GASK I.

Artyčok TV uvádí GASK I. & II. 

Krátce poté, co Artyčok TV na začátku května uveřejnil první díl kritického seriálu, který se zabýval projektem Artbanka, byl policií zadržen hejtman středočeského kraje David Rath. V té době jsme již několik týdnů připravovali nový díl seriálu, jehož tématem byla Galerie Středočeského kraje a změny, které se zde odehrály v období 2010-2011. Zatčení Davida Ratha nás sice připravilo o přímé vyjádření jednoho z hlavních aktérů celého příběhu, zároveň jsme se však rázem ocitli ve zcela nové situaci, kdy všechny události získaly nečekaně aktuální rozměr. Současnou situaci v GASKu svým způsobem předznamenala již téměř zapomenutá epizoda z roku 2009, kdy nově zvolený hejtman David Rath bez udání důvodu odvolal ředitele významné krajské instituce do té doby sídlící v Praze. Přestože měl tento mocenský zásah své konkrétní důvody (nově zrekonstruované prostory Jezuitské koleje v Kutné Hoře a údajná neochota ředitele Ivana Neumanna přesunout galerii z Prahy do Kutné Hory), nesetkal se ze strany umělecké veřejnosti s pochopením. Nesouhlas byl vyjádřen mimo jiné peticí, jenže po krátké době protestní hlasy utichly. Funkcí ředitele byl pověřen Jan Třeštík, který sestavil nový tým, zahájil provoz v prostorách Jezuitské koleje v Kutné Hoře a vše se najednou obrátilo, umělecká veřejnost nešetřila chválou. Ovšem jen do té doby, než byla na začátku roku 2011 po veřejném výběrovém řízení do funkce jmenována manažerka Jana Šorfová. Právě touto událostí a jejím dopadem na samotnou instituci se zabývá dvoudílný kritický seriál GASK. Prostřednictvím rozhovorů s jednotlivými účastníky jsme se snažili objasnit okolnosti a průběh konkrétního výběrového řízení na post ředitele příspěvkové organizace a zároveň jsme chtěli poukázat i na obecnější rovinu této problematiky. Výsledná mozaika rozdílných, často i protichůdných názorů a pohledů na jednu a tu samou událost, se ve výsledku může jevit jako zčásti absurdní příběh, postrádající jasné kontury a místy dokonce i vlastní logiku. Ztížená orientace v celé kauze, způsobená rozpornými výpověďmi účinkujících, jejich nečitelnými motivacemi a jednáním v prostředí bez jasně vymezených pravidel, působí místy až skličujícím dojmem. Přesto, nebo spíše právě proto, je podle nás taková reflexe současného institucionálního provozu důležitá. Ve světle právě probíhajících veřejných výběrových řízení by naše reportáž mohla být vnímána přinejmenším jako případová studie. Obsazování vedoucích pozic kulturních institucí manažery bez odborných znalostí se totiž v českém prostředí stalo v poslední době signifikantním trendem. Vedle Jany Šorfové je v současnosti nejkřiklavějším příkladem zřejmě Vladimír Rösel v čele Národní Galerie. Řídí-li kulturní instituci odborník a příliš se mu nedaří udržovat vyrovnaný rozpočet, zbývá ještě možnost spoléhat se na dovednosti finančního ředitele nebo účetních poradců. Pokud však kulturní instituci vede manažer bez potřebných znalostí oboru a daného kontextu, nezbývá než doufat, že se nepokusí instituci a její program koncipovat jen a pouze podle pravidel výnosného byznysu. Veřejná instituce by podle našeho názoru měla, kromě efektivního hospodaření, přinášet především kvalitní službu veřejnosti. Na závěr bychom chtěli poděkovat všem, kteří nám poskytli rozhovory. Dále bychom rádi poděkovali těm, kteří se zúčastnili pracovních projekcí a diskusí v průběhu vzniku obou dílů GASK.

související s
GASK I.

Privatizační umělec Petr Pudil (upravené vydání)

Často vystupují jako blahosklonní mecenáši, kteří se rozhodli z dobré vůle dát stranou něco z nastřádaných milionů a přispět tak k veřejnému blahu a rozvoji vysoké kultury. Jejich na první pohled dobré záměry bychom však měli vnímat v kontextu pohnuté politické a ekonomické historie (nejen) naší země. Měli bychom se ptát, jak ke svým majetkům přišli a kolik společenských nebo ekologických škod napáchali při jejich hromadění.

Charakter 5

0:28:02

Architektura výstav - Iveta Šalamounová

Designérka a umělkyně Iveta Šalamounová (rozená Čermáková) vystudovala Akademii výtvarných umění v Praze (2008–2014) a interiérový a nábytkový design na pražské UMPRUM (2014–2017).
0:22:23

Architektura výstav - Dominik Lang: Mokré stavební procesy

Dominik Lang se architekturou výstav zabývá dlouhodobě. Na rozdíl od dalších umělců a umělkyň se však jeho přístup liší v míře akcentování tvůrčí složky této profese. Výsledek totiž často osciluje mezi výstavní architekturou a autonomní instalací. Sám přiznává, že tuto hranici vědomě narušuje. I z toho důvodu spíše preferuje označení „autor výtvarného řešení výstavy“ nebo „autor prostorového řešení“.