Krátký film

Krátký film vznikl v roce 1946 v rámci zestátnění československé kinematografie.
V následujících letech společnost vyrobila stovky kreslených a loutkových snímků, tisíce dokumentárních pořadů a více než jeden a půl miliónu metrů filmových týdeníků.
Když byl na konci roku 1990 podán návrh na transformaci státního podniku na akciovou společnost, obsahoval archiv Krátkého filmu bezmála padesát tisíc titulů. Ačkoliv privatizační projekt vykazoval fatální nedostatky (neobsahoval soupis majetku společnosti ani přesnou specifikaci nakládání s autorskými a výrobními právy), byl v rekordně krátkém čase schválen. Podnik s dlouholetou tradicí se však v nových tržních podmínkách nedokázal prosadit. Projekty, realizované akciovou společností Krátký film během devadesátých let, vedly k vážným ekonomickým potížím. V roce 2005 proto Česká pojišťovna prodala svůj většinový podíl v akciové společnosti Krátký film olomouckému podnikateli Richardu Benýškovi.
V archivu Krátkého filmu se pravděpodobně nachází více než padesát tisíc položek. Jsou to nejen kamerové negativy a filmové kopie, ale také unikátní autorské loutky z českých animovaných filmů. V současné době je v podstatě nemožné o tuto součást našeho filmového dědictví náležitě pečovat. Zásadní překážku, znemožňující odborný dohled nad uložením archivních fondů Krátkého filmu, představuje chybějící soupis majetku. Dodnes není jasné, jak rozsáhlý fond současný majitel společnosti spravuje. Stejně tak není známo, v jakém stavu se filmový archiv a sbírka loutek nachází. Dokud nebude inventarizace archivu Krátkého filmu provedena, nebude možné zodpovědně posoudit, které filmy a filmové loutky potřebují odbornou péči.
Součástí pořadu Krátký film je proto petice „Kde je Maxipes Fík?!‟. Jejím cílem je apelovat na Ministerstvo kultury České republiky, k jehož povinnostem náleží starost o naše národní kulturní dědictví, aby zajistilo provedení soupisu archivních materiálů v akciové společnosti Krátký film Praha.

http://e-petice.cz/petitions/kde-je-maxipes-fik-.html

související s
Krátký film

Směrem k nule

Kurátorované Téma umělkyň Poliny Davydenko a Alice Nikitinové sdílí prožívání války pohledem ukrajinských umělců a umělkyň.

Interfaces 01: Metrická imaginace

S rostoucím nátlakem na měřitelný výkon, zmnožováním nejrůznějších statistik, žebříčků a datových analýz a neustálým hodnocením ostatních i sebe sama se vyrovnáváme všichni. Ještě znepokojivější je však rozšíření metrické logiky do sfér, které byly vůči ní dlouho považovány za relativně imunní – především do umělecké tvorby a humanitních věd. Jak může umělecká teorie a praxe tento systém tematizovat, natož mu vzdorovat?

Distressed

Název „Distressed“ odkazuje nejen k zoufalým pracovním podmínkám a ke kondici jejich pracovnic, ale možná i k samotnému produktu textilních továren, žádaných a módních „distressed denim”. Jde o džíny, které mají vypadat opotřebovaně a obnošeně. Jakoby v nějaké zvrácené logice lidé v bohatších zemích, ze kterých byly textilní fabriky vypuzeny soutěží o cenu práce, nosí roztrhané džíny. Nevědomě tak ukazují pravou povahu podmínek jejich výroby. Jakoby to byly transparenty zbídačených, zavěšené na nahá těla narcisů té bohatší části světa.

Pišvejc - Framed

Zatímco Marina Abramovič i nadále bude těžit ze své pozice burzovního hráče, který správně investoval svůj vlastní krví vydřený kapitál do výnosné megakorporace jmenující se Art World, Václav Pišvejc naopak ve svém boji za uznání navždy zůstane především sisyfovským mýtem a otazníkem visícím nad normalitou i normalizací dnešní kultury.

Absence ve Videoarchivu 6 - „Říkám to nahlas“

Snímky, které pro letošní projekci vybral psychoterapeut a psycholog Adam Táborský, nechávají nahlédnout do prostoru, kde se duševní zdraví stává zdrojem inspirace, obnaženou zranitelností, přiznanou zbraní i místem zpovědi a úlevy.