Marie Kratochvílová

umělci Marie Kratochvílová
místo hunt kastner artworks
tagy historie archiv koncept fotografie
ůčinkující Pavel Vančát
kamera Barbora Kurtinová, Ondřej Novotný
zvuk Hana Kuklíková, Jan Vidlička
střih Dorota Vašíčková, Jan Vidlička
interview Jiří Pitrmuc, Dorota Vašíčková, Jan Vidlička
překlad Deana Kolenčíková
kategorie Reportáže
publikováno 9. 11. 2017
jazyk Česky / English
embed link icon

Výběr černobílých fotografií z 70. a 80. let od brněnské fotografky (nar. 1946, Brno, Československo), který jedinečným způsobem propojuje vývoj konceptuálních tendencí v českém výtvarném umění s českou uměleckou fotografií stejného období. Od roku 1971 Marie Kratochvílová fotograficky dokumentuje činnost brněnských konceptuálních umělců, zejména Jiřího Valocha, J. H. Kocmana, Dalibora Chatrného, Mariana Pally a dalších. To jí přineslo nové možnosti obsahu a výrazu v jejích fotografiích, které balancují mezi minimalismem a surrealismem, vždy inteligentní a lucidní.

„Vždy mě fascinovaly malé, obyčejné věci, předměty, prostředí, lidé a jejich ‚historie‘ a osudy. Snažila jsem se spojit realitu a fotografii, blízkost předmětu a lidí, objektivitu objektivu,“ napsala Kratochvílová před několika lety ve svém uměleckém prohlášení. Ačkoli její cykly často vznikaly ve velmi krátkém časovém úseku, jako by je vytvořila najednou („fotografie pro mě byla jako epileptický záchvat: vyžadovala, abych byla sama a zcela soustředěná“), čím byly koncentrovanější a intenzivnější, tím citlivější byl výsledek. Fotografie Kratochvílové vždy vyzařovaly pocit měkkosti čerstvě napadaného sněhu a křehkosti skleníkové flóry.

Fotografické dílo, jehož kompletní výsledek (pokud pomineme darované a zakázkové fotografie) se vejde do jedné velké krabice, je mezi fotografy, kteří bývají velmi produktivní, skutečnou raritou. Možná bychom zde mohli hovořit o něčem jako „ekologii obrazu“, skromné udržitelnosti okolního světa a jejích vlastních ambicích. Při pohledu na dílo Marie Kratochvílové jako celek vyzařuje obezřetnost a soustředěnost, které jsou v místních podmínkách neobvyklé, bez snahy o efekt nebo pobavení. Fotografie jsou často suché, ale o to intenzivnější, vždy zakotvené v sociální empatii a pečlivém vyhýbání se laciným trikům. To může být důvod, proč dodnes obdivuhodně přežily modernější styly, aniž by musely být nutně pozorovány výhradně přes prizma své doby. Kratochvílovou uměleckou kariéru a její vlastní přístup k ní lze charakterizovat jako skromný a prostý patosu.

související s
Marie Kratochvílová

0:05:52

O THE HOE, THE HOE, THE HOE

Pokud na okamžik poodstoupíme, zjistíme, že takovým samovolně utvářeným příběhem by se jednou mohla stát také krajina okolo nás. Jakou roli v její nové definici sehrají prostředky současného umění, není zatím příliš jasné.
02:00:08

The Politization of Antisemitism

Diskuzi na téma současné politizace antisemitismu uvedli Peter Ullrich a Sindre Bangstad pod hlavičkou Iniciativy za kritickou akademii (IZKA).
0:08:29

Screenopolis × Smrad škvařeného fousu

Tyto dvě výstavy spojuje určitá lokální specifičnost. Výstava Screenopolis se snaží reflektovat určitá lokální témata prostřednictvím současného umění a výstava Mariana Pally představuje lokálně situovaného umělce a jeho tvorbu. Zároveň mezi autory těchto dvou výstav je určitá spojnice i v tom, že obě dvě se hlásí ke konceptuálnímu uvažování.
0:04:39

Lidová škola umění

V prezentované kolekci uvozené několika juvenilními obrazy, které autor vytvořil právě v Ústí nad Labem, a také drobným konvolutem fotografií Lukáše Jasanského a Martina Poláka „dokumentujících“ Mertovy ústecké reálie, se tedy potkávají díla inspirovaná rodinným zázemím, environmentálními obavami a v neposlední řadě aktuálním ruským válečným běsněním na Ukrajině.
01:03:23

Artlist: Talk - Katarína Hládeková

Cílem projektu Artlist: Talk  – podobně jako i Artlistu – je zainteresované veřejnosti zprostředkovat porozumění současným uměleckým přístupům a vyjadřování, které v tomto případě doplňuje o unikátní perspektivu samotných tvůrců.
0:04:47