NG 1

Několik následujících dílů kritického seriálu budeme věnovat fungování Národní galerie v Praze. 

Vzhledem k rozsahu a složitosti dané problematiky jsme se rozhodli soustředit pouze na témata, která se týkají provozu současného umění.

V prvním díle mapujeme kritiku Národní galerie z pozic současných umělců. V průběhu let 2000 až 2011 jejich aktivity nabíraly nejrůznější podoby, počínaje protesty a demonstracemi před budovou Veletržního paláce a konče řadou více či méně legálních akcí nebo intervencí přímo v prostorách Sbírky moderního a současného umění. Ve většině případů však v důsledku nešlo o institucionální kritiku v pravém slova smyslu, ale jednalo se spíše o vymezování se vůči jejímu tehdejšímu řediteli, Milanu Knížákovi.

Určitým katalyzátorem těchto událostí byl konflikt mezi Davidem Černým a Milanem Knížákem, který vznikl během instalace výstavy laureátů Ceny Jindřicha Chalupeckého v roce 2000 a jejich spor vyvrcholil při vyhlašování vítězné ceny. Tu si David Černý na protest převzal před budovou Veletržního paláce. Pár měsíců poté byla studenty pražské Akademie výtvarných umění uspořádána „protiknížákovská“ demonstrace.
Následovaly akce uměleckých skupin (Pode Bal, Rafani, Guma Guar resp. Milan Knížák) a umělců ( Avděj Ter-Oganjan, Richard Wiesner, Vojtěch Stoklasa). Svým zaměřením a celkově odlišným přístupem z této řady vybočují Reprezentace národa, rozsáhlý výzkumný projekt umělecké dvojice Jespera Alvaera & Isabely Grosseové a Na okraji jámy, akce realizovaná v roce 2006 skupinou Rafani.

V roli komentátora, zasazujícího konkrétní ukázky a díla do širšího kontextu, vystupuje teoretik umění Jan Zálešák, který také spolupracoval na konečné podobě celého pořadu.

související s
NG 1

Art Centrum: Dny slávy (1977)

Monumentální íránská zakázka pro šáha v Teheránu, jejíž náhled prezentujeme, je z roku 1977. Před svým náhlým ukončením v roce 1978 způsobeným íránským převratem stihla Československu přinést velké zisky, z čehož Art Centrum politicky čerpalo – na intervenci tehdejšího předsedy vlády Lubomíra Štrougala oceňujícího její ekonomický přínos režimu přešla v roce 1977 pod Federální ministerstvo zahraničního obchodu, což odvrátilo hrozbu jeho zániku.

NOZ: Soukromá muzea, Petr Schejbal a Tesla Přelouč

Další část NOZ přibližuje, proč si někteří lidé zakládají vlastní muzea a v čem vidí jejich roli. Jak vypadají plány na fungování soukromého muzea a jak se toto muzeum liší od těch, která jsou financována z veřejných zdrojů? V čem je tento koncept instituce osvobozující a v čem může být naopak omezující?

Privatizační umělec Petr Pudil (upravené vydání)

Často vystupují jako blahosklonní mecenáši, kteří se rozhodli z dobré vůle dát stranou něco z nastřádaných milionů a přispět tak k veřejnému blahu a rozvoji vysoké kultury. Jejich na první pohled dobré záměry bychom však měli vnímat v kontextu pohnuté politické a ekonomické historie (nejen) naší země. Měli bychom se ptát, jak ke svým majetkům přišli a kolik společenských nebo ekologických škod napáchali při jejich hromadění.

Survival Manual - Non established artistic communities and clusters

Konference reaguje na situaci, ve které se nachází umělecké komunity a nezřizovaná výtvarná scéna. Snaží se ji analyzovat, vyhodnotit a především navrhnout cesty k jejímu zlepšení.

Umění pro Prahu / Praha pro umění

Co dnes znamená umění ve veřejném prostoru? Jaké ideje dnešní společnost požaduje a jaké naopak potřebuje? Jaká je u nás tradice nakládání s veřejným prostorem?
02:23:06