Diskuze s Vassilisem Noulasem (Green Park), Nadjou Argyropoulou (nezávislá kurátorka) a Julianou Stegner (Goethe-Institut Athény) je součástí doprovodného programu výstavy “5 nesnadných kroků” .
Chudé, ale sexy – kurátoři a novináři prorokovali helénskému městu, že se stane novým „Berlínem“ uměleckého světa ještě před tím, než se rozhodlo, že se documenta bude konat kromě tradičního Kasselu také v Athénách. Nízkými nájmy a dynamickou alternativní scénou se mohou totiž pochlubit obě města.
Současná situace ale ukazuje jiný obraz reality. Země se v průběhu posledních let a měsíců postupně ponořila do hospodářské krize, jejíž pravé podstatě rozumí jen málokdo. Už jen samotné politické události bychom mohli připodobnit k novodobé řecké tragédii. Jevy, které tyto události doprovázely, působí ale ještě hrozivěji – vysoká nezaměstnanost, vzrůstající chudnutí střední třídy, radikalizace pravice, hrozící Grexit, a v neposlední řadě neustávající vlny migrantů přicházejících přes Turecko do Evropy, kteří se usídlili na okraji metropolí, přístavů a hraničních měst, jež se staly sociálními ohnisky.
Jak se důsledky permanentní krize a nevalných životních podmínek podřízených nuceným úsporám projevují v umělecké praxi? Na pozadí řecké hospodářské, a teď již i humanitární krize, vystávají nejrůznější otázky: Může být umění chápáno jako kritický a terapeutický nástroj? Jaké příležitosti z toho případně vyplývají pro Řecko a uměleckou scénu? Funguje umění pouze jako zrcadlo současné situace nebo může nabídnout i řešení?
Na chybějící či nedostatečnou finanční podporu ze strany státu je možné nahlížet i jako na podnikatelský katalyzátor, neboť současná situace nutí umělce a kurátory k experimentování s novými formami kooperace, a také k navazování vazeb na mezinárodní scénu. Krize tak může přinést nový smysl některým projektům, například pokud je spíše komerčně zaměřený umělecký podnik nahrazen projektovou činností s přidanou hodnotou pro společnost. V Aténách tak v poslední době vznikla místa, která umožňují rozvíjení neformálního kulturního dění ve městě. Jedním z nich je i hnutí Green Park, které se usídlilo v pavilonu v parku v centru města, kde nabízí interdisciplinární program. „Když přišla krize, začal jsem se cítit jaksi lépe, jsme si teď více rovni“, připouští Vassilis Noulas, jeden z iniciátorů obsazení parku, v aktuálním rozhovoru pro umělecký magazín Frieze.
Kromě Noulase a dalších aktivistů z Green Parku, se diskuze v Goethe-Institutu zúčastní také Nadja Argyropoulou. Nadja působí jako nezávislá kurátorka, která úzce spolupracuje s nestátními aktéry athénské kulturní scény. Mezi ně patří například DESTE Foundation for Contemporary Art, Onassis Foundation, Benaki Museum a další. Její projekty odráží současnou situaci v Řecku v globálním, historickém a politickém kontextu.
Goethe-Institut patří k nejštědřejším regionálním nestátním institucím, které se aktivně podílejí na finanční i nefinanční podpoře kulturních aktérů, a také sám provádí vlastní interdisciplinární a na umění zaměřené projekty, které mají vazbu na místní i zahraniční scénu. Juliane Stegner, vedoucí programového oddělení Goethe-Institutu pro Řecko a jihovýchodní Evropu, reaguje prostřednictvím svého projektu „Actopolis. The Art of Action” na současný stav demokratických institucí a dynamiku občanských iniciativ.
