Ve světle barevné revoluce

Vlny tzv. barevných revolucí v bývalých sovětských republikách, jako např. v Gruzii („růžová revoluce“) nebo na Ukrajině („oranžová revoluce“), jsou povstání za spravedlivé a demokratické prezidentské volby. Duch barevných revolucí, který se vyznačuje neuspokojivým stavem volebních institucí a snahou tento stav vylepšit, je přítomen téměř ve všech postsovětských republikách.

Zde si však vyhrazujeme název barevná revoluce pro ty země, kde se konaly předčasné prezidentské volby. Ačkoli během arménských prezidentských voleb v roce 2003 nebo 2008 nenastala žádná změna, proces politické juxtapozice mezi lidem a představiteli státu vedl k vytvoření odbojných mechanismů ve společnosti a samozřejmě také mezi některými politicky angažovanými umělci.

1. březen 2008 je datem, které znamenalo konec možnosti sáhnout v takovém případě k demokratickému způsobu protestu. Toho dne vznikla nová povolební situace, během níž policie násilně rozehnala poklidný protest a způsobila smrt deseti osob. Vyhlášení „výjimečného stavu“ a zákaz vydavatelské činnosti některých opozičních novin vedlo umělce k hledání aktivních způsobů vyjádření a popohnalo potřebu být součástí nových diskuzí vznikajících na rostoucím počtu blogů, zpravodajských portálů a sociálních sítí.

Dosud symbolický význam politického umění se stal velmi konkrétní a měl své specifické publikum v ulicích i veřejných prostorách.

Tato nová, pro Arménii zcela bezprecedentní situace, vedla ke vzniku nejen nových způsobů diskuze díky obrovskému počtu virtuálních i fyzických setkání, ale aktivovala také odpor na mnoha úrovních: od přímých politických akcí bojujících za práva měst, přes volání po estetické revoluci, až po vyžadování práv menšin.

Nejvýznamnější politicky aktivní skupina posledních let je kreativní organizace nazvaná Art Laboratory . Založila ji skupina umělců s cílem postavit se státní represivní politice v Arménii. V kontrastu s názvem organizace její členové pro vyjádření svých názorů využívají nástroje pouličního umění: graffiti, šablony a další akce. Věří, že umění vychází z nějakého dění nebo události. Zabývají se nejproblematičtějšími tématy, které v současnosti arménská společnost řeší, např. násilím v armádě, korupcí policie a zneužíváním moci obecně.

Další umělecký spolek se pojmenoval DVD Revolution , což je název použitý jedním z opozičních vůdců ve snaze popsat arménskou verzi barevné revoluce. Umělci se spojili a vytvořili tuto skupinu po volbách v roce 2008. Ztotožňují se s „indeterministickým socialismem“ a vytvářejí video instalace a plakáty, poskytují rozhovory a vydávají manifesty ve snaze šířit nehierarchické, nebyrokratické způsoby výroby, které stojí v kontrastu k vnuceným společenským vztahům kapitalismu, jako je např. placená nebo odcizená práce. Někteří členové skupiny jsou aktivními veřejnými postavami a členy kulturního výboru opozičního „Arménského národního kongresu“.

Grigor Khachatryan se také angažuje v opozici, jeho práce však nikdy nejsou přímou reakcí na aktuální politická témata. V letech 2007/2008 založil fiktivní organizaci „Národní centrum pro plánování nehod“, která naplánovala a zorganizovala nejrůznější nehody a náhody. Jedna z akcí tohoto centra se například soustředila na cihly, které se v arménských příslovích obvykle pojí s nehodami.

Mher Azatyan skládá socio-politickou poezii a doprovází ji sesbíranými obrázky a texty. V jedné práci se pomocí jednoduchých spojení, krátkých vět a každodenních výjevů zamýšlí nad známým jerevanským bleším trhem a upozorňuje tak na existující složité rozdělení na bohaté a chudé, nezdar a úspěch, minulost a budoucnost.

 Eva Khachatryan 

Mher Azatyan

Mher Azatyan je umělec-sběratel, jehož instalace se skládají ze sesbíraných obrazů a textů. Základem těchto, často náhlých a nečekaných, setkání mezi fotografií a textem je materiální nedostatek. Azatyan prochází bolestmi a ztrátami, ale i přesto hledá možnosti, jak žít a tvořit. Tyto možnosti nachází v těch nejnevýznamnějších detailech: v mikrosložkách každodenního života a v nejnevinnějších a často zábavných situacích.

Mezi Azatyanovy nejvýznamnější skupinové výstavy patří: „Remember Malevich!“ (Dům novinářů, Jerevan, 1993), PACIFIC (Umělecké odbory, Jerevan, 1994) a výstavy PS (Redakční kancelář „uměleckých“ periodik) organizované skupinou 3. patro, „The question of Noah’s Ark“ (Muzeum moderního umění, Jerevan, 1995), „Great Atrophy“ (Hay-Art Cultural Center, 1999) a 2. Mezinárodní bienále v Gyumri (2000). V roce 2001 se Azatyan účastnil 49. Bienále v Benátkách. Dále „Adieu-Parajanov“ (Kunsthalle Project Space, Vídeň, Rakousko, 2003), „From Armenia….“ výstava pořádaná v rámci arménských kulturních dnů ve Francii (Quimper, Francie, 2007) a 54. Bienále v Benátkách. Žije a pracuje v Jerevanu.

Grigor Khachatryan: Mezinárodní centrum pro plánování náhod

V březnu 2008 Grigor Khachatryan založil "The Accidents Planning International Center" (Mezinárodní centrum pro plánování náhod). Od té doby plánuje náhody - od počasí po politické události. Vystavené předměty dokumentují jednotlivé aktivity centra, které se vinou od minulosti přes přítomnost do budoucnosti.

Kamera: Grigor Khachatryan 

Zvuk: Grigor Khachatryan 

Editace: Grigor Khachatryan 

Účinkující: Grigor Khachatryan 

Rok výroby: 2008

Grigor Khachatryan je jedním z prvních arménských umělců, kteří se v 70. letech 20. století začali věnovat konceptuálnímu umění (performance, text, fotografie). Téma moci je v jeho uměleckém díle stěžejní. Materiálem Khachatryanových uměleckých výtvorů je jeho vlastní osoba, jeho tělo a jméno. Implicitní a explicitní intervence v tištěných a elektronických médiích jsou pro jeho umělecké strategie zásadní.

V letech 1987-1996 pracoval Khachatryan jako umělecký redaktor časopisu Garoun. V letech 1996-2002 byl uměleckým ředitelem AR TV Company. Od roku 2003 je ředitelem Umělecké školy ve vzdělávacím zařízení Mkhitara Sebastitsiho.

V posledních letech se účastnil mimo jiné následujících výstav: „From Armenia…“ ve městě Quimper (Francie, 2007), 20. Mezinárodního bienále plakátů ve Varšavě (Varšava, 2006), výstavy „Adieu Parajanov“ (Vídeň, 2003) a výstavy „Parallel reality“ v kulturním centru Hay-Art Cultural Center, 1. Mezinárodního bienále v Gyumri (1998) a 54. Bienále v Benátkách. Součástí Khachatryanovy práce jsou také dlouhodobé projekty, např. festival „Potulní hudebníci v Jerevanu“ a cenu „Grigor Khachatrayan“. Žije a pracuje v Jerevanu. 1984 – «I am the pigeon» International Poster Competition, Moscow, 3-rd prize 2007-Demonstration in Kiev against George Bush Video bylo vytvořeno pro místní televizi.

Art Laboratory: Politicizing the Toasts

Rok výroby: 2012

„Art-Laboratory“ je nezisková organizace působící v oblasti kultury, kterou v roce 2007 založili umělci Garik Yengibaryan, Edgar Amroyan, Arthur Petrosyan, Ara Petrosyan, Karen Ohanyan, Hovnan Kartashyan, Samvel Vanoiyan, Harutyun Zulumyan, Narine Zolyan a Hovhannes Margaryan.

Hlavním cílem ART LABu je reflektovat naléhavá socio-politická témata a odkrývat skryté/neviditelné mechanismy, které podporují zavádění represivních společenských systémů. Veřejné aktivity a politicko-umělecké projevy ART LABu jdou za hranice běžného chápání kultury. Připomínají spíš mobilizační akce, jejichž účelem je ovlivnit sociální a politické procesy. Činnost a struktura ART LABu se mění v závislosti na projektech odpovídajících výše zmíněným principům. Projekty se uskutečňují po kolektivní diskuzi v rámci aktivistické skupiny.

Označování

V roce 2008, po událostech z 1. března, se arménští představitelé snaží zavést policejní dozor nad veřejnými prostory. Nezisková organizace „Art-Laboratory“ „označuje“ veřejné prostory a odsuzuje totalitní policejní kontrolu. Tento boj se odehrává v podzemí, proto také necháváme naše znamení v podzemce nebo poblíž – měly by kolemjdoucí přimět k zamyšlení nad různými veřejnými tématy. Může jít o reakce na palčivá témata, popisy jednotlivců či reakce nesoucí symbolický význam. Uvědomujeme si, že takový znak-obrázek navrací pouze několik metrů veřejného prostoru, přesto je to platforma, na níž je potřeba pokračovat v boji.

Karen Alekyan, Karen Barseghyan, Arman Grigoryan, Tigran Khachatryan, Yuri Manvelyan, Arman Martirosyan: DVD Revolution

Rok výroby: 2008

Spojení „DVD revoluce“ poprvé vyslovil opoziční vůdce Levon Ter‐Petrosyan (podle svých slov ho zaslechl v rozhovoru protestujících) během demonstrací v Jerevanu po prezidentských volbách v roce 2008. Skupiny aktivistů vyráběly a šířily DVD informacemi o demonstracích, setkáních, akcích aktivistů a proslovech jejich vůdců spolu s video dokumentací střetu s policií a speciálními jednotkami 1. března. Použití formátu DVD umožnilo materiál snadno šířit.

V televizi nemohl být odvysílán kvůli přísné cenzuře, a pokud by byl vyvěšen na web, jeho dosah by byl omezený, protože internet nebyl běžně dostupný. Manifest DVD REVOLUTION, jehož autory bylo šest umělců (Tigran Khachatryan, Yuri Manvelyan, Arman Grigoryan, Karen Alekyan, Karen Barseghyan, Arman Martirosyan) odrážel revoluční procesy v Arménii a navrhoval alternativní umělecký „revoluční program“.

Vardan Jaloyan (kritik umění)

DVD Revolution - Manifest umělecké iniciativy

Vzdáváme hold barevným revolucím po celém světě, i v Arménii. Umělec dnes nachází inspiraci v lidových (demokratických) hnutích bojujících za práva. Prohlašujeme, že umění je výsledek znalostí sloužících k boji a že nové technologie jsou jeho nástroji. Kapitalismus je přetrvávající krizí. Kapitalismus se vyvinul jako přechodné stádium mezi zřízením připoutaným k půdě a založeném na těžké fyzické práci a režimy, které se díky technologiím od práce osvobodily, měníme staré dojmy člověka. Zbavujeme člověka jeho metafyzické nadvlády nad přírodou, zvířaty a stroji, v naší společnosti je důvodem chudoby „imorální familismus“, sex musí být jako vypít sklenici vody. Je zvrhlé vytvářet sexuální produkci a výdělečné podnikání, naším cílem je odstranit odcizenou práci, mezinárodní občanství pro každého, plat 700 eur pro každého nehledě na úroveň jeho angažovanosti, žádáme vytvoření mezinárodní vlády prostřednictvím přímých voleb, navraťme kosmopolitanismu a internacionalismu jejich pozitivní význam, socialismus, to jsou čisté barvy, davy jsou proletariátem dneška, mysl člověka se projevuje bojem proti režimům, které chtějí kontrolovat a vykořisťovat, zbavme se „dostojevštiny“. Jak tvrdí V. I. Lenin, je to „zpátečnický hnus“, umění není výsledkem uměleckých institucí, místo, aby zobrazovalo, se umění účastní, zajímáme se o to, co je tady a teď, existuje tolik národností a pohlaví jako lidských bytostí, lenost je způsob boje, duchovno lze vysvětlit materiálnem současná okouzlující arménská kultura je peněžní statek, komercializovaná alternativa sociálního realismu, konec spektakulární společnosti, konec konfliktu mezi světem uvnitř a světem bez, konec trapné touze po oslavách.

12. listopadu 2008

Eva Khachatryan: Biografie

Narozena v roce 1977 v Jerevanu (Arménie), žije a pracuje v Jerevanu. Eva Khachatryan je kurátorka na volné noze a členka AICA Armenia (Mezinárodní asociace kritiků umění). V letech 2003–2008 pracovala jako kurátorka v Arménském centru pro současné experimentální umění (ACCEA), od roku 2006-2008 zde zastávala post spoluředitelky Oddělení výtvarného umění. V současnosti se věnuje několika projektům (výstavy, semináře) v Suburb Cultural Center (www.suburb.am). Její poslední kurátorské počiny se týkaly především ženských témat a nových médií v současném umění. Od roku 2005 organizuje projekty jako např. festival „Women’s Dialogue“ (ACCEA, Jerevan), či mezinárodní festival médií „Art in the Age of New Technologies“ (ACCEA, Jerevan) a výstavy Alternative Vision (Art Point Gallery, Vídeň), All and Now (Suburb Cultural Center, Jerevan) a „Memory and Identity“, která se odehrála v rámci festivalu „Culturescapes“ ve švýcarské Basileji.

Od roku 2007 je spoluorganizátorkou festivalu „Transkaukazja“ založeném nadací „The Other Space Foundation“ (Varšava, Polsko). V rámci tohoto festivalu uspořádala v Jerevanu roce 2011 projekt ve veřejném prostoru „City in Use“. V roce 2008 se angažovala jako výzkumná pracovnice na projektu a výstavě „Gender Check“, kterou kurátorovala Bojana Pejic, a jež vnikla na popud nadace ERSTE Foundation, MUMOK, Vídeň. Posledním projektem Khachatryanové je mezinárodní seminář „Intersection of Parallels“, který se věnuje tématu sebe-organizace, a který byl uskutečněn v partnerství s Goethe Institutem.

Autoři výstavy

Autor textů: Eva Khachatryan

Realizace: Lenka Střeláková a Janek Rous 

kulturní politika aktivismus historie identita paměť