Kam kráčí Národní galerie?

místo Centrum pro současné umění Praha
tagy kauza umělecké instituce kulturní politika k poslechu
ůčinkující Lubomír Zaorálek, Marika Kupková, Urban Otto M., Karina Kottová, Jan Skřivánek, Marek Pokorný
kamera Janek Rous
zvuk Janek Rous
střih Janek Rous
kategorie Diskuze
publikováno 2. 3. 2020
délka 02:23:06
jazyk Česky / English
embed link icon

Debatu Kam kráčí Národní galerie? uspořádal Spolek Skutek jako profesní debatu nad vlekoucí se institucionální krizí našeho největšího muzea umění a postavením současného umění v něm. Zároveň se stala první veřejnou příležitostí sdílet tuto problematiku se současným ministrem kultury Lubomírem Zaorálkem (ČSSD).
Za odbornou veřejnost se panelu zúčastnili: ředitelka Společnosti Jindřicha Chalupeckého Karina Kottová , ředitel PLATO OSTRAVA a bývalý ředitel Moravské Galerie v Brně Marek Pokorný a kurátor a bývalý ředitel Sbírky umění 19. století a klasické moderny NGP Otto M. Urban . Zástupci Národní galerie v Praze se panelu i přes pozvání nezúčastnili. Moderovali Marika Kupková (Spolek Skutek) a Jan Skřivánek . Debata se uskutečnila ve spolupráci s Centrem pro současné umění Praha.

související s
Kam kráčí Národní galerie?

Obchodní dům Prior v Brně: Ideologické stigma, teritoriální disonance a demokratické znovuvyužití

On-line výstavní projekt kurátorek Šárky Svobodové a Evy Truncové z kolektivu 4AM umožňuje formou specifického urbexu projít jednotlivé části bývalého obchodního domu a postupně tak odkrývat různé vrstvy paměti jednoho konkrétního objektu. Diváctvu tak přibližuje proces, jakým kurátorky i autorstvo jednotlivých částí výstavy během několik posledních let existence bývalého brněnského PRIORu odhalovali jednotlivé vrstvy jeho historie i role v širším kontextu města.

Pišvejc - Framed

Zatímco Marina Abramovič i nadále bude těžit ze své pozice burzovního hráče, který správně investoval svůj vlastní krví vydřený kapitál do výnosné megakorporace jmenující se Art World, Václav Pišvejc naopak ve svém boji za uznání navždy zůstane především sisyfovským mýtem a otazníkem visícím nad normalitou i normalizací dnešní kultury.

Od stranické podpory umění k umělcům na podpoře: Jak se proměnila státní podpora činnosti výtvarných umělců po roce 1989?

Diskuze se zaměřila na otázku, jaké strategie podpory výtvarného umění, které se vymyká principům konzumní kultury, byly a mohly být zavedeny v nově se formující tržní společnosti?

Charakter 5

Art Centrum: Dny slávy (1977)

Monumentální íránská zakázka pro šáha v Teheránu, jejíž náhled prezentujeme, je z roku 1977. Před svým náhlým ukončením v roce 1978 způsobeným íránským převratem stihla Československu přinést velké zisky, z čehož Art Centrum politicky čerpalo – na intervenci tehdejšího předsedy vlády Lubomíra Štrougala oceňujícího její ekonomický přínos režimu přešla v roce 1977 pod Federální ministerstvo zahraničního obchodu, což odvrátilo hrozbu jeho zániku.