kulturní politika

Umění pro Prahu / Praha pro umění

Co dnes znamená umění ve veřejném prostoru? Jaké ideje dnešní společnost požaduje a jaké naopak potřebuje? Jaká je u nás tradice nakládání s veřejným prostorem?
0:07:46

Art Centrum: Dny slávy (1977)

Radůz Činčera, Jaroslav Frič, Zdeněk Liška
Monumentální íránská zakázka pro šáha v Teheránu, jejíž náhled prezentujeme, je z roku 1977. Před svým náhlým ukončením v roce 1978 způsobeným íránským převratem stihla Československu přinést velké zisky, z čehož Art Centrum politicky čerpalo – na intervenci tehdejšího předsedy vlády Lubomíra Štrougala oceňujícího její ekonomický přínos režimu přešla v roce 1977 pod Federální ministerstvo zahraničního obchodu, což odvrátilo hrozbu jeho zániku.

NG 1

Vjera Borozan, Jiří Havlíček
V prvním díle kritického pořadu NG mapujeme kritiku Národní galerie z pozic současných umělců. V průběhu let 2000 až 2011 jejich aktivity nabíraly nejrůznější podoby, počínaje protesty a demonstracemi před budovou Veletržního paláce a konče řadou více či méně legálních akcí nebo intervencí přímo v prostorách Sbírky moderního a současného umění.

Spolky

Petr Dub, Petra Hůlová, Johana Lomová + 2 more
Rozhovor s Jiřím Ptáčkem o důvodech a okolnostech zakládání prvního porevolučního spolku, zastřešujícího zájmy výtvarné scény a s Petrou Hůlovou o Asociaci spisovatelů.

Charakter 5

DumB (nedorozumění)

Jana Bohuňovská, Rostislav Koryčánek, Pavel Liška + 6 more
Na konci roku 2012 se do konkurzu na ředitele Domu umění města Brna přihlásilo pět uchazečů. Zřizovatel této instituce, brněnský magistrát, odmítal zveřejnit jejich jména s odvoláním na zákon o ochraně osobních údajů.Novou ředitelkou byla na doporučení výběrové komise nakonec jmenována Terezie Petišková. Jedním ze dvou neúspěšných uchazečů byl dosavadní ředitel Rostislav Koryčánek; po vyhlášení výsledků byl ze své funkce předčasně odvolán. Důvody tohoto předčasného odvolání zůstaly ze strany magistrátu bez jakéhokoliv vysvětlení.

GASK II.

Vjera Borozan, Jiří Havlíček, Johana Švarcová
Řídí-li kulturní instituci odborník a příliš se mu nedaří udržovat vyrovnaný rozpočet, zbývá ještě možnost spoléhat se na dovednosti finančního ředitele nebo účetních poradců. Pokud však kulturní instituci vede manažer bez potřebných znalostí oboru a daného kontextu, nezbývá než doufat, že se nepokusí instituci a její program koncipovat jen a pouze podle pravidel výnosného byznysu. Veřejná instituce by podle našeho názoru měla, kromě efektivního hospodaření, přinášet především kvalitní službu veřejnosti.

KRÁTKÝ FILM (doplněná verze)

Jiří Havlíček, Pavel Ryška
Když v roce 1990 podal Jan Knoflíček, bývalý ekonomický náměstek Ústředního ředitelství Československého filmu, návrh na transformaci podniku na akciovou společnost, byl jeho projekt schválen, ačkoliv vykazoval fatální nedostatky ‒ neobsahoval soupis majetku ani způsob nakládání s výrobními právy.
Akciová společnost Krátký film se v nových tržních podmínkách nedokázala prosadit. Koncem 90. let přesáhly její dluhy 400 milionů korun a filmovou výrobu se už nepodařilo oživit.

OMG!!!

Janek Rous
Studie případu OMG je zmenšeným modelem celorepublikové problematiky (nejen) kulturní politiky současnosti a ukazuje, kam až je třeba upírat pozornost, aby bylo vůbec možné se na tomto poli smysluplně pohybovat a konat. Zároveň zkoumá pestrou a různorodou pavučinu zájmových skupin, které se v této oblasti chtějí realizovat či se alespoň podílet na jednotlivých rozhodnutích.
OMG je ovšem i určitou (ač ještě ne zcela potvrzenou) nadějí, že přísným a vytrvalým kritickým dohledem nad formováním veřejné instituce (institucí veřejného zájmu) lze i zvnějšku rozhodovacího aparátu dosáhnout přesvědčivých výsledků a měnit leckterá chybná či skandální rozhodnutí i po jejich přijetí.

The New Dictionary of Old Ideas

Boris Buden, Keti Chukhrov, Milena Bartlová + 2 more
Sympozium reaguje na současnou kulturní a politickou situaci, vzestup nacionalistické politiky, populismu, euroskepticismu a protiimigračních postojů, z perspektivy současného umění a teorie. Tuto tendenci lze pozorovat nejen lokálně, ale i v celé Evropě. Důraz je položen na interdisciplinární výměnu názorů diskutovaných ve skupině historiků umění, sociologů, filozofů a teoretiků umění.

Berlin: We Should Talk 01 - Ruth Noack

Jiří Žák
Ruth Noack (*1964) je kurátorka, historička umění a pedagožka žijící v Berlíně. Zabývá se feministickou a filmovou teorií. Kurátorovala mj. Documentu 12 (2007). Její pedagogická činnost je rozsáhlá, učila na University of Applied Arts ve Vídni, Royal College of Art v Londýně, na Akademii výtvarných umění v Praze v Šalounově ateliéru a v současnosti působí na Dutch Art Institute v Arnhemu v Holandsku. V posledních letech pracuje na svém projektu Museum in school, kde testuje a experimentuje s institucionálními podmínkami školství a možnostmi, jak zapojit umění do procesu vzdělávání jako jeho pevnou součást.

Ve světle barevné revoluce

Vlny tzv. barevných revolucí v bývalých sovětských republikách, jako např. v Gruzii („růžová revoluce“) nebo na Ukrajině („oranžová revoluce“), jsou povstání za spravedlivé a demokratické prezidentské volby. Duch barevných revolucí, který se vyznačuje neuspokojivým stavem volebních institucí a snahou tento stav vylepšit, je přítomen téměř ve všech postsovětských republikách.

Artbanka special - rozhovor s Jiřím Davidem

Jiří David
Po květnovém dílu kritického seriálu o Artbance jsme se rozhodli, že jako součást nově vznikající řady kritických pořadů pro Artyčok TV chceme postupně publikovat rozšířené verze rozhovorů s vybranými účinkujícími.Vzhledem k výsledné stopáži celého pořadu se totiž některé vyslovené argumenty, myšlenky a názory ocitly poněkud stranou hlavního tématu, což jim však neubírá na zajímavosti.

Fetiš návštěvnost

Vjera Borozan, Janek Rous, Barbora Švehláková
V nedávné době jsme mohli sledovat různorodé strategie předních kulturních institucí v České republice, kterými se snažily zejména oslovit co nejširší publikum a přitáhnout tak na sebe pozornost. Koncem února tohoto roku byly též zveřejněny výsledky průzkumu Americké aliance muzeí (AAM), ze kterého vyplynulo, že nejzávažnější překážkou pro potenciální návštěvníky je především markantní úbytek volného času.
02:23:06

Nadace českého výtvarného umění Mánes

Janek Rous
„Co je legální nemusí být legitimní“
Dokument se snaží objasnit historii spojenou se Spolkem výtvarných umělců Mánes a Českým fondem výtvarných umění a to především s důrazem na privatizační a transformační období 90. let. Současně dokumentuje aktivity umělců a teoretiků sdružených v iniciativě Mánes umělcům, kterým není lhostejný zcela nelegitimní způsob, jakým se dnes zachází s kulturním dědictvím.

Status umělce

Zbyněk Baladrán, Polina Davydenko, Jakub Jansa + 2 more
Je umění hobby anebo je to vlastně práce, která má svá specifika? Jak máme v chronicky podfinancované kulturní sféře vlastně tvořit, kurátorovat a psát, když náklady na běžný život stále stoupají?

ARTBANKA

Jiří Havlíček
Artbanka je projekt, který od svého vzniku vyvolal na české výtvarné scéně vlnu nadšení, ale také určité rozpaky.Rozhodli jsme se proto oslovit zakladatele a spolupracovníky Artbanky a několik kritiků celého projektu, aby se k problematickým aspektům vyjádřili na kameru. Rozhovory vznikaly v době od prosince 2011 do března 2012.

PRÁCE

Lidé v kultuře často pracují na krátkodobé dohody nebo jako OSVČ bez sociálních jistot, za nízké platy a bez vidiny odpočinku v důchodu. Práce v kultuře a umělecká tvorba ale takto vypadat nemusí – po celé Evropě existují příklady státní podpory umělců a umělkyň a iniciativy, které usilují o lepší pracovní podmínky.

GASK I.

Milena Bartlová, Ondřej Chrobák, Martin Dostál + 7 more
Řídí-li kulturní instituci odborník a příliš se mu nedaří udržovat vyrovnaný rozpočet, zbývá ještě možnost spoléhat se na dovednosti finančního ředitele nebo účetních poradců. Pokud však kulturní instituci vede manažer bez potřebných znalostí oboru a daného kontextu, nezbývá než doufat, že se nepokusí instituci a její program koncipovat jen a pouze podle pravidel výnosného byznysu. Veřejná instituce by podle našeho názoru měla, kromě efektivního hospodaření, přinášet především kvalitní službu veřejnosti.

Krátký film

Jiří Havlíček, Pavel Ryška
Když v roce 1990 podal Jan Knoflíček, bývalý ekonomický náměstek Ústředního ředitelství Československého filmu, návrh na transformaci podniku na akciovou společnost, byl jeho projekt schválen, ačkoliv vykazoval fatální nedostatky ‒ neobsahoval soupis majetku ani způsob nakládání s výrobními právy.
Akciová společnost Krátký film se v nových tržních podmínkách nedokázala prosadit. Koncem 90. let přesáhly její dluhy 400 milionů korun a filmovou výrobu se už nepodařilo oživit.

NOZ: 4AM Fórum pro architekturu a média

Jak a proč vzniklo sdružení 4AM Fórum pro architekturu a média a jakým způsobem o jeho vedení přemýšlejí jeho členové? Jak se od jeho vzniku změnily priority, jakým způsobem je možné podobné sdružení financovat a jak se jejich plány a směřování proměňují?