Fucked or Museum of Russian Futurists

umělci Avdei Ter-Oganian
kurátor Ivars Gravlejs
místo tranzitdisplay
tagy historie archiv koncept fotografie
ůčinkující Ivars Gravlejs
kamera Giulio Zannol
zvuk Giulio Zannol
střih Giulio Zannol
interview Giulio Zannol
kategorie Reportáže
publikováno 11. 3. 2014
jazyk Česky / English
embed link icon

Avdei Ter-Oganian se narodil v roce 1961 v Rostově na Donu. V letech 1980–1990 byl členem a organizátorem nezávislého uměleckého kolektivu, který se proslavil pod názvem „Umění nebo smrt!“. V letech 1991–1993 působil jako kurátor v Galerii v Trechprudném průchodu v Moskvě. Od roku 1993 je tvůrcem galerijního projektu „Вперёд! / Vpřed!“ a od roku 1995 také projektu Škola avantgardy. Kvůli politickému pronásledování v Rusku za svou uměleckou činnost emigroval v roce 1999 do České republiky. Od té doby žije v Praze. Inspirováno duchem ruského futurismu a francouzským malířstvím jako takovým, dílo Avdeje Ter-Oganiana si pohrává s logikou avantgardy a jejími prostředky v naší současné postkomunistické realitě. Současná výstava je první retrospektivou Avdeje Ter-Oganiana, která se koná v České republice.

související s
Fucked or Museum of Russian Futurists

0:05:50

Říp: kontext a současnost

Co dnes může hora Říp ještě poskytnout? Cílenou rozhlednovou či památkovou turistiku, pochybné oslavy národovecké hrdosti, nebo ezoterické seance? Jaký má Říp potenciál v současném výtvarném umění?
0:12:17

Velký zlatý voči

Výstava jako celek nabízí divácky přístupnou formou možnost vidět jednotlivé okamžiky spojené s pětatřicetiletým vývojem CJCH v širších souvislostech, nahlédnout “pod pokličku” a uvědomit si nesamozřejmost, občasnou absurditu a zároveň obdivuhodnou odolnost uměleckého světa, v tomto případě ilustrovaného stručnými dějinami jedné umělecké ceny.
0:05:30

Only Friends: Hotel snů a příběhy přátelství

Výstava nabízí pohled do světa dětských představ o domově, v němž nikdo není sám, kde každý může najít nové kamarády a přispět svými talenty k tomu, aby hotel byl skutečným místem splněných přání.
0:10:20

Disk nelze načíst

Media-archeologové Jussi Parikka nebo Garnet Hertz tvrdí, že v dějinách elektronická média nezmizí navždy, občas se probudí ze sna a stávají se z nich zombie média.
0:02:54

Události

Stále platí, že Procházkovy malby jsou osobitým příspěvkem do žánru „malby o malbě“. Tento úkol však umělec řeší s ostentativní doslovností, kdy využívá korelace mezi materialitou barev a pigmentů a reálných předmětů – předloh pro malbu. Silnice na obraze „Úsek častých dopravních nehod“ je samozřejmě namalována asfaltem a dopravní značky kovovým tmelem.