak vzdoruje. Všímá si, jak se postsocialistická kultura vypořádává s vlastní minulostí, věnuje se genderovým aspektům maďarského umění, zkoumá vztah kultury a moci i způsob, jak snadno se kulturní a historická témata dají politicky zneužít.
01:17:09

Palestina a utváření moderního uprchlického režimu

Přednáška se zabývá vývojem masového palestinského vysídlení jako válečné zbraně, nástroje budování státu a nástroje pro prosazování vizí imperiálního internacionalismu. Sleduje, jak se Palestina stala místem pro rozvoj specifického moderního režimu uprchlictví zaměřeného na dekoloniální zadržování – proces, který probíhá až do současnosti.

Absence ve Videoarchivu 1 (kolekce VVP AVU) - Neoliberální stachanovci

Pro první díl pořadu pozvala Artyčok.TV socioložku, vysokoškolskou pedagožku a mediální teoretičku Irenu Reifovou. Ta nabídla z perspektivy svého výzkumného zaměření pohled na vztah audiovizuální umělecké produkce a sociální kritiky převládajících mocenských poměrů ve společnosti.
0:56:05